Prohraná válka v Afghánistánu

Martin Koller
13. 8. 2018
Válka v Afghánistánu má řadu přídomků. Té bývalé, kde bojoval SSSR s teroristy, se říká ruský Vietnam. Jenže to je prolhaná propaganda. Pokud obě války srovnáme, tak Rusové bojovali podstatně lépe a efektivněji. Američané bojovali na zemi na zhruba polovině Vietnamu, což je cca 160 000 km², zatímco Afghánistán má rozlohu 647 500 km². V době největšího nasazení bojovalo v Afghánistánu 115 000 sovětských vojáků (na čtyřikrát větší ploše, než Vietnam), zatímco Američanů ve Vietnamu 500 000. Prakticky na celém území Vietnamu se dá v přírodě přežít několik dnů po celý rok. V Afghánistánu jsou mnohá území zcela bez vody a v horách takové horko, jinde mrazy, že se nedá přežít ani den. Rusové tedy navíc bojovali v podstatně horších podmínkách. Přesto, podle některých západních vojenských specialistů byli blízko k vítězství, kdyby nasadili víc vojáků a Gorbačov nezačal likvidaci státu.


Za války s Ruskem bylo v Afghánistánu pobito daleko víc obyvatel, než možná v současné americké válce. Ve válkách od sedmdesátých let zahynuly zhruba tři miliony a víc Afghánců. Přestože v roce 1950 tam žilo 8 milionů obyvatel, roku 2000 to bylo již 21 milionů a v roce 2015 počet bez ohledu na války vzrostl na 35 milionů. V roce 2020 to bude kolem 40 milionů lidí, pro něž není práce. Podobně se množí i v jiných islámských zemích. Evropa je v souladu s deklarací z Marákeše, Kompaktem OSN a Dublinem IV, které podepsali za svého šéfa Babišovi lokajové, radostně zve k bezplatné celoživotní dovolené a páchání beztrestných zločinů. Podle uvedených dokumentů je totiž právo na migraci lidským právem. Každý má právo se stěhovat jinam, když se mu někde nelíbí. Takže pokud bychom Afghánskému narkomafiánovi bránili se přistěhovat do naší republiky, dopouštíme se porušování lidských práv a hrozbě sankcí OSN a EU! V Afghánistánu umí číst a psát 28 % obyvatel, takže migranti budou přímo pilířem naší ekonomiky čtvrté průmyslové revoluce. Zato podle policie patří Afghánci a Kosovští Albánci k nejhorším a nejnebezpečnějším islámským mafiím u nás a nejen u nás. Kdo podporuje komplot Babiš-Hamáček-Filip–Zeman, podporuje toto svinstvo zaměřené k likvidaci Evropanů. Řeči o boji proti ilegální migraci a zároveň tichá příprava její legalizace. Problém je v tom, že každý není multimiliardář, aby mohl se ziskem zmizet z rozkradené, zadlužené a islamizované Evropy jako jeho idol. A za to naši vojáci položili život.

Výsledkem války Afghánistánu a Iráku je zaměření evropských armád na koloniální mise, což se projevilo především v oblasti nákupů výzbroje a zaměření výcviku. Proto jsou evropské armády nedostatečně připravené z hlediska války v Evropě, ať již klasické, nebo občanské, či teroristické. Do značné míry se rezignovalo na ochranu občanů a státu proti teroristickým útokům.

Především je třeba zdůraznit, že válku v Afhánistánu nelze vojensky vyhrát, pokud se bude bojovat tak, jako doposud. Bojový povyk o navyšování vojáků NATO o 3000 je k smíchu. Už několik let je situace taková, že vojáci NATO ovládají prostor do čtyř kilometrů kolem základen, tedy na dostřel zbraní z vozidel a minometů. Dál je území nikoho, které v případě potřeby ovládají teroristé. Těm pomáhá, většinou dobrovolně místní obyvatelstvo, které v tom utvrzuje mešita. Bojují přece proti intervenci cizáckých neznabohů. V zemi, kde je 70 % negramotů má taková argumentace vekou váhu. Většina obyvatel je navíc poslušná kmenových náčelníků. Ti většinou obchodují s drogami, takže spolupracují s teroristy, kteří mají celostátní síť transportu drog, potravin a dalšího materiálu. Teroristi ani náčelníci nemají zájem na zavedení pořádku, protože by přišli o peníze a imámové je samozřejmě podporují. Od nevěřících hlupáků si klidně vezmou potraviny a léky, ale stejně proti nim budou bojovat.

