Zbyněk Fiala: Ve volbách posílila levice

Zbyněk Fiala
8. 11. 2018 VašeVěc

Rozdělená Amerika si zvolila rozdělený Kongres. Ve Sněmovně reprezentantů mají Demokraté minimální většinu 220 hlasů (většina začíná na 218), v Senátu zas povládnou s minimální většinou 51 hlasu Republikáni. Kdo to bral jako referendum o Trumpovi, má výsledek ve smyslu „asi jo, ale ne moc“. Jenže klíčová politická linie vede jinudy a ukazuje sílící hlas těch, kdo předtím nikdy nedostali slovo. Zajímavý je zejména úspěch žen bojujících za práva těch dole.
Pár hodin po zveřejnění prvních výsledků amerických voleb v mezidobí je zřejmé, že nejde ani tak o přesuny na linii mezi rudou (tradiční barva Republikánů) a modrou (označující vítězství Demokratů), jako o pokračování trendu, který zahájil Bernie Sanders v minulých primárkách k prezidentským volbám. Je zřejmé, že v Demokratické straně sílí křídlo, které má jasný charakter politické levice. Souběžně tam sílí i postavení žen, ale zcela jiných, než byla Hillary Clintonová.

Úspěch nových levicových političek Demokratické strany těží z podobného protestního prostředí, které volilo i republikánského prezidenta Trumpa. Avšak Trumpovi voliči reagují spíše na hesla a okamžité nálady, zatímco demokratičtí socialisté (či socialističtí Demokraté), jak si často říkají, nabízejí promyšlený program. Našim globalistům by přitom nemělo uniknout, že obrana domácích míst prostřednictvím nejrůznějších ochranářských opatření může být věcí, na které se oba americké protikladné protestní proudy dokážou shodnout.

Podívejme se na osobnosti žen, které teď zazáří v každém volebním zpravodajství:

Alexandria Ocasio-Cortezová

Největší senzací těchto voleb je mladičká Alexandria Ocasio-Cortezová, po matce Portoričanka. Hlavní show však proběhla už při primárkách v New Yorku, kde smetla jednoho z nejmocnějších mužů Demokratické strany a poslance, který tento volební obvod reprezentoval posledních dvacet let.

Během svých 29 let toho stihla hodně. Jako středoškolská studenta vyhrála mezinárodní cenu Intelu v mikrobiologii. Pak vystudovala s vyznamenáním ekonomii a mezinárodní právo na Bostonské univerzitě. V politice začínala jako stážistka v kanceláři senátora Tedda Kennedyho, pak pomáhala ve volebním štábu senátora Bernieho Sanderse v prezidentských primárkách. Než začala budovat vlastní politickou kariéru, projela celý stát autem a zaměřila se na případy porušování lidských práv v oblasti poškozeného životního prostřední průmyslovými a těžebními odpady.

Většina Sandersových lidí zůstala po volbách v kontaktu a vytvořila vlastní hnutí Za zcela nový Kongres. Začali budovat síť, která měla vytipovat a podpořit nové kandidáty na poslance, kteří by hájili ideje demokratických socialistů. Poslední vývoj tedy není zcela náhodný.

Ocasio-Cortezová však byla ochotná jít do nejostřejších střetů a stala se první, kdo se vůbec kdy v primárkách postavil předsedovi nominačního výboru Demokratické strany (Democratic Caucus Chair) a spustila tak politické zemětřesení. Uhranulo to dokonce i Mezinárodní astronomickou unii, která po ní pojmenovala jeden asteroid.

 Jahana Hayesová

Další úspěšná kandidátka Demokratů, Jahana Hayesová, vyhlášená dějepisářka, která byla označena za americkou učitelku roku 2016, bude první černou poslankyní za stát Connecticut.

Ayanna Pressleyová je zase první černou ženou, která bude v americkém Kongresu reprezentovat stát Massasuchetts. Předtím byla od roku 2009 první černou ženou v městské radě miliardářského Bostonu, amerického centra investičních fondů, jejichž obhospodařovaný majetek běžně přesahuje mnohonásobky českého HDP.

Ayanna Pressleyová

Kandidovala za Demokratickou stranu a musela proto nejprve v primárkách porazit zkušeného konkurenta Johna Lewise, který měl za sebou deset funkčních období, získal podporu všech významných osobností své strany a stal se legendou boje za občanská práva. Měl však v tom boji zřejmě mezeru, kterou pak Pressleyová vyjádřila slovy, že ona reprezentuje ty, kdo „poprvé v životě dostali pocit, že mají podíl na demokracii a nějaký příslib do budoucnosti. To je skutečné vítězství, větší než jakékoliv volební vítězství.“

Elizabeth Warrenová

Ve stejném státě obhájila křeslo demokratická senátorka Elizabeth Warrenová, jedna z vedoucích představitelů progresivců, která by mohla v příštích primárkách před volbou prezidenta roku 2020 nahradit Bernieho Sanderse. Kdyby už do toho nešel, ale ten zatím vypadá, že by to zkusil znovu, a tak mohou spolu i soupeřit.

