Budu obviněn z konspirace, že poprava Kuciaka byla dílem Ficovy opozice, jak ho odstranit a najala si k tomu vraha? Možná víc napoví zdánlivě s tím nesouvisející únos syna prezidenta Kováče roku 1995…

Břetislav Olšer
5.3. 2018   Rukojmí

Zastřelení Jána Kuciaka a jeho partnerky bylo zločinem, ale pokud by nebyl investigativní novinář, šetřila by to policie jako běžný, byť brutální trestný čin dvojnásobné vraždy… Třeba ze žárlivosti nebo z ryze osobní vrahovy nenávisti ke své oběti…Ovšem účel světí prostředky; začíná to proto být nyní jasnější; muselo jít o investigativního novináře, který má proti sobě potencionální nepřátele, o nichž nelichotivě psal, a kteří ho tak měli důvod odstranit; zvrhlá hra opozice…?

A tak se také stalo a Slovensku hrozí ukrajinský Majdan, když se v Kyjevě před čtyřmi roky napřed rovněž střílelo, aby byl poté sesazen tehdejší prezident Janukovyč, co musel uprchnout…(Vůdce ukrajinské opoziční strany UDAR Vitalij Kličko před shromážděnými nacionalisty a Banderovci na Náměstí nezávislosti v Kyjevě, nazývaným Majdan, vyhrožoval smrtí prezidentu Viktoru Janukovyči, že může skončit zlynčován jako Muammar Kaddáfího nebo popraven zastřelením, jako Nicolae Ceausescu a jeho žena…)