Teroristů je díky spolupráci s obyvatelstvem poměrně málo, tvoří jen organizační jádro a skupiny specialistů na různé druhy boje. Jedná se o motivované bojovníky, kteří neváhají zemřít pro víru a takto je indoktrinováno i obyvatelstvo. Islám, kmenoví náčelníci a peníze z drog dokážou přesvědčit i mnohé afghánské vládní vojáky a policisty. Tím pádem je realitou velký počet dezercí se zbraněmi a vysoká nespolehlivost. K tomu je třeba připočíst historickou nenávist mezi různými kmeny a sektami. Díky narkomafiánům klesla autorita kmenových starších. Jejich svolávání na velkou radu, loju džirgu prováděli už sovětští velitelé a stejně to nepomohlo. O více, než třicet let později se o totéž pokoušejí Američani. Stejné je to z hlediska mírových jednání s Talibanem. Kolik jich už bylo a jaký byl výsledek.

Důležitým faktorem je využití momentu překvapení ze strany teroristů. Jen výjimečně bojují přímo. Většina útoků se děje různými výbušnými nástražnými, nebo dálkově odpalovanými systémy. Ty byly dovedeny k takové dokonalosti, že britský kontingent odešel z Afghánistánu proto, že jeho pyrotechnici, mimochodem pravděpodobně nejlepší na světě, společně s ruskými a izraelskými, prohlásili, že nedokážou zvládnout situaci.

K tomu můžeme přidat sebevražedné útočníky, proti nimž v terénu a městě v podstatě neexistuje včasná a účinná obrana. Představa, že může být zabit negramotným nafetovaným blbečkem vyškoleným v mešitě, musí být pro vojáka NATO opravdu motivující. Z taktického hlediska motivovaný sebevrah, stejně jako použití nových technologií v přípravě výbušných nástrah vytvářejí jednoznačnou výhodu na straně teroristů. Oni brání svoji vlast a svoji víru, i když vlast chudou a víru primitivní a středověkou. Proti nim nemá takzvaný západ co postavit. Vojáci NATO a EU pomalu nebudou mít vlast, identitu ani pohlaví.

Navíc zůstává zásadní otázka. Proč naši vojáci bojují v Afghánistánu? I kdyby pobili všech 36 milionů Afghánců, tvrdé jádro teroristů se přesune jinam. Viděli jsme to v Iráku i v Sýrii. Islámský stát je po smrti, islámský terorismus žije dál.

V Afghánistánu jsou cenná ložiska vzácných surovin. Proto nechtějí USA odejít. Jenže místní náčelníky nic nemotivuje k zavedení pořádku, jestliže bohatnou na obchodu s drogami a tomu se daří v nepřehledném válečném nepořádku. Kdo a s kým tam vlastně obchoduje, je nejasné. Stačí vzpomenout na společnost CIA Air America, která obchodovala s drogami ve Vietnamu a Laosu. Ne nepochybné, že některé tajné služby se obohacují na obchodu s drogami a neváhají spolupracovat i s nepřítelem. Konec konců, zdrogované, případně opilé národy se nejlépe ovládají. Zakáže se kouření a zlevní drogy a Evropa bude poslušnější.

Existuje jediná reálná cesta k vyřešení problémů Afghánistánu. Odejít a nechat Afghánce, ať si svoje problémy vyřeší sami. Zároveň zastavit veškerý přísun potravin a humanitární pomoci a uzavřít neprodyšně hranice. Potom se dohodnout s vítězem a bezohledně minimalizovat transfer drog ze země. Afghánistán se sám nedokáže uživit a hospodářství tam prakticky neexistuje. Všechno nakupují za peníze z drog a slavný západ jim to toleruje, protože ty peníze získává on. Náčelníci si budou muset najít jiný zdroj financí, aby uživili obyvatelstvo, jinak je jejich bandy ozbrojenců, kteří nikdy nepracovali, pobijí i s rodinami a narazí jejich hlavy na kůly. Budou se muset dohodnout například na otevření dolů. Ale kdo má zájem na mírovém Afghánistánu? Dokladem je fakt, že politici EU se bránili americkému plánu na chemickou likvidaci makových polí. Proto je třeba nepolevovat ve výnosné komedii zvané válka proti terorismu a posílat naše vojáky na smrt. Na tom se kupodivu naši politici shodují. Za vším hledej peníze.

Pro všechny, kteří obtížně hledají moje články, upozorňuji, že stačí do vyhledavače na googlu nadatlovat: martin koller-právě dnes a objeví se vše, co vyšlo tak za poslední dva měsíce a kde.