Jiří Dolejš ke komunálním volbám

Avatar
Původní autoři

Jiří Jírovec
8. 10. 2018

Je příznačné, že Jiří Dolejš publikoval svůj názor na volby a budoucnost KSČM v Bakalově aktuálně.cz. KSČM totiž media nevlastní, když pomineme téměř neviditelné Haló noviny.To, co napsal je snůška nesmyslů opřená o představu, že lidé touží po minulosti. Dolejš varuje: “Vztyčením praporů stalinismu a nacionalismu by byla překročena hranice, za kterou už nelze být s takto znehodnoceným politickým vehiklem loajální.”

Oddělme stalinismus a nacionalismus. Bývalý místopředseda KSČM zjevně nalítl na propagandu pravice. Ta přece onálepkovala Semelovou a Skálu jako stalinisty. Stalin zmizel z našich obzorů vrtržením jeho portrétů z českých učebnic. To ještě Skála nechodil do školy a Semelová nebyla na světě.
Nacionalismus se vrátil do slovníku politiků až s uprchlickou krizí. KSČM se přidala jen velmi opatrně, když většina stran přešla myšlenkově na Okamurovu rétoriku. 
Dolejš mluví o nostalgickém kursu, ale to je zase jen propagandistická udička házená z pravého břehu. Odpověď na otázku po čem ta nostalgie má být nenajdete.
Lze ji najít v  rozdílu mezi obdobími před a po roce 1989. V tom prvním získal občan existenční jistotu na úkor některých občanských svobod. Ve druhém období to je právě naopak. Proto máme v současné době 10% populace na úrovni chudoby, šejdíře, šmejdy, lichváře a bezdomovce. Obecných práv se nenajíte. 
Existuje ještě další, obtížně měřitelná kategorie, totiž hrdost nad tím, co jsme jako národ dosáhli. Troufám si říct, že hrdost z našeho života zmizela. Máme cizí automobilky, skladiště na zemědělské půdě, banky, které jsme prodali oddlužené a  zašantročené pivovary. Nevlastníme ani to Václavské náměstí. Dělník, který staví dálnici se těžko dočká, aby se po ní projel s pocitem hrdosti, že ji stavěl.
Dolejš dále píše, že “Levice nepotřebuje návrat starých mesiášů”. Bohužel nevysvětluje, koho tím myslí a s čím by se navraceli. Lze si představit, že by upozorňovali na to, že jejich generace, která často pocházela z nuzných poměrů, dělala něco pro lidi.
Nositelem změn prý “musí být lidé mentálně zakotvení v současnosti”. Ani zde není jasné, o jakou současnost jde a  co vlastně to zakotvení znamená. Je to s odpuštěním blábol. Stejně jako to, že “takoví lidé na levici mohou rozvinout po letech stagnace zas o  kousek transformační kurs”.
Transformační kurs kam? 

Dolejš to neví a tak alespoň přilévá trochu oleje do ohně, který by měl vypudit současné vedení KSČM: “Potřeba jsou lidé, kteří mají perspektivu a nečouhá jim penzijní výměr z kapsy. Dobrý šéf se na takovém vystřídání podílí, udělá z obměny řízený proces.”