Prezident Kiska a Robert Fico měli včera původně ještě s šéfem parlamentu Andrejem Dankem vystoupit večer ve veřejnoprávní televizi. Kiska ale vystoupení zrušil a předstoupil před veřejnost sám nečekaně už odpoledne. Fico v odpovědi Kiskovi prohlásil, že prezident nemá žádnou ústavní roli v sestavování vlády.
“Naším cílem je vyšetřit vraždu, nikoliv tancovat na hrobě obětí, jako to dělají opozice, média a dnes i pan prezident,” řekl premiér Fico. „Smrt dvou mladých lidí se pro opozici stala obyčejným politickým nástrojem, kterým chce vyhnat lidi do ulic a takovým způsobem získat moc. Není toho totiž schopna dosáhnout ve svobodných demokratických parlamentních volbách.“. Opozice podle něj sází na emoce lidí, kterými vražda novináře otřásla.
Právě tato opoziční partička nejhrubějšího zrna totiž nedokázala od roku 2006 vyhrát parlamentní volby a svého cíle chce nyní dosáhnout prostřednictvím protestních akcí. „Jejich jediným cílem je kriminalizace Směru a celé vládní koalice, přičemž se neštítí využívat přirozených lidských emocí a pochopitelného pohnutí novinářské obce,“ řekl Fico.
Vo februári začal radiť ukrajinskej vláde Ivan Mikloš, v apríli sa stal poradcom prezidenta Petra Porošenka Mikuláš Dzurinda..
Připomeňme si tedy namátkou březen 2008, kdy by volilo nejsilnější opoziční stranu Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii (SDKU) bývalého premiéra Mikuláše Dzurindy podle posledního průzkumu pouze 12 procent Slováků. Celkem 14 členů bratislavské organizace SDKU vyzvalo Dzurindu k odchodu z čela strany.
„Demokrat“ Dzurinda reagoval po svém; tedy rozpuštěním bratislavských organizací SDKU. “Dosavadní struktury v Bratislavě byly nefunkční a porušovaly naše pravidla,” prohlásil, byť jeho opoziční Křesťanskodemokratické hnutí prošlo vnitřní krizi. Před několika týdny předtím totiž jeho řady opustili čtyři poslanci v čele s bývalým ministrem vnitra Vladimírem Palkem.
Ke změně vedení došlo také v čele opoziční Strany maďarské koalice, když oblíbeného Bélu Bugára vystřídal v čele nevýrazný Pál Csáky. Dnes ten samý chameleon Bugár v nynější koaliční vládě Fica vyzývá k jeho odchodu z vlády…
A nyní marné pokusy o odvolání Fica: Slovenský parlament 7. července 2016 kvůli obstrukcím znovu nedokázal vyslovit nedůvěru vládě Roberta Fica. Vláda byla složená ze stran Směr-sociální demokracie (Směr-SD), Slovenská národní strana, Most-Híd.
Další pokus: Slovenské opozici se podle očekávání ani 17. února 2017 nepodařilo prosadit ve sněmovně návrh na vyslovení nedůvěry premiérovi Robertu Ficovi. Při nočním hlasování, které následovalo po zhruba 11 hodin trvající rozpravě, předsedu vlády podržela koaliční většina. Od loňských voleb se slovenská opozice pokusila premiéra odvolat ve sněmovně již podruhé.
S návrhem na vyslovení nedůvěry premiérovi přišly dvě nejsilnější opoziční strany v den, kdy Slovensko začalo předsedat Evropské unii. Fico by podle nich měl odejít zejména proto, že neodvolal ministra vnitra Roberta Kaliňáka. Toho opozice kritizovala za jeho obchodování s podnikatelem Ladislavem Bašternákem, který čelil podezření z daňových úniků… https://www.youtube.com/watch?amp=&v=igZWQGL4Qgo
Ministr vnitra podle opozičníků zároveň bránil vyšetření podvodu, kterého se měla dopustit Bašternákova firma při nákupu bytů. Kaliňák ale jakékoli nekalé jednání odmítá a zastávají se ho i koaliční strany… Ovšem, co se nepovedlo loni, může se povést letos; zemřel snad proto Ján Kuciak…?
Vraťme se do času skutečných mafiánských praktik, kdy byl roce 1995 obdobným způsobem vydíraného vysokého politika únos syna slovenského prezidenta Michala Kováče; stála za ním Slovenská informační služba (SIS). V televizi Markíza to v březnu 2017 potvrdil korunní svědek únosu a její bývalý příslušník Oskar Fegyveres.Hned po Lexově nástupu do SIS se jedním z jejích hlavních úkolů stalo odstranění tehdejšího prezidenta Michala Kováče.
“Už 26. května 1995 nabídl ředitel SIS premiéru Mečiarovi tři varianty odstranění prezidenta,” uvádí se ve zprávě. Existenci této analýzy potvrdil i exprezident Kováč, který ji tehdy získal od lidí z SIS, kteří byli vůči němu loajální. “Věděl jsem o tom, ale netušil jsem, že se odhodlají k únosu syna,” říká Kováč.
V létě roku 1995 SIS mladého Kováče, který tenkrát čelil mezinárodnímu zatykači kvůli údajnému podvodu v obchodech se společností Technopol, (stejně jako jsou nyní v Kuciakových investigativních fámách Ficovi kolegové zapleteni do údajných mafiánských a korupčních afér), unesla do Rakouska v naději, že tam bude zatčen, a jeho otec tím diskreditován. Únos řídil náměstek ředitele SIS Svěchota a osobně na něj dohlížel ředitel Ivan Lexa.
“Lexa se v den únosu, tedy ráno 31. srpna 1995, zdržoval v objektu SIS poblíž rakousko-slovenské hranice,” uvádí zpráva; dále říká, že k únosu Kováče se SIS odhodlala poté, co jeho otec odmítl nabídky lukrativních privatizací, které mu SIS výměnou za abdikaci nabízela. „Únos probíhal rychle a vypadalo to, jako policejní akce. My jsme čekali na pokyn, abychom zablokovali silnici,“ řekl Fegyveres.
Když Kováč ml. vyjel od svého domu, zablokovaly ho dva vozy. „Vyskákali z nich lidé, kteří křičeli, že se jedná o policejní akci, aby vystoupil. On odmítl, tak ho násilím vytáhli z vozu a přeložili do druhého auta,“ líčil únos Fegyveres s tím, že Kováč ml. kladl odpor a křičel o pomoc. Poté Fegyveres s dalším příslušníkem SIS zatím blokovali silnici, aby ostatní vozidla nemohla projet.
Následně Kováče ml. násilím přinutili vypít značné množství alkoholu…A podle policejního vyšetřování důstojník SIS Ján Takáč 31. srpna 1995 odpoledne cestoval do Hainburgu. Telefonicky (a anonymně) pak oznámil rakouské policii, že se před hainburskou policejní stanicí v zaparkovaném Mercedesu nachází člověk, na kterého je vydán mezinárodní zatykač. Šlo o uneseného, ​​zbitého a do bezvědomí opilého Michala Kováče mladšího… Měl štěstí, že ještě žil a nedopadl jako Ján Kuciak…
A následně pokračovala řada provokací v podobě účelových akcí, které měly v očích veřejnosti diskreditovat prezidenta Kováče. SIS se pokoušela vyvolávat ve společnosti protizápadní nálady a diverzními akcemi v sousedních zemích ztěžovat jejich integraci do NATO. Operace Omega měla vyvolat dojem, že Spojené státy protežují Maďarsko na úkor ostatních.
Akce Most měla vyvolat nedůvěru Rakouska vůči Německu. Operace Neutron měla v ČR vyvolat diskusi ohledně integrace do NATO. Cílem akce Dežo byla zase aktivace českých neofašistických skupin s cílem vyvolat v zemi rasistické skandály namířené proti Romům, a zabránit tak přijetí země do NATO. Operace Východ měla za cíl přesvědčit co nejvíce občanů Slovenska o potřebě návratu země do sféry ruského vlivu a vykreslit optimistickou perspektivu takové budoucnosti…
Jak to bylo s únosem Kováče ml.: https://zpravy.idnes.cz/na-unos-syna-prezidenta-kovace-dohlizel-sam-lexa-fuv-/zahranicni.aspx?c=990219_003152_zahranicni_pch
Za vlády Mečiara se navíc SIS zabývala monitorováním všech osob a institucí, které jakýmkoli způsobem kritizovaly vládu. Extrémem, který dokazuje, že SIS sledovala veškeré občanské aktivity, je spis s názvem Aktivity Slovenské rady rodičovských sdružení…
Po volební porážce Vladimíra Mečiara docházelo v prostředí tajné služby k hromadné skartaci dokumentů. Jen údaje od 20. října 1998 uvádějí, že bylo skartováno celkem 271 zpravodajských spisů. Jde především o spisy týkající se organizovaného zločinu, drog, nelegálního prodeje zbraní, radioaktivních látek, korupce a finančních podvodů…

