Roček: Proč nás čeká velká studená ledová válka – 1.část

To musí doplnit navýšením rozpočtů státy NATO, aby Evropané nakupovali americké zbraně a součástky. Americké loďstvo a letectvo a vesmírná flotila, musí modernizovat a růst, a tím i ochránit obchodní zájmy západního světa. To s udržením americké velikosti úzce souvisí. Jedinou v budoucnosti ještě nově využitelnou rezervou pro posílení USA (a některých zemí NATO) je ovládnutí oblasti severního pólu, říká v komentáři pro První zprávy František Roček.

Kšeft je také orgasmus

Oteplování zmenšuje zaledněnou plochu a geologové postupně identifikují potenciál oblasti: miliardy barelů ropy, miliardy kubických metrů zemního plynu, uhlí, kobalt, antimon, diamanty, měď, nikl.

Také velké zisky poplynou z toho, že časem budou otevřeny dvě dopravní cesty – Severozápadní průjezd přes Kanadu a Severovýchodní průjezd přes Sibiř, které vedou k přístavům Dálného východu, Ameriky i Evropy. Polární trasy významně zkrátí vzdálenosti plavby. Londýn od Tokia dělí dnes zhruba 21 tisíc kilometrů. Přes Arktidu to může být jen 14 – 15 tisíc km. Mezi Norskem a Čínou se plavba zkrátí o 15 až 20 dnů. Např. ruský tanker Christophe de Margerie (pojmenovaný po šéfovi koncernu Total, který zahynul při letecké nehodě v Moskvě) za pouhých 19 dní přeplul z Norska do Jižní Koreje bez doprovodu ledoborce. Cesta byla o 30 % kratší než přes Suezský kanál.

Plovoucí ledovce a mrazivá temná část roku bude sice dále komplikovat těžbu a pohyb plavidel v severských oblastech, ale s podobnými problémy se již těžaři vyrovnávají v severských oblastech v USA, Kanadě, Norsku, tak i v Rusku, takže zůstanou sice pro nás Středoevropany neobvyklá rizika havárií, a tedy i vyšší nákladovost, ale také i další zisky.

Proto již dnes koncepčně uvažující lupiči při pohledu na Arktidu dostávají ekonomický orgasmus.

Tudíž: Pokud existuje nějaké dlouhodobé vysvětlení proč začala kolem roku 2 000 nová studená válka, jde nejen o snahu udržet dominanci USA ve světě, ale také o cestu ke studené válce směřující k ovládnutí Arktidy. Jistě již dnes existují v USA a v několika západoevropských státech štábní a expertní týmy připravující se na válku o Arktidu.

První signály jsou již zřejmé. Např. Norsko v roce 2018 projevilo v rámci „cvičení“ zájem o stovky vojáků USA na severu v kraji Troms, tedy poblíž Ruska a polární oblasti.

Jak to Norové zdůvodňují? Univerzální mantra ruského ohrožení je typický protimluv: „Norsko je znepokojeno Ruskem od anexe ukrajinského Krymského poloostrova v roce 2014. Zároveň zdůrazňuje, že svého mnohem většího souseda, s nímž má na severu společnou hranici v délce 196 kilometrů, nepovažuje za přímou hrozbu.“ Norsko je znepokojeno a přitom není Rusko hrozbou?

Bez ohledu na neutralitu Finska a Švédska celá Skandinávie je již zahrnována do strategických koncepcí NATO. Neutralita má dnes již stejný význam jako použitý toaletní papír.

Příprava na válku

Typickou přípravou do velké ledové války je takovéto zdůvodňování znovuvyzbrojování NATO: „Estonsko i USA považují za zásadní schopnost NATO jednat rychle a soudržně za účelem odstrašení na východním křídle Aliance od Arktidy až ke Středozemnímu moři…“ (natoaktual.cz, 18.6.2018).

Pro možnou válku o Arktidu Američané také aktivovali 2. flotilu. Jiný význam flotila mít nemůže. Ruské loďstvo nemá kapacitu, aby mohlo ohrozit někoho v Atlantiku či Pacifiku nebo ve Středozemním moři. Jediným odstrašujícím prostředkem ruské flotily jsou raketonosné ponorky. Ostatní ruské lodě mají svůj význam jenom v defenzivním nasazení.

Znovuoživení 2. flotily oznámil v květnu 2018 velitel námořních operací, admirál John Richardson. Zóna odpovědnosti 2. flotily podléhající velení sil amerického námořnictva flotily (US Fleet Forces Command – USFF) bude od severního pólu na sever a na jih do Atlantiku směrem do Karibiku a na východním pobřeží USA a k západnímu pobřeží Evropy.

