Bereme všechno!

Avatar
Původní autoři

Patrick Ungermann
9. 4. 2018
Už před lety jsem dítěti radil: Nikdy nebuď špion. Za tu smrt ti peníze nestojí. Před pár dny mi žena nad ránem položila otázku: Kdo je to ten Sergej Skripal? Psát odpověď do Nové republiky by bylo nerozumné nošení dříví do lesa. Ačkoli přiznám, že mě kusé protichůdné zprávy dostrkaly k desorientované otázce: Je už ten na smrt otrávený zběhlý rozvědčík zdravý jako rybička? Pro nás jsou důležité skutečnosti provedené po údajném odstranění špiona ruského původu. Ve vyhošťování ruských diplomatů ze zemí v EU i mimo unii vidím takový test soudržnosti. Zřejmě nám ho rozdala k vyplnění centrála Washington – Brusel. Samozřejmě v tom příběhu stojí na pevném místě Velká Británie, která v Evropské unii tak trochu je i není.


Napsal jsem pro nás pro případ nesamostatného jednání úvahu. Dovolte mi ji použít: „Bereme všechno!“ Nenechme se mýlit. Nejde o rozkaz vítěze nad dobytou kořistí, který tak nejen ničí, ale vlastně i varuje protiv­níka před dalším úderem. Ani se nejedná o neskromné rozhodnutí nesmírně movitého kupce, který se právě snaží dát najevo, že, co se peněz týče, jsou jeho možnosti neomezené. „Bereme všechno“ je v daném případě postoj ponižujících se, a proto poni­žovaných lidí. Jejich svět ovlivnila krátkozrakost, kdysi typická u části předbělohorské šlechty, a plazivé tichošlápectví, příznačné pro pobělohorské přežívání.

„Bereme všechno“ bývají oblíbené obzory v jistém smyslu prozíravých hlav (ve smyslu kam vítr, tam plášť). Takové hlavy nám zvěstují slibnou budoucnost jedině, když se oddaně přifaříme se k tomu, kdo je právě silný. Právě teď bychom se od něj měli přiučit. Kdo si na nás dovolí, jestliže vegetujeme ve stínu mocných? A jelikož je naše vlast, ať si kdo chce co chce říká, rozlohou a počtem obyvatel spíš malá, dvojnásob platí nepřímá úměr­nost: Čím víc a čím častěji bereme od momentálních nadějných spojenců všechno, tím méně a tím řidčeji tvoříme ve prospěch pobídky „národ sobě“. To, až když opadnou ranní mlhy, to, až když odezní hlasité horlení dobové loajality, většinou vyjde najevo, že národ sobě nadrobil.