KSČM a ČSSD bez programu? Konečná -3

Avatar
Původní autoři

Radim Valenčík
29.4.2018 blog autora

Pokračování polemiky docenta Radima Valenčíka nad “Postkladenským programem” KSČM a dnešní situací KSČM a ČSSD – údajně stále ještě českých levicových stran.


Přesně před 12 dny, 17. dubna jsem byl požádán o stanovisko k “Postkladenskému programu” KSČM. Zpracoval jsem ho, bylo dost kritické a rozpoutala se k němu diskuse. “Prokomunikování” nosného programu je vždy dřina. Pak se stalo něco mnohem horšího. Proběhl mimořádný sjezd KSČM, který měl být sjezdem “nápravným”. Místo toho však proběhl v sobotkovském stylu (podobně jako ten loňský v případě ČSSD). Obávám se, že se i KSČM vydala na cestu bezprogramovosti, což by pro tuto – ze své podstaty programovou – stranu znamenalo konečnou. Doufám, že se toto nebezpečí podaří odvrátit a že se podaří vrátit programového ducha i do ČSSD. Výsledkem ignorování problematiky tvorby programu, který by dal odpověď na otázku, o co v současné době jde a do dělat, je totiž to, že se z politiky stává hnojiště, viz ZDE

Tímto příspěvkem pokračuji v sérii v rámci seriálu o vizi, která těží z dříve naspaných článků, ukáže na problémy přípravy nosného programu a pokusí se dát i některé náměty k řešení akutního problému programové vyprázdněnosti ČSSD a KSČM.

Ještě k Postkladenskému programu KSČM/2

Pokračuji v předcházejících článcích, viz: ZDEZDE
Celý “Postkladenský program KSČM” je ZDE

Reaguji na repliky hlavního autora programu, které jsem v kontextu své analýzy uveřejnil včera. Začnu touto pasáží:

“Trh jistě není sám zdrojem zla. Zdrojem a příčinou zla je samotný člověk a trh je pouze mechanismus, který dává nepěkné lidské podstatě volný průchod. To vyplývá opět z pasáží výše…”

Zde je mé stanovisko podstatně bližší Marxovi. Ten jednak za podstatu člověka nepovažuje nějaké ahistorické abstraktum, ale odvozuje ji z panujících společenských vztahů. Přitom neustále zdůrazňuje, že jde o “návrat člověka k samotnému sobě, tj. přirozenému naplnění jeho života, které je založeno na rozvoji a uplatňování schopností v podmínkách lidské pospolitosti, kdy bude překonáno odcizení mezi lidmi”. Žádnou “nepěknou lidskou podstatu” či to, že by “příčinou zla byl samotný člověk” u Marxe nenajdete. Jeho pojetí člověka vychází z přírodně historického pojetí vývoje společnosti (které má kořeny již u Hegela).

Samozřejmě to Vás nemusí zavazovat. Můžete pracovat s jiným konceptem. Ale pak je to třeba otevřeně říci. Marxovo dílo (a způsob jeho interpretace) je pro komunistické hnutí určitým referenčním rámcem a je třeba se k němu vyjádřit.

Řekněte třeba, že metodologicky vycházíte z liberálního pojetí člověka, který ze své podstaty sleduje individuální cíle, v tomto smyslu od něj pochází zlo a jeho podstata je z tohoto hlediska “nepěkná”. Nevím, jak daleko ovšem dojdete. Liberální pojetí totiž vzápětí řekne, že je to právě trh, co problém nepěkné a zlé podstaty člověka řeší. Co nabízíte Vy? Pokusil jsem se to vyhledat a ocitovat z “Postkladenského programu”, ale tam toho moc není. Ve Vašich replikách jsem už našel více:

“My hledáme způsob, jak zajistit, aby každý dostal za svoji práci tolik koláčů, kolik si zaslouží. Jsem objektivista, tudíž samozřejmě vycházím z objektivní hodnotitelnosti každé práce.”

“Tak, že o uspokojení jednotlivých potřeb nebude rozhodovat ahodnotový tržní střet, ale plošná nárokovost statků nezbytných k lidsky důstojnému životu každého člověka.”

“V systému, který navrhujeme my se toto stát nemůže…u nás nebude Kellnerů, ale bude na bezpodmínečnou ochranu zdraví a života každého člověka…”

K tomu ovšem mám pár otázek:

– Kdo a jak bude hodnotit “objektivně hodnotitelnou práci”, podle čeho? Proč to nemáte v programu? – to by voliče hodně zajímalo.

– Jak bude o míře uspokojení lidí rozhodovat “plošná nárokovost”, kdo a jak bude rozhodovat, kdo a co může “plošně nárokovat”? – to by voliče také hodně zajímalo.

– Jak se zbavíte “Kellnerů” a spol., abyste mohli disponovat jejich prostředky? – i to by voliče nepochybně zajímalo.

