Doug Bandow a -kou-
Ukrajina není pro Západ zvlášť zajímavá pokud jde o bezpečnost, ale může se pro něj stát i pastí, napsal The National Interest.
Kyjev není proti tomu, aby použil americkou vojenskou sílu k vyřešení územního sporu s Ruskem, poukázal autor materiálu. Ztráty v případě konfliktu však zaplatí Spojené státy. Člověk může být jen rád, že Ukrajina ještě není v NATO – a Amerika má stále prostor pro manévrování.
Je načase, aby Washington přestal rozšiřovat NATO na úkor přijetí nových členů, kteří „jsou pro něj bezpečnostní zátěží”, uvedl National Interest. „Další krize” ve vztazích mezi Moskvou a Kyjevem, když Rusko nedovolilo ukrajinským lodím proplout do Kerčské úžiny, se stala novou připomínkou toho, proč by Ukrajina neměla být přijata do NATO, aby to se nezapojilo do války za přístup do Azovského moře, zdůraznil článek. Kyjev obvinil Moskvu z „zasahování do legálního průchodu svých lodí a zřízení nezákonné blokády”, zatímco Rusové tvrdí, že Ukrajinci vstoupili do úžiny nelegálně a prováděli „agresivní manévry”.
Jedna ruská loď zahájila palbu na ukrajinské lodi, která zranila několik námořníků, a nyní obě strany stavějí vojenský kontingent v regionu, článek uvádí: „Zdá se, že ruský prezident Vladimir Putin nerozpoutává nacionalistický požár doma. Zatímco v nadcházejících volbách chce být opětovně zvolen ukrajinský prezident Petro Porošenko, kde není zdaleka oblíbený, a proto může být pro něj krize prospěšná. Porošenko svolal naléhavou schůzi svého kabinetu, varoval před možným konfliktem a zavedl stanné právo (umožňující odložení voleb). Rada uvažuje o vyhlášení stavu války s Ruskem. Demonstranti se vydali do ulic Kyjeva.”
Moskevská “agresivita” může být součástí taktika vyjednávání nebo nedílnou součástí kampaně, která skutečně přeměňuje Azovské moře na ruské teritoriální vody, poznamenal autor. Rusko má však také bezpečnostní obavy, neboť se obává, že nový most přes Kerčskou úžinu může být napaden, vysvětlil článek. Zvláště když na jaře pozorovatel Washingtonu Examiner Tom Rogan řekl, že „teď je čas, aby Ukrajina zničila prvky tohoto mostu”, připomněl National Interest. „Přestože by takový krok byl eskalací konfliktu s Putinem a nevyhnutelně vyvolá odpověď Ruska, tento most je urážkou ukrajinského národa,” napsal Rogan, který ve svém článku také zdůraznil, že “Spojené státy mohou a měly by podporovat Ukrajinu, spoléhat se na naši vojenskou sílu.” citoval ho NI jako odstrašující postoj.
A i kdyby se prezident Porošenko snažil před volbami vyhnout takovému riziku, pak „nacionalistické a neofašistické militantní skupiny” na Ukrajině „pravděpodobně nebudou chtít předvést zdrženlivost”, varuje autor. Zatím může být krize omezena. Rada bezpečnosti OSN uspořádala schůzi, ale nepodnikla žádné aktivní kroky, zejména proto, že Rusko je stálým členem. Poroshenko vyzval k podpoře západní partnery, včetně Spojených států, Spojeného království, většinu Evropy a Francie s Německem. Nicméně lze říci s naprostou jistotou, že Evropa nic neudělá, uvedl autor. Většina evropských zemí však určitě nepůjde na „křížovou výpravu” na obranu Ukrajiny, kterou v žádném případě nechtějí přijmout ani v EU, ani v NATO, zdůraznil článek.
Porošenko: Chci zbraně, chci lodě NATO a Merkelová mu přikyvuje
Porošenko: Hrozí nám „plnohodnotná válka” s Ruskem!
Podle autora v tomto seznamu „je Amerika jediná země, na níž záleží”. Od Washingtonu očekávají, že udělá všechnu těžkou práci v případě války s Moskvou, včetně výměny jaderných úderů, vedení bojů ve vzduchu, vyčistí moře, včetně pozemních operací – a že ztráty ponese i Washington. „Británie a Francie mu udělají laskavost a přistoupí k záchraně v obtížné situaci. Polsko to udělá. A všichni ostatní dávají rady a doufají, že ruské rakety přeletí nad nimi směrem k Severní Americe,” uvedl článek.
