Čína investuje desítky miliard do Afriky, kontinent najednou ekonomicky roste

mbi13. 9. 2018  colonelcassad.livejournal.com a Eurasia24
Co nešlo celá desetiletí, najednou jde. Jak Západ přichází o svoji globální dominanci, začíná se ekonomicky dařit i Africe. Tahounem růstu černého kontinentu je Čína a její investice.


Nejvyšší čínský představitel Si Ťin-pching oznámil, že Čína podpoří rozvoj Afriky částkou 60 miliard amerických dolarů, současně že pak nebude od řady nejchudších států tohoto kontinentu požadovat splacení dluhů a úvěrů vyplývajících z mezivládních půjček poskytnutých těmto státům Čínou.

Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) to Si Ťin-pching prohlásil během svého vystoupení na zahájení dvoudenního Fóra spolupráce Číny s Afrikou v Pekingu. Podle WSJ prezentoval Si Ťin-pching čínské úřady jako věrohodnou sílu spolupracující s africkými zeměmi v oblasti hospodářského rozvoje, snižování chudoby a boje proti ohrožování regionální bezpečnosti.

Během svého vystoupení také zdůraznil, že Čína „v rámci investic v Africe nijak nesleduje své vlastní politické zájmy“. Vystoupení pak uzavřel tím, že „…nejkvalifikovanějšími pro to, aby posoudili, zda se čínsko-africká spolupráce rozvíjí úspěšně, jsou samotní Číňané a obyvatelé Afriky“.

Kritiku čínských aktivit vycházející z předpokladu, že čínské investice mohou prohloubit nadcházející africkou dluhovou krizi, Si Ťin-pching odmítl.

Investice ve výši 60 miliard dolarů vloží Čína do ekonomik afrických států v průběhu následujících tří let. Si Ťin-pching přislíbil africkým státníkům poskytnout podobnou pomoc i na předcházejícím summitu spolupráce v roce 2015. Z uvedeného objemu investic budou podle WSJ cca 35 mld. $ představovat zejména dotace, půjčky a úvěry, dalších 10 mld. bude využito na založení Čínsko-afrického úvěrového fondu rozvojových projektů a 5 mld. $ půjde na podporu importu z Afriky. Zbývajících 10 mld. $ proinvestují v Africe podle předpokladů Pekingu soukromé čínské firmy a společnosti.

Kromě toho v příštích třech letech pomůže Čína africkým finančním institucím vydávat v Číně dluhopisy, dodal Si Ťin-pching.

Jedná o výrazné navýšení snahy o posílení čínského ekonomického vlivu v Africe. Posílením hospodářských vztahů s africkými zeměmi prostřednictvím úvěrů a rozsáhlých infrastrukturních projektů Čína ve střednědobé i dlouhodobé perspektivě nevyhnutelně posílí svůj vojenský a politický vliv na africkém kontinentu.

Není pochyb o tom, že v nejbližších 10 letech vzroste do Afriky i dovoz čínských zbraní a vojenské techniky – a zřejmě tam kromě vojenské základny v Džibuti vzniknou i další vojenské objekty zajišťující ochranu čínských investic.

Čína přitom nabízí africkým zemím velmi výhodné podmínky spolupráce, neboť je považuje za své dobré obchodní a hospodářské partnery (na což Číňané obzvláště poukazují), a nikoli za ekonomické kolonie „vysávané“ za účelem maximálního zisku. „Ekonomická vděčnost“ těchto států pak může mít svůj odraz i v politické podpoře včetně podpory v OSN.

K lepšímu objasnění toho, jak velké prostředky vynakládá Čína na prosazování svých ekonomických zájmů v Africe, lze uvést, že podle různých odhadů tam od roku 2000 do současnosti vynaložila 130 až 150 mld. $.

A nadále také roste obchod Číny s Ruskem. Podle zprávy zveřejněné Hlavním celním úřadem Čínské lidové republiky vzrostl objem obchodu mezi Ruskem a Čínou za leden až duben letošního roku o 27,3 % na 31,1 mld. dolarů.

Objem vývozu z Číny do Ruské federace se za totéž období zvýšil o 21,1 % a dosáhl hodnoty 13,9 mld. $. Čínský import ruského zboží a služeb vzrostl o 32,8 % na 17,2 mld. $.

Obrat vzájemného obchodu mezi Ruskem a Čínou na konci roku 2016 vzrostl meziročně o 2,2 % a dosáhl 69,52 miliard $. V roce 2017 se toto číslo zvýšilo o 20,8 %, na 84,07 miliardy dolarů. Jen za duben představoval obchodní obrat mezi Ruskem a Čínou 8,1 mld. $.

Podle údajů ruského Ministerstva pro hospodářský rozvoj byla ČLR v roce 2017 největším investorem do ekonomiky RF, když její investice v daném roce představovaly kolem 25 mld. $.

Celkově lze uvést, že Čína postupně opouští svůj tradiční „izolacionismus“ a uskutečňuje vnitřní transformaci podle vizí a programu svého lídra Si Ťin-pchinga. Zřetelně tak demonstruje, že je připravena stále aktivněji vstupovat do vojensko-politického i ekonomického dění mimo vlastní hranice.

– – –