Můj Krym – čtvrté pokračování

Avatar
Původní autoři

31. 12. 2018 – Ďouba

Zpráva o cestě na Krym v červenci 2018

Den pátý: Bolšoj Kastěl (poloostrov Tarchankut)

Ze stanu jsem vyskočil brzy, tak jsem se těšil na seznámení se zátokou Bolšoj Kastěl. Cestou k břehu (asi 100 m) jsem pochopil, co nám v noci křupalo pod botami. Chudáci šneci. Vylézají večer v obrovských hejnech a se sluníčkem mizí do úkrytů. Pro naši omluvu budiž napsáno, že v noci se jim prakticky nedá vyhnout, tolik jich na cestě je!

Nejpomalejší šneci mizí před sluncem do úkrytů

Pr
Prozkoumal jsem studnu, která je jen asi 15 metrů od břehu, ale má sladkou vodu (пресная вода) a je tedy pro pobyt v zátoce veledůležitá. Prozkoumal jsem i pozůstatky osídlení Bolšoj Kastěl, přivítal slunce, moře a udělal pár fotek. Pak jsem se potkal s Verčou na pláži a plavali jsme. Úžasné!

Bolšoj Kastěl se nachází v rezervaci, volné táboření je povoleno, ale “organizováno”. 100 m od pláže je ochranná pěší zóna, kam se nesmí vjíždět autem, vyznačeno je místo pro stany i parkování, ohniště, k dispozici jsou i suché turecké záchody (to je bomba!) a kontejner na odpadky (nejlépe však, když si každý odveze, co přivezl)

Slunce vyšlo, ještě vrhá dlouhý stín, za chvíli už bude zase neúprosné vedro.
Kde je voda, tam je život. Spásná studna v místě, kde se vyprahlá step dotýká moře. Studna je pozůstatkem dávné řeky, která vymodelovala toto údolí a jak je vidět, ještě teče – pod zemí.

Není dobré stoupat si nebo jinak špinit okraj studny. Nám to docvaklo hned vzápětí. Špínu splaví déšť nebo voda z kbelíku do studny a bude “méně pitná”. Jestli se sem někdo vypravíte, pamatujte si to, ve vlastním zájmu.

Ráno je zátoka jenom naše.

Jak vidno, v “kempu” Bolšoj Kastěl je i sprcha

Zbytky osídlení Bolšoj Kastěl

 

Zde žijí ráčci, vodní oslík a nifargus. Ať si žijí, nepřekážejte jim. Hydrologické charakteristiky vody ze studny…

Naši petrohradští přátelé jsou tu celé prázdniny. Mají zde dokonalý komfort. Radili mi: “Zůstaňte tu déle, nebudete litovat” a určitě měli pravdu, to místo je dokonalé. Snad příště, letos musíme prozkoumat “celý” Krym!

U suchých tureckých záchodů je tento “bilboard”: Ani nasycení, ani hlad či cokoli jiného není dobré, když překročí míru přirozenosti. Léčí nemoci lékař, ale uzdravuje příroda. Hippokrates (narozen asi 460 let před naším letopočtem) – starověký řecký lékař

 V
Na tábořišti je to dobře vymyšleno. Jeden pán ulovil rybu, naše petrohradská sousedka z ní uvařila polévku “Ucha” ve velikém hrnci a my jsme ji dostali a snědli. Ideální dělba úkolů. Její manžel si ráno odskočil – odejel do Petrohradu kvůli práci a prý se vrátí až za 3 týdny. Vzdušnou čarou mi vychází jedna cesta 1 700 km, tedy na ruské poměry je to za rohem. S paní a synem Arsenijem jsme si povídali málem až do rána.

Turecké záchody plně pokrývají potřeby obyvatel samoobslužného kempu a jsou ideálním řešením situace. Všimněte si zajímavosti – místo sprostých obrázků jsou záchody popsány různými moudrostmi, zde například: “Přání předurčují obraz vašeho života”. Za povšimnutí stojí i nejlepší stavební materiál Krymu – cihly z “rakuški” (kirpič iz rakuški, rakušnjak – cihla z rakuški), což jsou slepence z mušlí, pevné a pórovité.

Odpoledne, když pominulo horko, se jdeme proběhnout po okolí.

Naše “tréninková skupina”

Celý horký den jsme se máčeli v zátoce

Nával v zátoce

Kontrola čistoty vody

Pohled na zátoku a kemp. Jak vidět, ne všichni si zákaz vjezdu k pláži berou k srdci.

Právě jsme pomohli Verče dobudovat nápis “CZ” ve stráni nad zátokou

Stráň nad zátokou je popsána různými nápisy, dobře je vidět “Lugansk”, po nás tam zůstal…

…nápis “CZ”!

A pak že není Země kulatá!

Moře, skály, step, step, step…

Další a další zátoky a zátočky

Místo vhodné na rozjímání

Slunce padá do naší zátoky, prožijeme zde druhou krásnou noc a zítra valíme dál, objevovat Krym

pokračování