Flotila byla rozpuštěna v roce 2011 s cílem ušetřit. Tehdy flotila měla 126 válečných lodí různých tříd a typů, asi 4500 letadel a vrtulníků a potřebovala tuny toaletního papír, které denně spotřebovalo asi 90 tisíc lidí.

Podle amerických politiků došlo k reinkarnaci 2. flotily kvůli vzrůstající ruské hrozbě. Přitom ruská média kritizují ruské námořnictvo, že dnes dělá slávu i z toho, že do výzbroje zařazuje malé korvety, protože výstavba větších lodí se zpožďuje a komplikuje. Není dostatek prostředků. Ruské námořnictvo nepředstavuje hrozbu, protože se může snažit jenom udržet dosavadní potenciál, a jeho role může být jenom obranná.

Připomeňme si jízlivost z ruské „Независимой газеты” 6.5.2018, kdy v článku „Ruští generálové se rozhodli bojovat na mělčině (v mělké vodě)“, uvádějí na konci článku posměšně, že admirálové pouštějí do světa zprávy o výstavbě „flotily komárům” («москитного флота») určeného pouze pro Kaspické moře a Ladožské jezero.

K tomu lze dodat: Pokud mají mít státy NATO hrůzu z velké ruské přesily v Pobaltí, znamená to, že mají hrůzu z toho, že měla v roce 2018 Baltická flotila (pouze) 11 velkých válečných lodí? Ruská admiralita se zoufale snaží ukazovat ramena, ale to nefunguje u armádních analytiků.

V červnu 2018 se čtenáři dozvěděli, že 70 až 100 lodí ruského vojenského námořnictva se stále nachází v různých oblastech světových oceánů. Uvedl vrchní velitel Vojenského námořnictva RF Vladimír Koroljov v interview pro noviny Ozbrojených sil RF Krasnaja zvezda.

Zní to impozantně, ale kolik moří obklopuje Ruskou federaci? Moře jsou vstupními cestami do tří oceánů – Atlantského, Ledového a Tichého. Čili mimo přístavy je jenom nutný počet lodí na hlídkové plavbě, byť jde o desítky lodí. Přitom vázne obnova stárnoucího loďstva. To není hrozivý nepřítel NATO. Válečné lodě z pěti ruských flotil – Černomořské, Baltské, Severní, Tichomořské a Kaspické, nepříjemně stárnou.

Spor o správný kontinentální šelf

Podle konvence Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982 má každý z pobřežních států v arktických mořích právo využívat mořské zdroje do 200 námořních mil ve své výlučné ekonomické zóně. Dodatek z roku 1992 říká, že pobřežní šelf sahá až za dvěstěmílovou zónu, jejich suverenita se rozšiřuje i tam.

Začal souboj kontinentálních šelfů. Rusko obhajuje Lomonosovův hřbet – podmořské horstvo od ruských břehů směřující do prostoru Arktidy. Prochází též pod severním pólem. Podle Ruské federace význačná část Arktidy kolem pólu je ruská.

Kanadští geologové tvrdí, že Lomonosovův hřbet je jenom prodloužením kanadského Ellesmerova ostrova. Dánové tvrdí: Lomonosovův hřbet je v podstatě prodloužením Grónska. Zatím ještě Grónsko zastupuje Dánsko. Ale bohatství skryté v Grónsku a v jeho okolí přivedlo tamní Inuity (Eskymáky) pomalu ale jistě na přebrání svých práv. V grónských volbách stranám snažícím se o odtržení země od Dánska odevzdalo hlas 70 procent voličů. Grónsko si potřebují Dánové udržet nějakým způsobem ve státní svazku, aby se mohlo Dánsko podílet na porcování Arktidy.

Ledová studená válka bude vedena o prostor, který požadují pro sebe USA, Kanada, Dánsko (Grónsko), Norsko, Finsko, Rusko. Snaživě jim vůči Rusku asistuje Velké Británie a Švédsko.

Velká Británie z mocnosti upadla do pozice „silného industriálního státu. Mám pocit, že právě proto se britští politici ukájejí v siláckých protiruských pózách. Nemá to žádné racionální jádro, končí František Roček 1.část analýzy o velké studené válce.

Související:

• WSJ vyzývá USA rozpoutat s Ruskem novou studenou válku v Arktidě!
• Stern: Moskva staví vojenské ledoborce pro dobytí Arktidy