Ilhan Omarová_Swornová

Další nová demokratická kongresmanka Ilhan Omarová po vítězství ve státě Minnesota bude jednou z prvních muslimských žen, která to v Americe dotáhla tak daleko. Původem Somálka protlačuje radikální agendu obsahující omezení držení zbraní, univerzální zdravotní pojištění (single-payer) a stanovení jasných podmínek pro to, aby i imigranti bez dokumentů mohli získat americké občanství.

Rashida Tlaibová

Budou tam dvě muslimky, další je advokátka Rashida Tlaibová (ale čte se to prý Talíb-ová), dcera palestinských imigrantů. Vyhrála s drtivou převahou v Detroitu ve státě Michigan rovněž na kandidátní listině Demokratů. Také ona bojuje za univerzální zdravotní pojištění (Medicare For All), dále zvýšení minimální mzdy na 15 dolarů za hodinu, zrušení imigračního úřadu ICE a hlásí se k demokratickým socialistům. Ve vnitřním Detroitu není taková kariéra zas tak překvapivá, je to zbankrotované průmyslové srdce Spojených států, ze kterého se smetánka odstěhovala na bohatá předměstí a ponechala centrum jeho osudu.

Sharice Davidsová

První dvě Indiánky (zástupkyně původního obyvatelstva Ameriky) vyhrály za Demokraty ve státě Nové Mexiko. Sharice Davidsová učí bojová umění a deklarovala se jako lesba. Chce zvrátit daňovou reformu ve prospěch středních příjmů, nikoliv těch nejvyšších.

Deb Haalandová

Právnička Deb Haalandová je uznávaná mluvčí své komunity, bojovnice za práva žen a životní prostředí a za zlepšení životních podmínek chudých rodin. Obě jsou reprezentantky progresívního křídla strany.

Největší průlom byl zaznamenán v Oklahomě, kde právnička a levicová politička Kendra Hornová získala pro Demokraty sněmovní křeslo ve státě, který je považován za nejrepublikánštější vůbec. Jenže Republikáni si tam zvykli žít z renty, tedy z výnosů těžby ropy, a neustáli pokles ropných cen. Stát je v těžké finanční krizi, ve školách se učí jen čtyři dny v týdnu a učitelé se chystali stávkovat. Zkušená politička Hornová chce udělat průvan i v dalších agendách, které patří do arsenálu progresivního křídla strany. Požaduje nejen víc peněz pro školství, ale také omezení pro držení zbraní, přísnější kontrolu volebních výdajů a je odpůrkyní privatizace vězeňství.

Kendra Hornová

Pozoruhodné je, že Hornová se odmítla nechat zatáhnout do celostátního souboje mezi vedoucí osobností strany, předsedkyní klubu ve sněmovně Nancy Pelosiovou, a prezidentem Donaldem Trumpem. Je to další doklad toho, že existuje široká linie odporu proti americkému establishmentu, který si zvykl na monopolizaci veškerých výnosů pro horní jedno procento a přenesení nákladů na všechny ostatní. Najdeme tam jak levé křídlo Demokratů, stojící proti vlastní vrchnosti, tak voliče Trumpa, který je ve své straně dost izolován.

Agenda levého křídla Demokratů je v mnohém blízká evropským sociálním demokratům, ale často je odvážnější a má blíže k přímé demokracii. Protestních Republikánů je víc. V řadě témat, jako je obrana domácích pracovních míst (antiglobalizační agenda) a růst pracovních příjmů pro běžné domácnosti se však mohou obě síly sčítat. Úspěch Demokratů ve volbách do Sněmovny reprezentantů proto rozhodně nelze hodnotit jako příležitost pro ty, kdo touží po návratu před Trumpa.

Klasická politika Demokratů je naopak v jistém smyslu oslabená tím, že strana ve sněmovně dosáhla jen nepatrné většiny. Bude záležet na každém hlasu a to dává progresivcům podstatně větší prostor, aby protlačovali svá témata. Stanou se častější součástí veřejných debat, čili jak my intoši říkáme „politického narativu“. Nemusí vždycky vyhrávat, stačí vyvolat touhu po něčem dosažitelném. V USA je tedy na politickou dynamiku zaděláno.