Jiří Kobza
3. 5. 2018
„Zaseji strach do srdcí nevěřících“, prohlásil prý kdysi Mohamed a jeho následovníci se této teze drží zuby nehty dodnes. Proč také ne, když se jim toto poselství daří naplňovat! Konec konců stačí se jen někam vypravit letecky a absolvovat nekonečné bezpečnostní kontroly. Co jiného to je, než výraz strachu? Násilí v ulicích je pak dalším nástrojem, kterým je strach rozséván.
V poslední době proběhlo v Praze několik násilných incidentů, spáchaných „Evropany neevropského původu“. Osobně se domnívám, že se jednalo o tzv. zkoušku bojem: s cílem, aby určitá skupina islamizátorů zjistila, jakou míru přítomnosti fyzického násilí v našich městech jsme schopni tolerovat a co si nechají líbit naše multikulturní media a další instituce.
Těch 7 „nizozemských“ útočníků z minulého týdne totiž bylo příliš mnoho na to, abychom mohli hovořit o pouhé náhodě. Jejich pocit nadřazenosti – a následná pasivita policie, politická korektnost a zbabělost politiků a novinářů, to je tedy opravdu ďábelský koktejl začátku islamizace ČR po vzoru zemí západní Evropy.
Ovšem rozsévat strach, když se policie dívá jinam (než např. na oněch 250 kamer, které účastníky pokusu o popravu onoho nešťastného číšníka natočily při akci a útěku), je snadný úkol. Skoro stejně snadný, jako napadání žen v Kolíně nad Rýnem předloni na Silvestra. Ještě, že máme české obdobu slečny Marpleové, která padouchy na poslední chvíli odhalila a nahlásila české policii – aby zanedlouho většina z nich byla po superrychlém soudním přelíčení zase venku!
Zasetý strach vzklíčil a nese své jedovaté plody. Placení nebo hloupí agenti nenávisti (pardon, lásky), za pomoci některých vlivných médií, ochotně a okamžitě ostrakizují, pomlouvají a snaží se společensky znemožnit každého, kdo se těmto neblahým jevům postaví. Označení rasista, fašista, nacista, extremista, radikál, islamofob, xenofob a další houfně létají našim mediálním a veřejným prostorem jako vrabci na jaře. Výsledkem je pokračující zastrašování národa samozvanými a mocnými hlasateli té jediné správné pravdy.
Bojíme se pojmenovat věci pravými jmény, bojíme se bránit se násilí. Naopak ten, kdo se bránit odváží, skončí jako trestně stíhaný či odsouzený (přece není možné brát spravedlnost do svých rukou, ani když je policie v nedohlednu). Došlo to tak daleko, že se bojíme více sami sebe navzájem než násilníků.
Varuji před takovým strachem! Je načase říci znovu: Dost, to je náš svět! Patří po právu nám a nenecháme si jej vzít!
Ptám se tedy, co asi bude následovat? Po drakonickém rozsudku odnětí svobody nad chomutovským střelcem, který se snažil zastavit dodávku najíždějící do lidí – ale pouhé podmínce pro část muslimských násilníků, kteří málem ubili k smrti číšníka, který jen dělal svoji práci – je zřejmé, že se společnost tak drsného trestu zalekla, a také i proto nikdo nejspíš nepodnikl nic, aby chudákovi číšníkovi pomohl. Je také jasné, na čí stranu se (opakovaně) postavila česká justice.
To je ono důležité politické poselství, o kterém jsem psal (v souvislosti s probíhajícím „chomutovským“ procesem již před několika měsíci), a na které zřejmě také čekali všichni budoucí potenciální útočníci, aby věděli, co si zde mohou dovolit. Už vědí, že hodně.
Terorismus a násilí na ulicích jsou potom přímým důsledkem takové naivní a hloupé tolerance a neschopnosti se bránit projevům nenávistných ideologií. Pokud ale chceme jako svobodná společnost dlouhodobě přežít, je nutné primárně postihovat i (a možná především) ideologické zdroje terorismu, jejich propagaci, veřejné projevy a přímé důsledky praktických uplatnění takových ideologií.
Připomeňme si, že kvůli islámské ideologii zemřelo již 5 nevinných Čechů (prozatím mimo území ČR):
Petr Kořán
Pavel Hrůza
Ivo Žďárek
Naďa Čižmárová
Lenka Civínová
Byli zavražděni náhodně, protože měli tu smůlu, že byli zrovna v místě kde za pokřiku „Aláhu akbar!“ se někdo rozhodl povraždit náhodné nevěřící. O to je jejich smrt strašnější.
Stejně jako smrt dalších 5000 Evropanů a Američanů zavražděných ve jménu islámu od 11. 9. 2001.
Pokud se z jejich násilných smrtí nepoučíme, zemřeli nadarmo a nezasloužíme si lepší osud ani my. Potom je ale na místě otázka: Kolik Čechů ještě musí zemřít, aby se naši zaslepení pseudohumanisté, multikulturalisté a další zrádci naší civilizace probudili (pokud to ještě vůbec lze)?
Navrhovaná novela trestního zákoníku ve světle posledních událostí
Nyní máme v této souvislosti (možná neopakovatelnou) možnost drobnou úpravou trestního zákona, která by činila trestně postižitelnými (všechny) ideologie (a nejenom hnutí, jako je tomu doposud) vyzývající k zabíjení jinověrců, k násilí a zotročování, vyslat jasný signál,
že nenávistná učení (ať již se zaštiťují čímkoli) v ČR nemají místo – a jejich propagace a šíření bude přísně stíhána a trestána.
Připravili jsme v SPD tento legislativní návrh podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí. V naší zemi, i pod tíhou zkušeností z poslední doby, takový zákon potřebujeme. Navíc musíme být právně připraveni i na další ideologie, které se k nám teprve pokusí proniknout, které teprve mohou vzniknout. Musíme též dát Policii ČR jasný politický signál a mandát v těchto případech zasáhnout.
Musím zde ale také jasně a nahlas říci, že pokud nebudou ideologie, vyzývající k násilí a zabíjení postaveny mimo zákony České republiky, pak každý, kdo bude hlasovat proti tomuto rozšíření trestního zákona podle návrhu SPD, bude mít na rukou krev každé další oběti z řad občanů ČR zavražděných právě kvůli některé z takových ideologií. Nemohu se jich nezeptat: když to bude váš příbuzný, kamarád nebo kolega, změníte názor? Půjdete potom kondolovat pozůstalým a nebudete se stydět? Řeknete jim, jak jste hlasovali? Nebude již pozdě?
Musíme být dopředu připraveni nemilosrdně zastavit pokusy o průnik takových ideologií do ČR i v souvislosti s migrační krizí. Dostatečný příklad důsledků zaváhání vidíme na rostoucím počtu (náhodně) zavražděných v západní Evropě – zavražděných právě v těsné a nerozborné souvislosti s nenávistnou ideologií…
Toto odmítáme. Proto vás všechny žádám, abyste podpořili prosazení zákonné úpravy, kterou navrhují poslanci SPD. Je to pro bezpečí nás všech.
Jiří Kobza je poslanec PS PČR za SPD a místopředseda Zahraničního výboru PS PČR
