Erik Best k státnímu vyznamenání

Avatar
Původní autoři

Erik Best
2. 11. 2018    EB
Jsem hrdým Američanem z rodiny, která má kořeny v koloniích vytvořených 160 let před vznikem Spojených států amerických. Věřím v hodnoty, na kterých byla země založena, a jsem hrdý na mnoho věcí, které za 242 let své existence dokázala. Zároveň ale vnímám, že se americká politika občas ubírala špatným směrem. Jsem přesvědčen, že z chyb je třeba se učit.


Do Československa mě před 28 lety přivedlo právě přesvědčení, že ti, kdo řídí Spojené státy, se z minulosti poučit nechtějí. Zůstal jsem hrdým Američanem, zároveň jsem byl ale rozčarovaný z toho, že ti, kdo stojí v čele mé země, nedbají o zájmy lidí. V následujících letech se toto moje přesvědčení znovu a znovu potvrdilo, zatímco se hlavními americkými „hodnotami“ stávaly války, které nelze vyhrát, a dluhy, které nelze splatit.

Nikdy jsem nepřesekal vazby na svou vlast a vždy jsem věřil, že se vrátí na správnou cestu. Nikdy jsem neusiloval o jiné občanství, v ostatních ohledech jsem se ale stal oddaným své adoptované zemi, nejprve Československu a později České republice. Viděl jsem tu něco, co se z mé vlasti vytrácelo. Tvrdě jsem pracoval na tom, abych si osvojil její jazyk a neskutečně složitý slovosled, porozuměl její mentalitě, dějinám, kultuře i zvláštnostem. Zamiloval jsem se do jedné z jejích dcer a společně jsme přivedli na svět čtyři krásné a talentované česko-americké děti.

Spojené státy hrály klíčovou roli při založení Československa v roce 1918, po většinu 20. století ale nebyly československo-americké vztahy ideální. Zahrnovaly období lhostejnosti, zradu, a dokonce jaderné zaměřování. Silné přátelství však musí být založeno na pojmenování a pochopení minulých sporů. Tomu jsem věnoval značnou část posledních 28 let svého profesního života.

Medaili od prezidenta Miloše Zemana udělenou u příležitosti stoletého výročí vzniku mateřského státu Čechů a Slováků jsem přijal s hrdostí. Ať už měl prezident Zeman jakékoli důvody k tomu, že si mě zvolil jako jediného rodilého Američana reprezentujícího stoleté transatlantické česko-americké vazby v tak sváteční den, s přijetím jsem neváhal. Vyznamenání jsem přijal pro sebe, svoji rodinu a všechny na obou stranách Atlantiku s vazbami na Československo, kteří stále věří na ideály, které stály u zrodu těchto dvou států v letech 1776 a 1918, a kteří za tyto ideály nikdy nepřestanou bojovat.

Děkuji své rodině, přátelům, spolupracovníkům, čtenářům, prezidentu Zemanovi a v neposlední řadě mnoha Čechům, kteří mě přijali za svého.