Práva tzv. „Sudetoněmeckého landsmanšaftu“ vůči ČR

Avatar
Původní autoři

Ogňan Tuleškov
2. 5. 2018
Někdy na počátku roku 2015 se sešlo Spolkové shromáždění SL a schválilo novelizaci Stanov SL. Z nich vypustilo právo na vlast a právo na odškodnění. Programu Dvaceti bodů se ani netklo. Ve stručnosti musíme říci, že soudní jednání o nové úpravě stanov probíhají dodnes. Příslušný německý rejstříkový soud nové znění stanov dosud neregistroval, tudíž platí stanovy SL v původním znění.


Věci nejsou tak jasné a jednoduché, jak se zdají nebo jak nám je někdo chce téměř bájně líčit. Uvedu jeden příklad. Někdy v listopadu 2015 byl B. Posselt ve Vídni, kde v Domě vlasti promluvil k rakouským landsmanům. Slíbil jim, zjednodušeně řečeno, že restituce budou, že bude i náhrada škod. A dodal, jak se na Čechy musí, hezky pomalu, postupně, a přesvědčovat. Takže B. Posselt na jedné straně se zříkal práva na vlast a na odškodnění a na druhé straně je sliboval. ZDE

Práva, která SL zakotvil do Stanov či do tzv. Programu dvaceti bodů, nemají žádný mezinárodně právní základ. V tom smyslu se vyjádřilo na naše podání i Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Všichni víme, že v Postupimi spojenci rozhodli o přesídlení německého obyvatelstva z Československa, Polska a Maďarska do Německa.

Nešlo o žádné vyhnání, ale o přesídlení. Diplomatickou cestou jsme byli informováni o rozhodnutí spojenců v Postupimi a diplomatickou cestou jsme vyjádřili s přesídlením německého obyvatelstva svůj souhlas. Toto přesídlení německého obyvatelstva, podle pokynů Spojenecké kontrolní rady, jsme provedli. Za způsob provedení jsme byli Američany i Sověty pochváleni.

Německé obyvatelstvo bylo přesídleno. Jeho vlastí se stalo Německo. Majetek německého obyvatelstva, které jsme přesídlovali, jsme konfiskovali, aniž bychom museli jeho hodnotu odečíst z našeho reparačního účtu.

O termínech „vyhnání“ a „přesídlení“ mluví velmi srozumitelně a přesvědčivě prof. JUDr. M. Potočný, DrSc. Sledujme jeho výklad. Prof. JUDr. M. Potočný, DrSc.:

“Nejen právnímu a lingvistickému specialistoví, ale i prostému občanovi cosi vnitřně říká, že “vyhnání” nemá nic společného s transferem. Institut přesídlení předpokládá předchozí mezinárodní dohodu zainteresovaných států o spořádaném a humánně uskutečněném transferu osob z jednoho státu do druhého. Vyhnání naopak bývá jednostranným aktem státu. Je-Ii provedeno svévolně a v rozporu s obecným mezinárodním právem nebo smluvními závazky dotyčného státu, představuje jeho protiprávní chování, které může mít za následek jednak jeho mezinárodní odpovědnost a jednak nárok takto vyhnaných osob na odčinění způsobené újmy.”

(Sborník: Právní aspekty odsunu sudetských Němců, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1996, str. 18).

Právo na vlast a na odškodnění si landsmani sami sobě darovali. Takže přestaňme si hrát na schovávanou! Řekněme to jasně! Je zásadně úplně jedno, zda německý soud schválí novelizaci stanov či nikoliv. Práva, jichž se novelou SL vzdává, nikdy neměl a ani dnes nemá. Divadlo dále hrát odmítáme. Připravuje se cesta k jednání se SL?  Na nás vše, co víme, dělá dojem, že jsou připraveni i tzv. čeští vlastenci, aby zahráli, podle cizího scénáře, trapnou tragikomedii s neslavným koncem.

Chceme-li něco skutečně řešit, musíme vycházet z faktů, historické pravdy a hlavně nebát se za pravdu bít. Je-li již „režisérem“ vše připraveno jinak a je-li již nyní ruka v rukávě, pak může jít jen o nový Mnichov, jehož důsledky pro nás mohou být ještě horší, než byly po září 1938 pro naše předky! Jak rádi bychom se mýlili.
Autor je právník. Článek vyšel už na www.ceskenarodnilisty.cz