Kde by mě napadlo něco tak tragicky absurdního, jako jsou dnes popravy kvůli odstoupení premiéra Fica, když jsem byl na slovenském Hradě podruhé, kde nás v roce 2001 přijal prezident Slovenska Rudolf Schuster s členy delegace spisovatelů u příležitosti udělování mezinárodní prestižních česko-slovenských Cen E. E. Kische za výjimečná díla literatury faktu.

Nový šéf SIS Vladimír Mitro z února 1999 konstatoval, že nelze vyloučit existenci paralelní tajné služby, jejíž členové se rekrutují z řad bývalých agentů SIS. Po nástupu Mitra do funkce odešlo celkem 128 agentů a disponují zbraněmi, legalizačními doklady, zpravodajskou technikou a značnými finančními prostředky, které lidé z SIS v minulosti získávali ze svých nelegálních aktivit a ve spolupráci s podsvětím…

Při vší pietě se přesto musím ptát s vědomím, že moje otázka nebude nikdy věrohodně zodpovězena; nebyla náhodou hanebná poprava Kuciaka jen záměrem Ficovy opozice, jak ho konečně po mnoha předcházejících marných pokusech odstranit z vlády a najala si nyní k tomu zákeřného vraha…?

Inu, viz výše detailně popsána kauza únosu syna prezidenta Kováče, která přesně koresponduje s výše uvedenou arogancí lichváře Kisky, který se stal prezidentem Slovenska. Porazil v roce 2014 právě současného premiéra Fica (Kiska se ziskem 59,38 procenta hlasů porazil premiéra Roberta Fica, který dostal 40,61 procenta) a nyní ho chce zlikvidovat definitivně; a o tom je celý tragický příběh užitečného idiota – nebohého Jána Kuciaka…