Důležité otázky Radima Valenčíka

Avatar
Původní autoři

Ivan David
13. 5. 2018
Radim Valenčík předložil seznam otázek ZDE, jejichž zodpovězení by pro “nás” mělo mělo být východiskem při uvažování o “změnách, které nás čekají”. Opakovaně jsem slyšel aforismus připisovaný různým filosofům, podle něhož “jeden hlupák položí za chvilku tolik otázek, že je nedokáže zodpovědět ani sto mudrců za celý život”. Jenže takový hlupák je zřejmě schopný a mudrcové relativně neschopní. Bez dobrých otázek se nikam nepohneme. Otázky Radima Valenčíka jsou dobré a jistě by vymyslel i lepší, pokud by tomu věnoval více času. Předkládám pokus o kritický komentář abych jako lékař fušující do společenských věd polemizoval s matematikem zabývajícím se systémy, teorií her, ekonomií, vzděláváním, atd. Tedy:


1. Bude další vývoj společnosti setrvačný v tom smyslu, že půjde jen o vylepšování stávajícího, nebo nás čekají turbulence, které, pokud máme mít budoucnost, najdou pozitivní řešení v podstatné změně, v tom, že se podstatně změní typ fungování ekonomiky i politiky?
Nevím, proč by turbulence měly vyústit v nalezení pozitivního řešení? Je současné “vylepšování” skutečně vylepšováním? Nebo v jakém smyslu? V čí prospěch? Jistě se vyvine typ fungování ekonomiky i politiky, ale je možné, že bychom ho nenazvali pozitivním řešením. Nakolik byl kapitalismus pozitivním řešením feudalismu? Nebyl spíše než “řešením” nutným vyústěním změn?
Myslím, že jsme dnes v situaci, kdy je daleko spíše třeba najít východisko ze zásadních hrozeb, než hloubat nad optimalizací současného systému.
Podle Plechanova se v kritickém stavu společnosti nutně najde jedinec, který prosadí řešení. Souhlasím s tím, jenže Hitler také našel východisko z beznaděje Výmarské republiky a prudkého úpadku Německa. Byl to kritický stav a bylo to řešení. Za socialismu se říkalo, že až lidé všechno rozkradou, začnou si to půjčovat. Po Vítězném listopadu úspěšně kradli nemnozí a nic nenasvědčuje tomu, že by nám byli ochotni něco půjčovat.
Uvažujme o zvrácení prohlubujícího se úpadku a hledejme systémovou změnu, která by to umožnila.

2. Mohou a musí být pozitivní změny prosazovány průběžně, vyrůstat ze stávající společnosti a vrůstat do ní a tím ji i měnit, nebo je nutné nejdříve získat politickou moc a teprve potom může začít prosazování pozitivních změn.

Bez politické moci nelze prosazovat nic. Jakmile jsme něco prosadili, znamená to, že jsme měli politickou moc (obrácená implikace neplatí). Nedělejme si iluze, že nositelem politické moci v ČR je vláda, byť vzešlá z všeobecných přímých a rovných voleb.

3. Je podstatou změn změna vlastnických vztahů, nebo vznik životaschopných a konkurenčně úspěšných prvků nové ekonomiky.

Nevím, o jakých změnách (byť hypotetických) jde řeč. Nová ekonomika nezvrátí nepříznivé vývojové tendence ve společnosti. Rozhodně si to neklade za cíl (pokud ji poněkud antropomorfizujeme).

4. Předpokládají změny směřující k nové ekonomice postupné nahrazování tržních mechanismů působících v jednotlivých oblastech, nebo naopak zdokonalování tržních mechanismů a rozšiřování jejich působnosti i do oblastí, kde doposud nepůsobí, případně působí nedostatečně efektivně?

Tržní vztahy působily vždy a působit budou, Nabídka, poptávka, hodnota, potřeby, odměna, atd., budou existovat i nadále. Nadále a spíše stále víc bude také existovat rozhodování v tísni v níž trh prověří reálnou míru svobody toho kterého jednotlivce. Samozřejmě, že trh bude působit efektivně, ti kteří určují cenu budou mít ze svého postavení prospěch.

5. Bude předpokládaný nárůst volného času v důsledku nahrazení živé práce technikou mít pro společnost devastující účinky, nebo naopak je to základní předpoklad přechodu k novému typu ekonomiky?

Proč by nemoholo platit obojí? Pak jde o nevylučující “nebo”. Velmi mnoho lidí vyplňuje volný čas různými formami prázdnoty. To je hrozba.

6. Lze prosazovat zásadní změny i v lokálních podmínkách menší země či skupiny menších zemí, nebo ke změnám bude muset dojít v globálním měřítku?

Prosazovat lze cokoliv a rozhodovat budou procesy v globálním měřítku. Opět myslím, že jsme spíše v pozici, kdy je třeba uvažovat o tom, jak nepříznivým důsledkům globálních změn co nejúspěšněji lokálně čelit.

7. Je nutné počítat s odporem držitelů současné moci, nebo se nové prosadí svými přednostmi?

Současní “naši” zdánliví držitelé moci jsou Radimem Valenčíkem výstižně označování jako “sluhové sluhů”. Odpor bude, jak vystihl kdysi Gabriel Laub “Nejzarytějšimi zastánci otrokářství nebyli otrokáři, ale privilegovaní otroci.” Senecovi je připisován výrok: “Otrok netouží po svobodě, touží se stát dozorcem otroků”. Pokud budou držitelé moci skutečnými držiteli moci, žádné přednosti se proti jejich vůli neprosadí.

8. Je předpokladem změn to, aby co nejvíce lidí pochopilo, o co jde, nebo stačí, kdy to, o co jde, pochopí několik osvícených a zasvěcených jedinců?

Kritické množství lidí musí v potřebné míře chápat, o co jde. Jak jsme se opakovaně přesvědčili, za vhodných podmínek lze lidi zmanipulovat, aby volili proti svému zájmu. Zmanipulovaní lidé také mohou volit v souladu se svým zájmem, aniž by pochopili, o co skutečně jde. Proč je manipulovat v souladu s jejich zájmem? Protože je těžké vysvětlit o co jde lidem, které to například vůbec nezajímá. Můžeme někoho přemluvit, aby podstoupil očkování, aniž bychom mu vysvětlovali prřincipy imunologie.

9. Bude změna, která nás čeká, obdobou průmyslové revoluce, nebo bude z důvodů, které lze srozumitelně zformulovat, mít zásadně jiný charakter?
Myslím, že průmyslová revoluce změnila charakter společnosti a tedy vztahů ve společnosti. Ty byly současně limitující pro postup revoluce. V Haliči při osmdesátiprocentní negramotnosti postupovala poněkud pomaleji. Technologická revoluce bude konfrontována s tím, že naprostá většina (ještě větší než dnes) bude schopna být pouhými uživateli, pokud bude technologie “uživatelsky přátelská”. Nakolik přátelská bude možnost (a nutnost) pomocí technologie ovládat lidi, o tom se dá diskutovat. Obávám se, že k “digitální demenci” přibudou další formy demencí, zatímco lidé budou zotročováni pře trvajícím přesvědčení, že konají ze svobodné vůle.

10. Pomůže nám k pochopení změny, o kterou jde, Marxovo dílo, nebo je toto dílo pro pochopení podstaty změny nevýznamné či dokonce zavádějící?

Marxův popis společenských procesů jako zákonitých, může přispět k nalezení analogií s vývojem, který probíhá a který můžeme očekávat. (Nejsem znalec Marxova díla, uplynulo mnoho let od doby, kdy jsem se mu pokoušel porozumět.)