Diplomaté a činitelé z V4 tvrdí, že Komise zneužívá moc peněz v jednání s politiky těchto zemí. V případě, že tato taktika vyjde, mohly by se Polsko a Maďarsko ocitnout osamocení na periferii zemí EU.
Střední Evropa stojí před problémem možného snížení dotací na rozvoj pro příští sedmileté období a Evropská komise se snaží Praze a Bratislavě naznačit, že v jejich zájmu by nemělo být sledovat kroky Viktora Orbána a Jaroslawa Kaczyńského.
Hlavním tématem, které země V4 drží pospolu je shodný pohled na migranty, a to ve vztahu k navrhovaným kvótám a dalším návrhům EU, které nutí k přijetí většího počtu uprchlíků.
Naopak, co země V4 rozděluje, bylo předmětem jednání na nedávném ročním zasedání představitelů zemí V4 konané 18. a 19. května v Bratislavě, které organizovalo centrum „Slovakia’s Globsec think tank“ (viz a rovněž viz ). Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz varoval, že přílišná pravomoc Evropské komise může vést k ještě větší integraci zemí EU a myslel tím především návrhy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, což by podle polského představitele znamenalo především prosazování vůle elit nad vůlí občanů.
Ostatní zástupci V4 se projevovali daleko opatrněji, když mluvili o tzv. „mezivládním” přístupu k rozhodování v EU (viz – pozn. nadnárodní a mezivládní přístup lze považovat za dva protichůdné póly nazírání evropské integrace viz ), a to z obavy z velkých zemí EU, jako jsou Německo nebo Francie.
Příkladem je Ivan Korčok, státní tajemník pro záležitosti EU, který uvedl, že by bylo „špatné, kdyby se procesy v EU zúžily na procesy, jejímiž aktéry by byl mezivládní instituce.“ Podle něj by to pouze zdůraznilo rozdíly ve „váhových“ kategoriích malých a velkých zemí.
„Myšlenka mezivládních institucí je sice přitažlivá, ale mohla by se nakonec stát problematickou, neboť konfrontace s Komisí má zdaleka jiný charakter, než konfrontace s tzv. velkými hráči,“ říká Korčok.
Migrační pojítko
Jak bylo uvedeno, problematika migrace země V4 spojuje, ale existují i další země EU, které v tomto bodě V4 podporují, což jsou především některé jižní státy. Je to skutečnost, která brání Evropské komisi dosáhnout koncensus týkající se reforem stávajícího systému EU.
Pro Evropskou komisi je v současnosti nejnaléhavějším problémem řešení týkající se V4 a jejího konceptu „právního státu“. Tyto země V4 by měly být trestány pozastavením rozpočtových prostředků za to, že se nedrží demokratických standardů EU. Návrh sankcí vychází z prosincového rozhodnutí Evropské komise potrestat Polsko za kontroverzní soudní reformu. Kritici vyčítají Polsku, že obětovalo nezávislost právního systému a že reforma podkopává ústavu.
Podle článku 7 v procesu započatého Evropskou komisí by Polsko mohlo ztratit své právo hlasovat v EU. Je málo pravděpodobné, že k tomuto kroku dojde, neboť by to vyžadovalo jednohlasné rozhodnutí všech zbývajících členů EU a Maďarsko již dopředu oznámilo, že by takový návrh vetovalo. Právě Viktor Orbán minulý měsíc zvítězil ve volbách. Je to již jeho třetí mandát za sebou, a to díky jeho vzdoru vůči Bruselu, jeho intervencím, kdy získal hlasy kampaní „Stop Bruselu“.
Někteří bruselští politici zastávají názor, že Orbán kampaní za „antiliberální demokracii“ způsobil nejen pobouření v EU, ale zároveň si myslí, že tímto způsobem si nemůže vybudovat lepší pozici pro získání dotací z EU. Skutečností je, že ale Maďarsko je na dotacích závislé, neboť až 55 procent financí proudí z dotací do investic. To znamená, že bez dotací by byl Orbán ztracen.
Česko-slovenské zájmy
Čeští a slovenští představitelé dali najevo, že nejsou ochotní obětovat své státní zájmy na obranu Polska a Maďarska kvůli konceptu „právního státu“. Obě země se spoléhají na dotace z EU, kdy financování z EU představuje u Slovenska 55 procent na veřejné investice a u ČR jde o 43 procenta. Zároveň obě země mají obavu ze ztráty svého postavení v rámci EU.
Jak Bratislava, tak i Praha čelí výzvám k populismu a politické korupci ve vlastních zemích a jejich zájmy se spíše blíží Německu nebo Rakousku, s nimiž jsou ekonomiky těsněji spjaté než s bývalými sousedy z Varšavské smlouvy. Zejména to platí o Slovensku, které je jedinou zemí v regionu závislou na euru. Jestliže ekonomika obou těchto zemí se nadále vydá současnou trajektorií, je velmi pravděpodobné, že obě země se stanou čistými plátci v EU, a to v průběhu dalšího dlouhodobého rozpočtového cyklu.
I přes stále větší sbližování zemí skupiny V4 se Západem, může chování Evropské komise, pohrávající si s těmito zeměmi, vyvolat zcela opačný efekt, a to tím spíše, když populisté využijí kroky Bruselu v rámci své strategie vnucovat tomuto regionu svoji vůli. To se již stalo v případě migrace, kdy jakýkoli kompromis se zdál být nemožným.
Milan Nič z Rady pro zahraniční vztahy (DGAP) v Berlíně, vedoucí programu Globsec a expert na V4 se domnívá, že Evropská komise není schopná se poučit z vlastních chyb. „Je naprosto jasné, že Východní Evropě vůbec nerozumí.“
Ze serveru Politico.eu přeložil Mirko Radušević (viz Brussels’ battle to tame Visegrad rebels )
