Vývoj volebních preferencí. Pozor na manipulace!

Radim Valenčík
11.9.2018 VašeVěc
To by mohlo být vítané zpestření informačního servisu. Pokud by ovšem ČT či mediální mainstrem který tuto obsáhlou informaci přežvýkal, napověděl neprofesionálovi, jak tuto informaci číst. Nenapověděl. V jiných případech informaci příslušným PŠMŽ (“politickým školením mužstva a ženstva”) nalejvárnou doprovází.


Proč? Přemýšlejte. Komu tím chtěla ČT pomoci a koho chtěla poškodit, resp. k čemu tato manipulace slouží? Je to dost čitelné. A asi to ani nezabírá.

Tak se na tu zprávu podívejme:


V Praze mají před komunálními volbami největší potenciál Piráti a ODS. Brňané nejčastěji zvažují ANO a Koalici ODS a Svobodných, těsně za nimi jsou Piráti. V Ostravě má zdaleka největší potenciál ANO, ukázal průzkum agentur Kantar TNS a Median pro Českou televizi.Nejvyšší potenciál před říjnovými komunálními volbami v Praze mají Piráti a ODS, jejich volbu zvažuje třetina lidí. Třetí je koalice Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL), o jejíž volbě vážně uvažuje čtvrtina lidí. Následuje ANO s volebním potenciálem 23,5 procenta a Praha sobě s 15,5 procenta.

Pod deseti procenty jsou ještě ČSSD a SPD. Komunisté vyšli z průzkumu s volebním potenciálem 5,5 procenta. Jen o něco vyšší, šestiprocentní, mají Nezávislí.Podle průzkumu je v Praze rozhodnuto jít k volbám 49 procent lidí a 17 procent tvrdí, že se voleb spíše zúčastní. O volbě strany byly v době průzkumu, tedy od 21. srpna do 3. září, přesvědčeny dvě pětiny respondentů. “Tento podíl je daleko vyšší než v ostatních sledovaných městech (Brně, Ostravě). Příčinou může být různé načasování začátku volební kampaně,” uvedli autoři výzkumu. 

Před čtyřmi lety komunální volby do zastupitelstva hlavního města vyhrálo ANO se ziskem 22 procent hlasů a 17 mandáty v pětašedesátičlenném zastupitelstvu. Voleb se zúčastnilo 37,72 procenta voličů. Do zastupitelstva se tehdy dostaly i TOP 09 s 20 procenty (16 mandátů), Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL, STAN) s 11,2 procenta (8 mandátů), ODS s téměř 11 procenty (8 mandátů), ČSSD s 10,4 procenta hlasů (8 mandátů), KSČM s 5,3 procenta hlasů (4 mandáty) a Piráti s 5,3 procenta hlasů (4 mandáty).

Ve volbách v Brně má hnutí ANO, které v nich získalo nejvíce hlasů i před čtyřmi lety. Těsně za ním je však společná kandidátka ODS a Svobodných, která disponuje volebním potenciálem ve výši 27 procent. Následují Piráti s 23 procenty, lidovci se 17 procenty a ČSSD s 16 procenty.

Komunisté se ocitli na opačném konci žebříčku, podle průzkumu mají potenciál ve výši šesti procent. Pod deseti procenty jsou i hnutí Moravané, koalice Slušných lidí a Soukromníci a hnutí Brno plus. 

Svou účastí v říjnových volbách v Brně si bylo v době průzkumu jisto 48 procent dotázaných. Před čtyřmi lety k nim přišlo 38,69 procenta lidí.

ANO tehdy v Brně získalo téměř 20 procent hlasů a 13 mandátů mezi 55 zastupiteli. Následovala ČSSD s necelými 18 procenty hlasů a 11 mandáty, Žít Brno s podporou Pirátů s téměř 12 procenty hlasů a sedmi mandáty, stejný výsledek měla KDU-ČSL. Podporu 7,6 procenta a pět mandátů obdržela ODS, 7,3 procenta Strana zelených se čtyřmi mandáty stejně jako KSČM (6,72 procenta) a TOP 09 (6,57 procenta). Po volbách vytvořilo koalici ANO s Žít Brno s podporou Pirátů, KDU-ČSL a Strana zelených. Primátorem se stal Petr Vokřál (ANO). Po neshodách se koalice po roce a půl rozpadla. Později se však dala ve stejném složení dohromady a ještě ji rozšířila TOP 09.

