Paul Craig Roberts
6. 7. 2018
Mezi vládnoucími zájmy v USA je jeden ještě mocnější než je izraelská lobby. Je to tzv. Hluboký stát vojenskobezpečnostního komplexu, který se v těchto dnech třese strachem z toho, aby nadcházející Summit Putin-Trump nepřivedl na svět dohodu obou velmocí. A to dohodu takovou, která by znamenala konec démonizace Ruska, sloužící až dosud coby argument pro enormní rozpočet a neméně enormní moc amerického vojenskobezpečnostního komplexu. Ten strach cítíte i z úvodníků, které Hluboký stát předal svým dvěma nejhlasitějším megafónům, kterými jsou deníky Washington Post (WP) a New York Times (NYT).
Oba vyjadřují naprosto stejná stanoviska, používají dokonce i stejné fráze a svorně též opakují stejné a dávno už vyvrácené lži o Rusku. Ovšem s takovým humbukem, jako by přinášely nevyvratitelná fakta.
Oba deníky taktéž svorně odsuzují prezidenta Trumpa za „poklonkování“ Kremlu, i když právě poklonkování je to poslední, čím by se jednání Trumpa s kýmkoliv dalo charakterizovat. Ale samozřejmě, fakta, vyplivnutá z úst deníků WP a NYT, propagandě Hlubokého státu nepřekážejí.
Úvodník, předaný Hlubokým státem redakci WP uvádí:
„Důvody napětí mezi USA a Ruskem jsou známé: Rusko ukradlo Ukrajině Krym a podněcovalo válku ve východních oblastech Ukrajiny. Intervenovalo v Sýrii, aby zachránilo diktátorský režim syrského prezidenta Asada. Ovlivnilo americké prezidentské volby v neprospěch Hillary Clintonové a ve prospěch Donalda Trumpa. Na britské půdě otrávilo svého někdejšího zpravodajského důstojníka a i nadále se vměšuje do voleb v dalších demokratických zemích“.
V úvodníku NYT se uvádí totéž co v úvodníku WP a přidává se jen poznámka, že Trump namísto službě USA slouží Rusku. Naznačuje se zde dále, že pro národní bezpečnost nejen USA, ale i všech jejích spojenců (vazalů), představuje Trump hrozbu. Problém spočívá v tom, vyhlašuje NYT, že Trump nenaslouchá svým poradcům.
Ale všimněme si, jak se pojednávané deníky vyjadřují přímo ke schůzce Putin-Trump.
Washington Post píše:
„Trump sdílí názory ruského vůdce, což hrozí nebezpečnými důsledky. Když si národy nerozumí, mohou být Summity produktivní. Ale schůzka, jejímž cílem je potěšit Putina, je naivní a nezodpovědná. A má-li jít na úkor tradičních amerických spojenců, je nebezpečná a zničující. Nacházíme se tak na nebezpečné půdě. Buďto prezident ztratil kontakt s určujícími americkými zájmy, nebo se za jeho poklonkováním Putinovi skrývá jiné vysvětlení, které ještě neznáme“.
Šířeji se k helsinskému setkání vyjadřuje New York Times:
„Je dobré se s protivníky setkávat. Jenže když spolu usednou Trump s Putinem, půjde o setkání příbuzných duší. A to je problém. Člověk by měl za to, že setkání Trumpa tváří v tvář s ruským diktátorem by se mělo týkat nějakých velkých zájmů Ameriky a jejich spojenců. Např. ruského zmocnění se Krymu a ruského napadení Ukrajiny. Ale na schuzce zemí G-7 Trump řekl, že Krym je ruský, protože každý tam mluví rusky. A samozřejmě, Trumpovi spolupracovníci hovořili s ruskými činiteli o potřebě zrušit protiruské sankce ještě předtím, než se Trump ujal úřadu.
Člověk by též doufal, že prezident dá Putinovi najevo, že proti němu stojí nikoliv jen on sám, ale spolu s celou spojenou frontou vůdců zemí NATO ( se kterými se měl Trump fakticky setkat ještě před schůzkou P-T v Helsinkách.). Ale on už na setkání G-7 v Kanadě řekl: „NATO je stejně špatné jako je NAFTA (Severoamerická dohoda o obchodě a clech).
Trump by se měl Putinovi zmínit i o tom, že vedoucí pracovníci amerických zpravodajských služeb mají za to, že Rusko ovlivnilo americké prezidentské volby, ale on místo toho nedávno zatweetoval: „Rusko stále říká, že s americkými volbami nemá nic společného“. A nejen to: Členům G-7 dal vědět, že by na svá jednání měli Rusko znovu přizvat.
Dalším námětem schůzky v Helsinkách bude Sýrie a Trump už signalizoval, že by odtud americké jednotky rád stáhl. Čímž by se se Sýrie samozřejmě ještě pevněji ocitla v rukou prezidenta Asada.
Trumpovi poradci jsou, pokud jde o ruskou hrozbu, jasnozřivější, než je on sám, a jasnozřivější jsou i republikáni, kteří řídí Senát. Měli by se tedy pokusit přesvědčit Trumpa, že národní bezpečnost USA se jeho setkáním s Putinem ocitne v sázce. A měl by se proto na ně připravit co nejobezřetněji“.
Vybral a přeložil Lubomír Man