Jistě uznáte, že jsou to otázky, které jsou pro voliče podstatné, zvlášť když je chcete řešit bez trhu. Historie zná doposud dvě beztržní řešení. Válečný komunismus v Sovětském Rusku od roku 1918 do roku 1920, kdy v krajní situaci Lenin přichází s Novou ekonomickou politikou založenou na obnově směny mezi venkovem a městem, na obnově role zlata, peněz a trhu, na podpoře nerovnoprávných koncesionářských vztahů s imperialistickými velmocemi. Druhým příkladem je vláda Rudých Khmerů od roku 1976 do roku 1979 vedená Pol Potem a Ieng Sarym (oba absolventi pařížské Sorbony).

Já vím, Vás minulost nezajímá, připomenu příslušnou pasáž a Vaši repliku, k tomu moje poznámka:

 

“Na rozdíl od principiálně selhávajícího kapitalismu totiž neselhala (chceme-li vůbec mluvit o selhání) v případě režimů před rokem 1989 socialistická ideologie, ale státoprávní režimy, které se touto ideologií lépe či hůře zaštitovaly. (Kousek dál, s. 7)

Takže socialistická ideologie neselhala, ačkoli se stala služkou zaštiťování předlistopadových státoprávních režimů, které selhaly. To mě opravdu rozum nebere……..s akademickou hodností “docent” těžko uvěřitelné konstatování… (žlutě jsou vyznačeny repliky, kterými autor programu odpověděl doc. Valenčíkovi na jeho kritiku a texty samotného programu – pozn.red.NR)

Ale mně to rozum opravdu nebere: “neselhala (chceme-li vůbec mluvit o selhání) v případě režimů před rokem 1989 socialistická ideologie, ale státoprávní režimy, které se touto ideologií lépe či hůře zaštitovaly”

Ta ideologie, kterou se tehdejší režimy zaštiťovaly, selhala. Nedokázalo totiž (jako věda) analyzovat to, proč tehdejší režimy selhávají. Vím dobře, o čem mluvím – viz ZDE.

“Poučení z vlastních chyb je samozřejmostí, a na hledání cesty ke spravedlivějšímu společenskému řádu nás posílí.” (Tamtéž)

Nikde, zdůrazňuji nikde, v celém textu programu o analýze příčin neefektivnosti předlistopadového státoprávního režimu ani slovo.

Vaše uklidnění“Program politické strany ze své podstaty směřuje do budoucna, nikoliv do minulosti.”mě neuspokojuje. Program, který se nepoučí z minulosti, orientuje na vývoj, který by minulost zopakoval v ještě horší podobě.

Nechce se mi nějak zvlášť polemizovat s polemikou, resp. poznámkami reagovat na Vaše repliky, další diskusi by měli vést ti, které téma zajímá, ale přece jen pro úplnost zase s poznámkami:

1. Vezměme formulaci “vzácné zdroje sloužící k jejich uspokojení jsou výrazně omezené”. Z hlediska toho, co je napsáno na začátku věty, se tato formulace netýká “významné vlastnosti člověka”. Budiž. Mohlo by se zdát, že se jedná jen o formulační lapsus. Ale toto tvrzení není pravdivé ani fakticky. Technický pokrok a s ním spojené inovace umožňují neomezeně snižovat množství vzácných zdrojů k uspokojení jakkoli rozvinutých potřeb člověka. Neexistuje žádný nepřekonatelný rozpor mezi neomezeností potřeb a omezeními vnějšího světa.

1) Špatně čtete, pane docente. V návětí není uvedeno jen “významné vlastnosti člověka”, ale “člověka a společnosti”. Druhá teze se týká vlastností (charakteru) distribuce vzácných zdrojů ve společnosti, nikoliv vlastností člověka jako jednotlivce. Vámi konstatovaný formulační lapsus je tak spíše lapsus Vaší pozornosti či schopnosti interpretovat text.

Asi čtu špatně, ale jinak číst neumím. Konstatování “vzácné zdroje sloužící k jejich (neomezených potřeb) uspokojení jsou výrazně omezené” nepopisuje vlastnost člověka a společnosti. Je to vlastnost přírody, resp. prostředí, ve kterém člověk žije, resp. ve kterém se vyvíjí společnost. Pokud by to nebyla vlastnost přírody, mohl by ji člověk nebo příroda změnit změnou sebe sama. Tj. mohlo by platit, “vzácné zdroje sloužící k jejich (neomezených potřeb) uspokojení nejsou výrazně omezené”. Podle mě to tak dokonce je. Člověk (ve smyslu celé lidské pospolitosti) s využitím svého poznání neustále překonává omezenost přírodních zdrojů a tato schopnost společnosti je omezená jen dobově, nikoli jako tendence. – Ale to je detail. Ukazuje to jen na to, že na paradigmatech liberální neoklasické ekonomie asi nelze budovat rozumný program, který by pokračoval v těch lepších tradicích komunistického hnutí.

(Pokračování série zítra)

Související články: