Německo – skutečně Angela Merkelová odchází? Kandidáti na její místo předsedkyně strany, krátké vyjádření Williho Wimmera a dalších.

-OP-
5. 11. 2018
Angela Merklová minulé pondělí během jednání předsednictva CDU ohlásila, že v důsledku nedávných výsledků voleb ve spolkových zemích Bavorsko a Hesensko již nebude kandidovat na post předsedy strany na příštím sjezdu v prosinci, ačkoliv to měla původně v úmyslu. 


CDU vedla již od roku 2000. Navíc byla vždy pevně přesvědčena o tom, že funkce předsedy a kancléře patří do rukou jedné osoby. Zcela vážně to ale asi nemyslela, nebo to jaksi přehodnotila, protože zároveň ohlásila, že kancléřkou zůstane až do roku 2021. V médiích se okamžitě začalo spekulovat o případných následnících, jsou jimi Annegret Kramp-Karrenbauerová, která od února 2018 zastává pozici generální sekretářky strany a od roku 2011 do října 2018 zastávala úřad ministerské předsedkyně německé spolkové země Sársko,  dále bývalý šéf frakce CDU/CSU v Bundestagu Friedrich Merz, který je léta považován za dlouholetého rivala Merkelové, dalším je Armin Laschet, od roku 2017 je ministerským předsedou německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko a Jens Spahn, který je od března 2018 ministrem zdravotnictví. Podle předběžného dotazování Spiegel-Online je jednoznačným favoritem Merz, podle odhadů pro televizní stanici RTL yacílenou v úterý na 1502 občanů se 46 % vyslovilo pro Kramp-Karrenbauerovou, 45 % pro Merze, 28 % pro Lascheta a 22 % pro Spahna (uvádí internetový portál merkur.de).

Velmi kriticky se vyjádřil Willi Wimmer na Epoche Times, kterého jsem v minulých článcích již několikráte zmínila, který řekl, že Merkelová v každém případě uvnitř unie CDU/CSU po sobě zanechává „spálenou zemi“, která se obdobně jako u SPD po odchodu Schrödera již nevzpamatuje. Merz podle něj znamená, že na CDU se bude muset pohlížet jako na odnož americké globalistické politiky. Je to znatelné již z jeho postů předsedy v organizaci Atlantik-Brücke (Atlantický most, pozn. jde o organizaci, která na transatlantické úrovni koordinuje a spojuje elity a plní i určité integrační prvky v národních a vnitropolitických záležitostech, přibližuje tak i politiky všech etablovaných politických stran), jeho členství v Trilaterální komisi Evropy (pozn. založená v roce 1973 díky iniciativě Davida Rockefellera na konferenci Bilderbergu, jedná se o soukromý Think tank, členy je cca 400 vysoce vlivných osob Evropy, Ameriky a Japonska) a dále jeho postu v dozorčí radě finančního gigantu BlackRock. Podle něj musí být zoufalství strany CDU obrovské, když v ní jsou ochotni jít do takového rizika, jakou představuje Merz. Podle Wimmera jsou za současnou situaci Německa odpovědní Merkelová a její kohorta médií, kteří společně podkopávají jakýkoliv pokus o to, aby se země vrátila k právním pořádkům. Svědčí o tom i zpochybňování globální mafie společně s Merkelovou jednoznačného vítězství Trumpa. Ti, kteří se po jeho volbě sešli v Berlíně s Obamou a Merkelovou na „konspiračním čajíčku“, tak ti již demokratickým způsobem nepustí moc ze svých rukou. Také po tragické události v Chemnitzu Merkelová pouze přilila olej do ohně a účinek to splnilo. Dopadem provokací bylo to, že poukázaly na proklamovanou negativní stránku německého národa.

Četla jsem také zajímavý názor jednoho redaktora menšího webového portálu, že se Merkelová svým rozhodnutím chtěla vyvarovat vyslovení nedůvěry vůči ní. Zejména s ohledem, že před ní stojí ještě její stěžejní úkol a to, podpis Globálního migračního paktu, čímž dovrší vymazání Německa. Merkelová nepřišla s žádnými nápady ohledně vytváření Evropské unie, jediné co uměla, bylo problémy řešit penězi na úkor německých daňových poplatníků. Zcela neodpustitelně porušila Grundgesetz (německá ústava) a evropské smlouvy. Zašla příliš daleko. Merkelová tvrdí, že chtěla sloužit německému národu, ve skutečnosti dělala vše pro to, aby se od něj distancovala (pozn. důkazem např. bylo i vystoupení evropských politiků, kdy osobně odstraňovala německé vlajky, jako v Evropě již přežilý relikt). Vrcholem poslední doby bylo i to, že německý národ nazvala jako ty „kteří tam žijí již déle“. Zejména její „vítačství“ vůči uprchlíkům mělo za následek vzestup AfD, je to vina všech odpovědných osob ve straně CDU, že musela vzniknout další konkurenční konzervativní strana.

Ale jak jsem se také dočetla, trefně to vystihl Dr. Bastian Behrens z Junge Freiheit:

„Dobré ráno! Již jste se probudili všichni ti, co jásáte „Merkelová je pryč“? Ona je totiž stále tady. A chce zůstat ještě 3 roky. Ještě 3 roky, kdy německému národu způsobí další škody. Od roku 2015 také teprve uběhly 3 roky…“.

PS.: a pouze připomínám, že předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v roce 2017 prohlásil, že nebude kandidovat na příští období. Jeho pětiletý mandát vyprší v roce 2019. Cílem Merkelové posledních let je především dokončení projektu Federální evropské unie. Německo je již dostatečně oslabené a rozložené. V podstatě se dá říci a vyplývá to i z posledního vývoje, že současné vládní strany jsou dostatečně zastoupené jak v Bundestagu, tak v jednotlivých spolkových zemích. Poslední volby v Bavorsku a Hesensku jsou toho důkazem. Vždy se dají vytvořit žádoucí koalice, AfD, pokud dosud zejména v důsledku situace s uprchlíky výrazně neposílila (pozn. muselo by jít o výrazný vzestup na minimálně 40 %, nikdo by však do žádné koalice za současné situace s nimi nešel), tak se tak nestane ani v příštích měsících. Situace je tedy velmi stabilní a Merkelová „Má hotovo!“ („Ich habe fertig!“, jak se s oblibou v Německu od roku 1998 říká – pozn. tímto výrokem se tenkrát proslavil bavorský trenér Giovanni Trapattoni na tiskové konferenci Spolkové ligy). Má hotovo na území Německa. Navíc na utužování Unie se pracuje soustavně dále např. Olaf Scholz (pozn. od března 2018 německý vícekancléř a ministr financí) podle několika zdrojů údajně připravuje evropské sjednocení v podobě zestátnění pojištění v nezaměstnanosti, což má přispět ke stabilizaci eurozóny a přispět k vytvoření evropského pojištění v nezaměstnanosti viz ZDE. Nebudou tedy, jen jako dosud, zestátněny evropské dluhy prostřednictvím vykupování dluhopisů Evropskou centrální bankou a společného systému ESM. No a nebude to také ve prospěch migrantů, zajistit jejich existenci kdekoliv na území Evropské unie? Víme o tom, že se něco takového připravuje?