 |
Petr Hlávka
20. 5. 2018 ProtiProud
Petr Hlávka byl přítomen výjezdní svazácké brigádě redaktorů České televize na olomoucké univerzitě, a protože prokázal neobyčejnou trpělivost a vydržel až do konce, zahlédl ve tmě bolševické propagandy paprsek naděje. (Autor je konzervativní katolík, ale přesto nebo možná právě proto, je v jeho postřezích mnoho pravdy – pozn.red. NR – vd)
O duši studenta usiluje dnes kdekdo – multikulturalisté, feministé, ekologové atd. Tito demiurgové “pokroku” se jen třesou, aby mohli programovat mládež a progresivistické myšlení vtisknout do jejich hlav. Plánovači jsou stále neochvějně věrní strategii 60. let, kdy Frankfurtská škola do barevného světa nalákala nemalou skupinu studentů a vytvořila pro své revoluční záměry bojeschopnou armádu, která jim byla kdykoli schopna posloužit jako destrukční beranidlo tradičního světa a tradičních společenských hodnot.
Naši dychtiví pokrokáři jsou inspirováni a řízeni logikou „když v Německu a ve Francii to vyšlo, musí to fungovat také u nás“. Sociální inženýři používají (jak kdysi správně tvrdil polský sociolog Podgorecki) pro své záměry zejména nástrojů práva, vzdělávání a výchovy a médií, které umožňují proměňovat svět a odklonit realitu od pravdy. Tyto nástroje sociálních inženýrů zastupuje na našem území „svatá trojice“ (veřejnosti lépe známá jako Ústavní soud, univerzity a Česká televize), která nad námi stahuje stále více mračna a intenzivně stahuje smyčku pro zardoušení již dávno okleštěných zbytků svobody slova.
Výroba Nových Evropanů
Poslední dva zmíněné nástroje (systém vzdělávání a média) jsou až na čestné výjimky spolehlivými hlásnými troubami radikální levice, pro niž je drtivá masivní indoktrinace mladých prioritním úkolem. Cílem edukace a médií není již dávno vzdělávat a informovat, ale skrze nastupující generace zafixovat umělý rovnostářský svět, kde rozmanitost názorů a svoboda myšlení a projevu nebude existovat. Tyto dva mocné nástroje sociálního inženýrství všemi cestami “instalují” do hlav žáků a studentů utopistické myšlenky, aby je orwellovsky vnitřně přijali za své již od útlého věku.
Základní “politicky korektní” právní regulace (cenzura sociálních sítí, zákaz kouření v restauracích, nařízení Bruselu o povinném přijímání muslimských migrantů atd atd.) nové pořádky přímo přikazují, čímž se ovšem sociální inženýři vydávají všanc možné zlobě nezmanipulované části veřejnosti. Zdá se však – dle voličských preferencí a stylu života mladé generace – že se školní a mediální indoktrinaci daří. Jsou si však samy sebou „vyvolené“ elity loajalitou omladiny skutečně jisté? To tak jisté není.
Především proto, že do tohoto zdánlivě bezproblémového až „fordovského“ procesu výroby Nových Evropanů totiž občas přijde tvrdá rána od autentických person, které navzdory osobním rizikům na tradiční společenské uspořádání a klasickou politickou reprezentaci rezignovat nehodlají a jejichž slovo – přes politické a mediální útoky a skandalizace – veřejným prostorem silně rezonuje.
Dobrým příkladem byl inaugurační projev prezidenta Zemana, v němž upozornil na praktiky významného spojence inženýrů lidských duší – České televize. Prezident jasně ukázal na nikým nevoleného aktéra, který vstupuje do politické soutěže s ambicí utvářet směr společenského vývoje dle svého vlastního ideového zadání. Podobně jako v kauze Novičok, v níž se Miloš Zeman postavil nebojácně proti mediokratům, je dalším důkazem toho, že přímo volená hlava státu nehodlá nečině přihlížet dezinformacím mystifikujících veřejnost. Přestože studenti zpracovávaní orwellovskou propagandou na školách většinou dle svých projevů prezidenta Zemana odmítají, je to právě on, kdo se pokouší dopřát jim dobro nestranné informovanosti.
V obavách z oslabení loajality studentů urychleně vyrazil cirkus České televize objíždět české univerzity s vysvětlením, že oni jsou ti, co to s námi myslí dobře, zatímco „nevychovaní“ političtí rebelové prý chtějí studenty manipulovat svými „fake news“. Operace se vskutku příhodně jmenuje Fake news: pravda, lži a polopravdy ve veřejném prostoru. Jedno takové představení se uskutečnilo zaplněné aule pedagogické fakulty (na mé alma mater v Olomouci), kde vystoupili dva moderátoři ČT a tři místní experti na média z UP Olomouc. Výsledek dalece předčil má očekávání. Výjezdní bojůvce mediokratů se podařilo přímo ikonicky skloubit známý despekt většiny akademiků ke zdravému rozumu a k (na rozdíl od nich) voleným politikům.
Hrdinové z Kavčích hor
Program vystoupení byl svěží, zábavný, moderátoři příjemní, zkrátka perfektní herci s přesvědčivým výrazem a padnoucími obleky tvářící se, že jediné oč jim jde, je naše dobro. Vždyť se jedná o reportéry, kteří neváhají pro naši informovanost kdykoli riskovat své pohodlí, ba i život. Vlastní obsah ideového školení nebyl žádným překvapením: dehonestovat názorové oponenty, kteří by případně bránili studentům podlehnout svodům kolektivizace myšlenek. Zeman, Trump, Rusko atd. jsou zlo, ze kterých musí studentům běhat mráz po zádech.
Vystoupení odstartoval tolikrát slyšený neodmyslitelný kolovrat, kde si přednášející posteskli, že ruská propaganda vytváří situaci, se kterou se už musí přeci něco udělat. Mýtická ruská propaganda usiluje o jakési všudypřítomné informační „zabahnění“, s cílem učinit jinak průhledně jasnou situaci co nejvíce nepřehlednou. Jsou ale, jak by řekla Švejkova posluhovačka paní Müllerová, rafinovaní: Záměrem ruského zpravodajství tedy prý není získání důvěry veřejnosti, nýbrž právě ono zakalení mediálního prostoru způsobující, že občané pak nevěří už nikomu. Ruská propaganda podle přítomného reprezentanta ČT Michala Kubala spočívá v tvorbě dezinformací, které jsou součásti informační války. Jsme tak prý snadnými obětmi podvratných akcí ruské propagandy, která ráno vstává a večer usíná (navzdory tomu, že nikdy nespí) s cílem rozptýlit, rozdělit a demoralizovat naši společnost.
Jaký recept na tuto „šlamastiku“ ČT nabízí? Je to jednoduché: věřit pouze jejich zpravodajství. Vážit si naší veřejnoprávní televize a obraz reality hledat jen u ní, především však ne v alternativních „zabahněných“ médiích. Zmíněný zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT s nadějí prohlásil, že kvalitní média mohou vyjít ze současné krize důvěry (v ně) posílena. Přirovnal roli ČT k úloze horského průvodce, který radí, kde je bezpečné jít a kde hrozí pád do propasti. Toto vítězství pravdy nad lží je ovšem možné pouze za předpokladu, že „kvalitní“ média budou mít hlubokou důvěru veřejnosti. Česká televize podle (jejích) dosavadních analýz prý tuto důvěru stále má a každý den dělá vše pro to, aby tuto důvěru neztratila ba naopak ještě posílila.
Jinými slovy: žádná pluralita názoru, nýbrž jasně daný rámec uvažování nastavený ideology veřejnoprávní televize. Vlivu jiných názorů a informací se lze ubránit pouze tím, když se jednomyslně postavíme za tým z Kavčích hor. Ten nám bude svítit na cestu kudy kráčet informačním světem. Zatímco některé soukromé televize prý kazí důvěru v média hlavního proudu, Česká televize důvěru veřejnosti obětavě zachraňuje. Pro studenty žádná novinka, neboť s ideologickou redukcí informací mají ze svých univerzit bohaté zkušenosti.
Podle elit ČT jsme to prý s tou demokratizací a trhem myšlenek poněkud přehnali. Ony samy proto nechtějí být „pouze“ průtokovým ohřívačem informací, nýbrž „gatekeepery“, kteří budou našimi průvodci s právem svět dle svého ideového klíče interpretovat, nikoli pouze předávat informace umožňující divákovi vytvořit si vlastní názor.
Shrnu-li to: svazácká brigáda z Kavčích hor si dojela podchytit svou věrnou mládež, která, když bude potřeba, půjde za ní bojovat do ulic. Už fakt, že tento putovní cirkus vznikl, však informuje o tom, že ČT se bojí, aby mladé ovečky pod náporem jiných než oficiálně schválených informací neprocitly. A v tom jsou s nimi univerzity na jedné lodi.
