Ivan David
2. 9. 2018
Šachy kolem pana Poche nasvědčují tomu, že za nominací pana Poche stojí pan Poche sám. Nikdo také nepotřebuje tak naléhavě, aby byl pan Poche ministrem zahraničních věcí, jako právě Poche. Nejenom vyšší důstojník, ale i vyšší politik dobře ví, že si nemůže dovolit jít do prohrané bitvy, neboť by ho oslabila, ne-li odstavila. Určitě to ví i pan Hamáček.
Z jeho chování je zřejmé, že si nominovat někoho jiného nemůže dovolit. Pan Poche není někým, kdo by mohl uspět v tajné volbě na předsedu strany, ale byl by tím, kdo může být ustanoven jmenováním. Poche je Hamáčkova prohraná bitva, která ČSSD dále oslabí. Po volbách bude málo záležet na tom, kdo bude nominován. Prezident ví, že to bez něj nejde. Proto to půjde bez pana Poche a možná i bez pana Hamáčka. Klientelistický systém v ČSSD funguje, ale její funkcionáři zapomněli, že mimo ČSSD už nefunguje. Klientelistický systém je poslední stádium, Návrat z něj je možný, jen když patroni přejdou do jiné struktury, protože ČSSD je už vytunelována. Toho co zbude by se pak musely ujmout autentické osobnosti. Jestli ještě nějaké zbyly.
