Moudrost a cit chodí postranními ulicemi

Josef Jan Novák
16. 10. 2018
Jedna kamarádka z Brna, která se mě ptala, koho jsem volil. Napsal jsem ji, že nikoho, neboť senátor se u nás nevolil. Naštěstí…. Moje přítelkyně volila na Praze 12 kandidáta SPD. Jistě víte, koho myslím. Její hlas však přišel vniveč, stejně jako ve druhém kole hlas pro paní Tylovou. Bezbarvý muž s rybím pohledem, bez názoru, který se vyznačuje tím, že dokáže hodiny mluvit o ničem a spolehlivě dokáže najít v zadní části těla ten pravý a správný otvor do kterého se dokáže zavrtat. Momentálně je to otvor zvaný EU.


Čert vem senátora. Caligula jmenoval senátorem koně, občané Prahy 12, ale i Prahy 2, Prahy 3 a Prahy 4 se nezmohli ani na to a poslali do Senátu…. Doplňte si co chcete. A tací kandidáti jako pánové Kuras, Jakl a další neprošli a vlastně ani nemohli projít v tom městě, kde moudrost a cit chodí postranními ulicemi a lepšolidi na ně plivou a smějí se jim. Bůh žehnej Milošovi, že dokázal tenhle triumvirát z pekla přišlý a Ďáblem stvořený porazit. Moc jsem se bál, že sto let naší republiky oslavíme s chemikem řízeným padákovým chemikem na Hradě. Bylo by to ponížení všech českých vlastenců, srovnatelné snad jen s Protektorátem.

Bůh žehnej Milošovi! Ale co bude za čtyři roky. Bezbarvý muž s rybím pohledem již oznámil, že by rád zasedl na Hradě. Což o to, věk má ideální, schopnosti sice prachmizerné, charakter raději nerozebírám, ale na to se dneska nehraje… A nejhorší je, že k těm stávajícím voličům přibude nová generace našich občanů zmasakrovaných našim školským systémem a ČT a tak ryba se svými ambicemi vůbec nemusí být na suchu. A k tomu připočtěme, že vlastenci jistě rozdrolí své síly a nebudou schopní se shodnout na jediném a hlavním kandidátovi, který se postaví tomu tzv. Demokratickému bloku řízenému z Bruselu a penězmi pana Soroše.

Všichni ti kandidáti by měli být soudní a svoje osobní ambice a ega by měli upozadit zájmům Českého národa. Měli by mít napaměti, že mnozí z jejich soukmenovců přinesli národu oběť mnohem větší. Připomeňme si slova legionáře Rudolfa Medka z básně Přísaha: “My víme, z té barvy krve rudé, že vzejde štěstí našich dětí, i na nás ještě po staletí vzpomínat šťastný národ bude”. Nenechme odkaz našich předků rozpustit v Evropskounijních fekáliích. Jsme Evropani, ale především jsme Češi, Slovaná a pak samozřejmě i Evropané. V tomto pořadí a nikoli obráceně! Za čtyři roky budeme volit prezidenta. Postavme takového kandidáta, za kterého se nebudeme muset stydět nejenom my, ale za kterého by se nemuseli stydět ani naši předci. A pokud se nám to nepodaří, nechme alespoň naklonovat Caligulova koně a volme ho všemi našimi kopyty a volskými oky. Pořád to bude lepší alternativa…