Hnutí ANO, které v Ostravě dominovalo mimo jiné v loňských sněmovních volbách, má nejvyšší volební potenciál i v nadcházejících komunálních volbách. O jeho volbě uvažuje 42 procent lidí odhodlaných jít v Ostravě k volebním urnám. Na druhém místě je hnutí Ostravak s volebním potenciálem 23 procent následované Piráty s 21,5 procenta, ODS s 20,5 procenta a SPD s 17,5 procenta.

Sociální demokracie a komunisté by mohly podle průzkumu útočit v Ostravě na volební zisk kolem 16, případně 15 procent. Úspěch a vstup do zastupitelstva nelze díky vysokému volebnímu potenciálu v případě dobré kampaně vyloučit podle autorů výzkumu ani u KDU-ČSL, STAN, Nezávislých a hnutí Lepší a čistá Ostrava, které všechny mají potenciál nad deset procent.

O své účasti u voleb je přesvědčeno 40 procent obyvatel Ostravy, dalších 26 procent ještě váhá.V minulých komunální volbách v Ostravě zvítězilo ANO, když získalo 21,34 procenta hlasů a 15 mandátů v městském zastupitelstvu, které má 55 členů. Voleb se zúčastnilo 29,57 procenta voličů. Do zastupitelstva se dostaly ještě ČSSD se ziskem 16,22 procenta hlasů (12 mandátů), hnutí Ostravak s 13,76 procenta hlasů (deset mandátů), KSČM s 13,43 procenta hlasů (deset mandátů), KDU-ČSL s 6,18 procenta hlasů (čtyři mandáty) a ODS se ziskem 5,78 procenta hlasů (čtyři mandáty).

Zdroj: https://volby.idnes.cz/komunalni-volby-pruzkum-ceska-televize-praha-brno-ostrava-kantar-tns-median-1sq-/volby.aspx?c=A180909_192633_volby_ane

Podle mě jsou cíle ne zcela korektně zařazené a zpracované obsáhlé informace následující:

1. Manipulovat veřejné mínění proti SPD, které “opticky” při výběru tohoto zorného úhlu vypadá na podstatně méně procent hlasů, než kolik získá. Vůči SPD se toho ještě do voleb patrně dožijeme dost. Podobně je obětí této manipulace i KSČM.
2. Upozornit na další politické subjekty, aby volič obrátil pozornost na ně a tím se snížil signalizační dopad voleb, pokud jde dopad těchto voleb na pozici a vnitřní vývoj parlamentních politických stran.

A jak to dopadne?

Svoji prognózu volebních výsledků stran, které jsou ve Sněmovně, jsem uveřejnil 3. září (převzaly jiLiterárky iVaše věc). Od té doby už uběhl nějaký čas, byly publikovány kromě tohoto ještě další dva volební průzkumy. Oba se oproti předcházejícím zveřejněným průzkumům k mé prognóze přiblížily. Nemám důvod ji zatím měnit, takže zde je čistý procentuální výsledek, přičemž odhaduji, že ostatní subjekty v komunálních volbách dostanou 20 %:

ANO 25

ODS 8

Piráti 13

ČSSD 4,5

KSČM 4,5

SPD 12,5

KDU-ČSL 5,5

TOP 09 2

STAN 5

Celkem 80 %

Pokud jde o ostatní politické subjekty, tak je nutno zvažovat dvě tendence. Na jedné straně “politizaci voleb”, tj. snahu lidí vyjádřit svůj názor na současnou politickou situaci, parlamentní politické strany, ovlivnit pozici těchto stran i vývoj v nich. Na druhé straně únik části voličů od stávajících parlamentních politických stran, protože mezi nimi nenacházejí tu, kterou by byli ochotni volit. Nutno zvažovat i efekt “rozbalení komunálních balíčků”, když lidé uvidí, že pod lokálpatriotickými subjekty se skrývají “titíž lidí”, které znají z “velké politiky”.