Josef Provazník
6.3.2018  Eportál
V listopadu 1989 bylo Zdeňku Ondráčkovi 20 let a 4 měsíce. To stačil v tak mladém věku vážně napáchat více škod než celá řada dlouholetých členů KSČ, kteří dostávají takový prostor ve veřejnoprávních médiích a jsou považováni za morální autority? 
 

Namátkou jmenuji Jiřína Šiklovou, která byla členkou KSČ od roku 1956 až do roku 1968.
Dále někdejší premiér Petr Pithart, který byl členem KSČ mezi lety 1960 až 1968.
Pak tady máme předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského, který byl členem KSČ mezi lety 1966 až 1969.

I kdyby v tom listopadu někoho Ondráček praštil pendrekem…je to vážně horší provinění, než být 12 let členem KSČ v 50. a 60. letech? Nehájím Ondráčka ani komunisty, ale podivuji se nad dvojím metrem, který někteří praktikují.

Vše nasvědčuje tomu, že o Ondráčka tady vlastně vůbec nejde. Kdyby se poslanci středo-pravicových stran zúčastnili hlasování, Ondráček by rozhodně neprošel. Tak proti komu a za koho vlastně včera protestovali ti dobří lidé na Václavském náměstí, kteří vzývali Václava Havla?

Komunistickou stranu jsme nepostavili mimo zákon právě kvůli vašemu guru. Tak teď neplačte. Babiš coby bývalý STBák byl zvolen v rámci demokratických voleb. Stejně tak byl demokraticky zvolen Ondráček předsedou komise GIBS. Co k tomu víc dodávat?

Raději tyhle dva výše zmíněné pány, než nějakého zaručeného “slušňáka”, který bude figurovat na výplatní pásce dobrotivého dědouška George Sorose. Ostatně, stačí se podívat na Slovensko. Prezidentem je tam jeden supr extra slušňák, který se měl právě se Sorosem sejít.

Co spolu asi řešili? Kauza Ondráček a kauza zavražděného novináře Kuciaka mají jedno společné. Oba dva případy provází neuvěřitelná hysterie a pokrytectví. A v neposlední řadě také snaha některých nátlakových nepolitických, ale i politických uskupení, zneužít vše pro svůj prospěch.