Strategický kov rhenium: nová technologie zbaví Rusko dovozu …

Avatar
Původní autoři

Arťom Kolčin
1. 3. 2018      Politexpert
V Rusku byla vyvinuta speciální technologie těžby strategického kovu, který je získáván z vulkanického plynu. Oznámil to hlavní technolog “rheniového projektu” Jevgenij Dolgalev v rozhovoru s agenturou Regnum… bez tohoto kovu je už prakticky nemožné si představit inovativní vývoj v oblasti vojenské techniky, ve výrobě žáruvzdorných komponentů turbín a hyperzvukových zařízení.


Rusko plánuje zvýšení objemu produkce nesmírně důležitého a vzácného kovu – rhenia. Jak Dolgalev řekl, bez tohoto kovu je už prakticky nemožné si představit inovativní vývoj v oblasti vojenské techniky, ve výrobě žáruvzdorných komponentů turbín a hyperzvukových zařízení. Poměrně velké zásoby rhenia byly zjištěny již v roce 1992 na Kurilských ostrovech v kráteru sopky Kudrjavyj. Bez specifických těžebních metod by byl ale objem těžby extrémně nízký. S novou technologií bude možné počítat s těžbou 36,7 tuny kovu ročně. Přičemž jsou zásoby rhenia obnovitelné (dynamické) …

Sopečný plyn se podle nové patentované technologie zpracovává úplně jinou metodou, než tomu bylo dříve. Díky tomu se podaří zvýšit objem produkce. Pro srovnání si uveďme, že celosvětová spotřeba vzácného kovu je 60-70 tun ročně, z nichž Rusko spotřebovává jen dvě-tři tuny. Jinými slovy, z jedné sopky Kudrjavyj může RF produkovat více než polovinu množství rhenia, které se spotřebovává na celém světě. A kromě rhenia je možné při zpracování získávat germanium, indium a dokonce i zlato, poznamenal Dolgalev.

To povede k podstatnému rozvoji prakticky všech technologických oblastí. Neboť rhenium, vyprodukované v takovém množstvím, je možné použít ve vědecké a výzkumné činnosti. Tato technologie zpracování vulkanického plynu bude mít také pozitivní dopad na ekonomické ukazatele. Vždyť Rusko bude moci nejen přestat vydávat miliardy na nákup rhenia v zahraničí, ale také významně vydělávat na vývozu tohoto vzácného kovu…

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová