Paul Craig Roberts: Zabíjí nás kapitalizmus?

Avatar
Původní autoři

Paul Craig Roberts

19.8.2018  blog autora

Americká firma Monsanto vyvinula v r. 1970 herbicid (prostředek ničící polní a zahradní plevel), obsahující glyfosát zvaný Roundup (Zátah). Počáteční úspěch nového herbicidu vystřídala po čase podezření, že glyfosát v Roundupu je karcinogenní a způsobující rakovinu. Tato podezření vyvrcholila v roce 2017 a s nezmenšenou silou pokračují dodneška.

P.C. Roberts, náměstek ministra financí v někdejší Reaganově vládě a uznávaný otec Reaganomics, čili americké hospodářské politiky, jež vedla k setkání Gorbačova s Reaganem a posléze i k ukončení studené války, k tomuto problému píše:

“Ekologičtí ekonomové, jako např. Herman E. Daly, mají za to, že vedlejší náklady zemědělské i průmyslové produkce, jako jsou znečišťování přírodního prostředí a vyčerpávání zdrojů, jež nejsou započítávány do hrubého domácího produktu (HDP), jsou dnes už tak vysoké, že vyvolávají otázku, je-li dnešní růst HDP fakticky stále ještě ziskem, anebo už ztrátou. Do kteréžto debaty zcela logicky vstupuje i současná záplava zpráv o produktu Roundup firmy Monsanto, jehož složka glyfosát je mnoha vědci považována za karcinom.

Enviromentální pracovní skupina Veřejné zdravotnické organizace vydala nedávno zprávu, podle jejíž testů 45 ze 47 dětských snídaní obsahovaly glykofosfát. Tento výzkum se týkal tzv. granoly (lehká snídaně skládající se z ovsa, cukru či medu, sušeného ovoce a ořechů), a dále z tzv. snídaňových tyčinek firem Quaker, Kellog a General Mills.

Glykofosfát byl detekován v mateřském mléce 83% brazilských matek a mnichovský institut pro životní prostředí ohlásil, že glyfosát je obsažen ve 14 % nejprodávanějších piv v NSR. Glyfosát se nalezl i v moči mexických farmářů, stejně jako v podzemní vodě Mexika. A časopis Scientific American zveřejnil zprávu, že dokonce i inertní přísady herbicidu Roundup mohou zabíjet lidské buňky, zvláště ty embryonální (zárodečné), a placentární.

Jeden z německých toxikologů obvinil Německý federální institut z riskantního a nejednoznačného posouzení předmětného problému, a Evropský úřad pro potravinovou bezpečnost dokonce z podvodu za to, že přijal závěr Monsantovy společnosti o tom, že glyfosát není karcinogenní.

Kontroverze ohledně těchto otázek pramení z faktu, že průmyslem placení vědci spojitost glykofosfátu s rakovinou zpochybňují, kdežto vědci nezávislí ji naopak potvrzují. Což samozřejmě nikoho nepřekvapuje. Vědci průmyslem placení za to, že budou tuto spojitost vyvracet, ji nebudou nikdy potvrzovat.

Vede se samozřejmě debata i o tom, jaká úroveň kontaminace potravin se už dá považovat za nebezpečnou. Uvážíme-li však, že tato kontaminace vzrůstá úměrně s časem, pak je jasné, že není-li dramaticky nebezpečná už dnes, dříve nebo později se nebezpečnou musí stát.

K čemuž Herman Daly dodává: Britský lékařský časopis Lancet odhaduje, že jen vedlejší výrobní ztráta, kterou představuje znečištění životního prostředí, činí zhruba šest procent výnosu globálního ekonomiky, zatímco globální růst ekonomiky činí pouhá dvě procenta, což představuje čtyřprocentní roční ztrátu blahobytu a bohatství lidí na této zeměkouli.

Jinými slovy: dostáváme se do situace, kdy ekonomický růst začíná už být neekonomický”.

Vybral a přeložil Lubomír Man