Jiří Jírovec
16. 5. 2018
V angličtině existuje termín “out of the box thinking“. Znamená oprostit se od omezení, která zabraňují najít řešení určitého problému.
V Česku se do nekonečna mluví o důchodové reformě. Máme komisi za komisí a výsledek je vždy stejný, protože se pohybují uvnitř stěn zvaných politické zadání. Přihlásil jsem se do pořadu “Máte slovo” (mate-slovo). Nedostal jsem se mezi panelisty a neměl jsem příležitost rozvířit zatuchlé vody diskusí o důchodech. “Máte slovo” není odborné fórum, ale může svému, poměrně početnému publiku dát určitou představu o šíři problému. Dramaturgyně pořadu mi předem poslala několik otázek, aby věděla kam mě zařadit. Zde je moje odpověď na jednu z nich:
“Už léta se hovoří o nutnosti důchodové reformy, jak by podle Vás měla zhruba vypadat? Co je podle Vás nejnutnější?”
“Výsledek dosavadních důchodových komisí je nula, protože je zadávají politici a uskutečňují “profesionálové”, kteří se na “politická zadání” vymlouvají.
Ještě v době trvání jeho komise jsem se pokoušel kontaktovat profesora Potůčka. Poslal jsem mu základní informace o kanadském systému (zadarmo). Nereagoval. Zřejmě ho víc zajímal chilský systém, kterému vládou zaplacená publikace věnovala 12 stránek.
Pravda je, že jeho komise přišla s odvážným tvrzením: “Když se k pensijnímu systému pustí soukromý sektor, tak je poničen, ne-li vytunelován.”
Konec odpovědi.
Paní dramaturgyně mě následně telefonicky požádala, abych pana profesora, který bude v publiku, neatakoval. To jsem slíbil a dodržel.
Nicméně: Martin Potůček je obložen tituly a hodnostmi ze všech stran. A hlavně je vedoucím Centra pro sociální a ekonomické strategie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
Když se ani takový vědec a specialista neodváží opustit bezpečné stěny svého boxu, je něco zásadně špatně. Buď je vůči politikům slabý a nebo je neschopný. Přijal politické zadání místo toho, aby trval na tom, že důchody jsou jen jedním z nástrojů, které má stát k dispozici pro hmotné zabezpečení života občanů ve stáří.
Toto právo definuje Listina základních práv, která je součástí Ústavy ČR, takto:
Článek 30
(1) Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.
(2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.
(3) Podrobnosti stanoví zákon.
Hmotné zabezpečení ve stáří, to je oč tu běží. Kdyby politici brali Ústavu ČR vážně, nemohli bychom mít bezdomovce, žebráky a staré lidí, kteří musejí otáčet každou korunu.
Politici se z pochopitelných důvodů omezují jen na špičku ledovce. Tlachání o zásluhovosti a solidárnosti důchodů je totiž nic nestojí. Občas hodí pod stůl ohlodanou kost na přilepšenou.
Někteří žvanilové ztrácejí čas kopáním do již neexistujícího protivníka. Havlovy plky o králikárnách byly nahraženy farskismy “hnus a destrukce”, které tvoří podstatu jejich nového Mein Kampfu.
Po roce 1989 jsme byli svědky destrukce mnohých podniků. Za hnus lze považovat, že politici připustili vznik “vyloučených lokalit”, lichvu, obchod s chudobou a exekucemi. Jde o hlubokou krizi, byť se zatím týká “jen” asi 10% populace.
Máme “nepřizpůsobivé lidi” a potřebujeme je někam uklidit. Město Most uvažuje o vesnici pro odpudivce (eskatelevize.cz/vesnice-pro-neprizpusobive)
Zkoncentrovat je na oplotitelném pozemku. Máme přece zkušenost z První republiky. Seznamy nepřizpůsobivých lidí jsme uměli sestavit několik let před Hitlerem.
S chutí do toho a půl je hotovo. Prasečák byl vykoupen, postavíme tam repliku tábora s plotem bez děr (ať má Okamura vzteka). Až přijde čas, “šup tam s nimi”. Stejně nemají kam jít.
Nepřizpůsobivost je zvláštní pojem. V ČT kdosi řekl, že “nepřizpůsobiví” jsou naopak velice přizpůsobiví, protože reagují na podmínky, které většinová společnost vytváří, aby se jich zbavila.
Přizpůsobit se museli i Židé za Protektorátu. Nechť si čtenář otevře tento odkaz, je to velmi výživné čtení. Současní politici mnohá opatření opisují. Stačí vynechat nebezpečná slova “Žid” a “židovský”.
(www.holocaust.cz//protizidovska-narizeni-omezujici-vstup-a-pobyt)
Převlékač kabátů Pavel Kohout (svoji první knihu básní opatřil věnováním: “Tátovi za to, že mě naučil milovat stranu”) kdysi napsal:
„Ulicí bílou půjdou děti rozesmáté, na bílých blůzách pionýrské šátky.
Bude to po letech, snad v pětiletce páté, z okna je bude vítat úsměv matky […]
A poslyš, mámo, co to byla bída?”
Moje generace slovo bída neznala. Pravda, můj spolužák Franta Hruška ještě bydlel v Kolonce, řadě malých domků na okraji Jiráskovy čtvrti v Praze 4 ale tu zlí komunisté zbourali, aby měli místo pro své králikárny na sídlišti Novodvorská. Šli do nich i původní obyvatelé Kolonky.
O bídě slyšela moje vzácná spolužačka Miluše, když jí dědeček vysvětloval, že v těch dírách v barrandovské skále za řekou kdysi bydleli lidé.
