Jsme Slované a  jsme na to hrdi!

Avatar
Původní autoři

Přemysl Votava
19.6.2018  ČNL
Hej Slované, ještě naše
slovanská řeč žije,
pokud naše věrné srdce
pro náš národ bije.
Žije, žije duch slovanský,
bude žít na věky.
Hrom a peklo, marné vaše,
proti nám jsou vzteky.

Dnes si připomínáme, tak trochu ve skromnosti a v mediální blokádě, události revolučního roku 1848. S tímto rokem je spojen i Slovanský sjezd v Praze. Tato událost před 170lety pořádně zatřásla rakouskou monarchií.

Dnes není zájmem bruselských elit připomínat tyto pražské události před 170lety, které nastolily otázku národních zájmů všech slovanských národů v Evropě. I dnes cítíme snahy těchto elit o potlačení slovanské vzájemnosti. Tedy o vyloučení, či omezení spolupráce slovanských národů. Příkladem je protiruské tažení a vyvolávání nenávisti k Rusku. Této kampani slouží i rozdmýchávání sporů mezi slovanskými národy. Jednota Slovanů je mnohým na překážku. Připomínání slovanské identity je nežádoucí. Zároveň pociťujeme, že vstupem do EU ztrácíme značné části své suverenity, ale i slovanské vzájemnosti. 

Právě před 170 lety v červnu 1848, se stala Praha centrem zájmu a nadějí slovanských národů. Od 2.června zde probíhal Slovanský sjezd. Tehdejší slavnostní atmosféra v Praze budila naděje zejména u českého a slovenského národa. Své národní tužby projevily i ostatní slovanské národy. Vedle největšího ruského národa, to byly zejména Poláci, Srbové, Bulhaři, Chorvati, Ukrajinci, Rusíni, Makedonci, Lužičtí Srbové….

Téměř 400 účastníků slovanských národů hledalo cestu k národnímu probuzení a ke sjednocení všech slovanských národů. Slovanský sjezd otevřel také otázky k postavení Slovanů v rakouské říši a též se zabýval vztahem k ostatním Slovanům stojících mimo rakouskou říši. Je skutečností, že rakouská říše byla většinově tvořena slovanskými národy, které ale neměly vliv na její politiku. Samotný sjezd byl prvním významným pokusem o sjednocení národních a emancipačních zájmů Slovanů. Je zásluhou zejména českých a slovenských obrozenců, Františka Palackého, Pavla J. Šafaříka, Karla H. Borovského a Ludovíta Štúra, že tento sjezd se konal v Praze. Na sjezdu byl přijat Manifest Slovanského sjezdu k evropským národům k postavení slovanských národů v Evropě. Sjezd byl násilně ukončen 14.června, v den kdy v Praze vypukly bouře, které přerostly v revoluční vystoupení proti monarchii.

Revoluční rok 1848 probudil Evropu, Slovanský sjezd v Praze byl součástí tohoto revolučního procesu. Slovanské národy po celou dobu své historie se střetávaly zejména s vlivem germánským a osmanským. Velice často bojovaly o svou holou existenci, často bránily Evropu před agresory. Naposledy v období druhé světové války, za německého tažení na Východ. Slovanské národy přinesly v této době také největší oběti. Dnes se cíleně na tuto skutečnost zapomíná. Kácí se pomníky slovanských hrdinů, přebarvují se dějiny. Pro národy slovanské jsou i dnes, jako zcela zásadní, otázky národní suverenity a otázky slovanské vzájemnosti.

Přemysl Votava
místopředseda 

Národní socialisté