Byla to ryze předvolební debata nevolených politiků s jasným bolševickým poselstvím: kdo nejde s námi, jde proti nám. Lynči přednášejících proto neunikli ani poslanci Václav Klaus ml. či Zuzana Majerová Zahradníková. Paní poslankyně se zjevně dopustila těžkého zločinu výrokem, že dnešní „mediální výchova je jen jinou formou politického školení mužstva“. Jedno však exporti z Kavčích hor nevysvětlili: Proč jim tak nesnesitelně vadí právě konkrétně tito dva politici, kteří, jak dokládají jejich extrémně vysoké preferenční hlasy ve volbách do sněmovny, mají skutečnou důvěru vysokého procenta voličů. Na rozdíl od “mandátu” redaktorů ČT, jenž je odvozen pouze z povinné “daně z hlavy” do jejich peněženek..
Zdravý rozum musí být vyhuben!
Zvláštní kapitolou výjezdního školení ministerstva pravdy z Kavčích hor byli takzvaní mediální experti. Byli zde pro případ, že by se někdo z přítomných výkladu jediné povolené pravdy protivil. Poskytli dlouhou instruktáž o naší neschopnosti posuzovat informace skrze “zdravý selský rozum”. Ten prý černobíle zjednodušuje multibarevný svět.
Jen hlupák si myslí, že je to právě zdravý selský rozum, předávaný z generace na generaci, který pomáhal lidstvu přežívat vlny utopických revolučních doktrín. V pojetí přednášejících ovšem naopak drasticky selhává. Lidé jsou podle nich v podstatě nesvéprávní, neschopní sami si vyhledat informace. Poněkud schizofrenicky současně nabádali, aby si každý našel svou vlastní pravdu, současně a tesknili nad tím, jak je ČT coby pramen jediné zjevené pravdy nedoceněná.
Musíme prý proto pracovat s dětmi od malička, aby účinně rozlišily, co je pravda a lež. Opakuji: to nebyl dokumentární film o roce 1950, ale živá realita jara roku 2018.
Že by naděje?
Navzdory tomuto “bělení mozků” se v poslední části ke slovu dostalo publikum. A někteří přítomní svými otázkami přednášející poněkud šokovali. Třeba o cenzuře názorů v Německu s dotazem, jaký postoj k tomu má naše veřejnoprávní médium, a zda se tím náhodou nebuduje monopol na to, co budeme označovat jako fake news. Tak ohavným provokativním otázkám se ovšem zástupci ČT zcela vyhnuli. Jak by ne, když právě proto, aby takové dotazy zmizely z veřejného prostoru, přijeli studenty školit.
Stejně proto naložili s dotazy typu proč se ČT brání zveřejňovat platy, když je k tomu nucen každý, kdo žije z veřejných peněz daňových poplatníků. Zajímavá byla rovněž kritika jednoho přítomného (myslím že dokonce vyučujícího!), proč ČT pro informace o migrační krizi používá výhradně levicová média a neinformuje dostatečně o realitě migrační krize. V takových chvílích jsme se od moderátorů ČT obvykle dozvěděli, že nejsou oprávněni podobné záležitosti řešit.
Podobné dotazy evokovaly atmosféru jistého procitnutí, které jsem za sedm let na univerzitě zatím neměl tu čest zažít. Nemohu sice srovnat, jak reakce publika na tuto show vypadá v jiných městech (navíc i herci se mění), ale v Olomouci se mnozí studenti projevili jako lidé s vlastním rozumem.
No prostě hrůza! Agitační brigády z Kavčích hor mají před sebou ještě mnoho práce. Možná by nebylo špatné, kdyby jim kvůli tomu už nezbyl ani čas na vysílání.
Ilustrační grafika Protiproud
Související:
- Česká televize: Ohrožení svobody a demokracie. Proč hájíme nástroj nepřátelské propagandy? Nezávislost je chiméra. Veřejnoprávní fašismus a komunismus do našich obýváků. Odkud se ozývá největší jekot?
- Jak na zaostalé občany: Univerzity chystají neomarxistické misie. Názor druhé strany? To si v Olomouci dovolili hodně. Pouze jeden evropský názor! Bohémský život studentů s vymytými mozky. Mají naději?
- Kalouskova ČT žene děti ze škol do války: Napětí ve světě i u nás sílí. Co udělat s veřejnoprávními médii? Pryč se systémem vyvolenců! Rozkrýt utajené hospodaření ČT je důležité, ale jádro problému je jinde