U paní Jílkové se dokola žvanilo o důchodech. Odpůrci zvyšování důchodů mluvili o tom, že je málo dětí a někdy daleko, snad v pětiletce páté, nebude na důchody.
To je pravda, pokud vycházíme ze současného modelu kapitalismu. Ten se ale bude muset změnit, ledaže chamtivost nezničí svět pěknou válkou.
Již teď je zřejmé, že dosavadní způsob přerozdělování bohatství vytváří silnou vrstvu populace, která nebude mít na bydlení.
V roce 2107 vzrostly ceny pražských bytů o 20% a rostou i nájmy. V Praze 10 jsou ke koupi nové byty 1+kk v rozmezí 2.5-4.5 miliónů korun. No nekupte to. Jedna místnost jistě stmelí rodinu!
Jiří Dědeček kdysi bojoval proti předcházejícímu režimu písní “Má holka je chudá”:
“Nemá kvartýr, nemá fáro, nemá ani na cigáro […] marně pátrám, marně lovím v tomhle městě panelovým, marně hledám něco tak chudýho […] je to smutný, je to psina, budeme mít spolu syna, až vyroste, bude žebrákem.”
Básníci bývají nadčasoví, to je pravda. Dědeček už má jiný šolich a tak břitkost jeho pera otupěla. Musel by jít proti režimu, který rovněž začíná na “K”.
PS
Připojuji souhrn kanadského systému zabezpečení ve stáří. Má původ v ryze kapitalistické společnosti, které došlo, že se takový systém musí týkat všech vrstev společnosti, tedy i té nejchudší.
České politiky urážejí slova nezásluhovost a regulace. Na tomto místě se nabízí dialog z Našich furiantů: “Učený člověk to má z knih, ale nikde nebyl. My jsme byli ve světě, my jsme tam byli, my jsme to všechno viděli” notuje si vysloužilý voják se svým kamarádem ševcem. Naši politici mají svoje poučky z brožur a napotřebují nic vidět.
Kanadský systém zabezpečení občanů ve stáří
Pozn red: částky jsou uvedeny v CAD–kanadský dolar = 17 Kč
Nezásluhové pilíře
A – Old Age Security (OAS)
Vklad občana: 0
Nárok na vyplácení: věk 65 let, propočítává se podle podle let odžitých v Kanadě po 18 roku věku (maximum 40 let), roční příjem <114 000.="" br="">Benefit: Základní částka, určená vládou, je každoročně upravována podle inflace. V současné době je maximálně 7080, propočítává se podle let skutečně odžitých v Kanadě. Postupně klesá od 60000 na nulu při příjmu >114000.
B – Guaranteed Income Supplement (GIS)
Vklad občana: 0
Nárok na vyplácení: věk 65 let pokud je A+C<17 100="" br="">Benefit: Doplňuje příjem jednotlivce na zhruba 16800 ročně.
Detaily: http://www.servicecanada.gc.ca/eng/services/pensions/oas/payments/index.shtml
https://www.canada.ca/en/services/benefits/publicpensions/cpp/old-age-security/payments/tab1-1.html
Zásluhové pilíře
C – Canada Pension Plan (CPP) – zahrnuje všechny zaměstnance
Vklad zaměstnance: 5% z hrubého příjmu až do povoleného maxima, totéž zaměstnavatel.
Nárok na vyplácení: 60 let, při odkladu do 65 dochází ke zvýšení o 2%/rok.
Benefit: Odvozen od silně zastropovaného vkladu. Maximum/průměr: 13100/6600 pro březen 2016.
D – Registered Pension Plan (RPP) – dostupný asi pro 60% Kanaďanů
Vklad zaměstnance: 10-12% hrubého platu
Nárok na vyplácení: Bez penalizace v 65 let nebo je-li věk + odpracovaná léta = 85.
Benefit: 2% z průměru nejlepších pěti let krát počet (max 35) odpracovaných let. Proplácená CPP se odečítá.
E – Registered Retirement Saving Plan (RRSP)
Roční vklad: 18% příjmu (max 26000), nepoužitá část povoleného příspěvku se převádí na další rok.
Benefit: Umožňuje individuální investování, ale nezaručuje výsledek. Příspěvek a výnosy se zdaňují až v době, kdy jsou vybírány. Spoření může být i na jméno partnera (Spousal RRSP).
Poznámky
• Uvedeny jsou hrubé roční příjmy v kanadských dolarech;
• Pilíře A B a C jsou valorizovány podle inflace. C a D zaručují uvedené benefity;
• Příspěvky do D a E se odečítají z hrubého příjmu;
• Výnosy D a E se zdaňují až v okamžiku, kdy jsou vybírány;
• Pilíř D má několik variant, které v zásadě poskytují stejné benefity;
• Úspory v C a D nelze lze vybírat předčasně;
• Úspory v E lze vybírat podle podmínek investování. Vybrané částky jsou zdaněny v roce, kdy jsou vybrány;
• Kanada má progresivní daňový systém. Zdaňuje se suma všech ročních příjmů;
• V Ontariu existuje určitá (nikoli neprůstřejná) regulace nájmů;
• Kanadský systém zvýhodňuje zmíněných 60% občanů, kteří mají přístup k D a dost peněz na příspěvky do E;
• Kanada nemá, stejně jako Česko, vyrovnaný rozpočet; (ale během 25 let v Kanadě jsem nezaregistroval protesty proti garantovanému příjmu).
2600713695 / 2010