„Mělo by se nám připomenout, jaké máme štěstí, že prezident George W. Bush v pokusu o zařazení Ukrajiny (a Gruzie) do NATO selhal. Udělejte to, a Washington by byl nyní povinen přijít na pomoc Ukrajině, kdyby se uchýlil k ustanovení článku 5 v jejích žalobách proti Moskvě. S podporou Spojených států by byl Kyjev mnohem více militantnější a agresivnější vůči Rusku. Porošenko by jistě pamatoval na své špatné šance na opětovné volby a mohl začít válku, aby se vrátil na Krym,“ zdůraznil National Interest. Aliance se zadrží, ale také se dostávají do „pastí”, varoval autor: „Jestli vypukne válka, Washington by se do ní automaticky dostal. A šance na její začátek vzrůstá, když si státy začnou myslet, že si půjčují americké ozbrojené síly pro realizaci svých vlastních cílů. Z tohoto důvodu začínají jednat stále více a více bezohledně.”
Opakované ruské útoky na Ukrajinu jsou špatné. To ale není důvod, proč by měl Washington vstoupit do války, poukázal autor. Za prvé, Kyjev není pro Západ zvlášť zajímavý, pokud jde o bezpečnost, článek uvedl: „Ukrajina trpěla, když byla součástí Ruské říše a Sovětského svazu, a nemělo to žádný významný vliv na Ameriku a Evropu. Dnešní problémy a neštěstí na Ukrajině vyvolávají pocity znepokojení, ale nikoho neohrožují. Navíc, Kyjev, Evropané a Amerika se sotva mohou nazývat nevinnými oběťmi. Ukrajina není ideálem demokracie. Navíc roky po „barevné revoluci“ v Kyjevě, která byla podpořena Washingtonem a Bruselem (ona učinila prezidentem katastrofálně nekompetentního Viktora Juščenka), opět s nadšením začali prosazovat pouliční převrat proti chybnému, ale legitimně zvolenému prezidentovi, který se opřel o Rusko.”
Američtí představitelé v těch dnech bez stopy svědomí mluvili o tom, koho by chtěli vidět premiérem Ukrajiny, připomněl autor: „Poté měla následovat hospodářská přeorientace Ukrajiny na Evropu a její vstup do NATO. To ale není důvod pro začátek války ze strany Moskvy. Představme si však situaci z jiného hlediska: Washingtonu by se to také tuze nelíbilo, pokud by Moskva začala zasahovat do mexických záležitostí, přivést sympatizující vůdce k moci a tlačit tuto zemi, aby se připojila k Varšavské smlouvě.”
Je třeba zdůraznit „obecné urovnání včetně Ukrajiny a Gruzie”. „Krym se Ukrajině nevrátí, pokud nebude Moskva vojensky poražena. Je nepravděpodobné, že Rusko zastaví hořící uhlí v táborovém kotli v Donbasu, pokud je oficiálním cílem Ukrajiny vstoupit do NATO. Uznání těchto skutečností může být základem strategie, pokud ne liberalismu a demokracie, pak míru a stability v této části světa,” domnívá se National Interest. Podstata této strategie by podle autora měla spočívat v následujících skutečnostech: „Spojenci uzamknou dveře NATO a zruší sankce, aniž by oficiálně uznali přidružení Krymu. Rusko odmítne podpořit ukrajinské separatisty a další kroky k destabilizaci situace, jako je narušení plutí ukrajinských lodí vstupujících do Azovského moře. Gruzie a Ukrajina kulturně, ekonomicky a politicky mohou směřovat, kam chtějí, ale nesmí se pokusit stát se pastí pro Západ.”
Samozřejmě, že to nikomu neudělá velkou radost – ale nakonec to všechno pro každého prospěšné, uvedl článek. Zdá se to divné, jak se zdá, že protivníky Trumpa z liberálů a neokonzervativních jestřábů sjednocuje politika vůči Rusku. „Ti i ti jsou pevně odhodláni udělat z Moskvy věčného nepřítele, i když to pro Ameriku to není výhodné. Někdy se zdá, že tato extravagantní aliance chce zahájit první úder jaderných raket na Ruskou federaci. Kdyby byl Kyjev členem NATO, zapalovači války z obou stran by dostali šanci.”
Je však třeba si uvědomit, že se Severoatlantická aliance dnes „vyčerpala” a užitku z ní je jen málo užitek, zdůraznil článek. „Tato organizace může zatáhnou Ameriku do nepotřebné války, ve které většina evropských spojenců nebude dělat nic a sledovat, co se děje. Vystoupení z takové války je mnohem obtížnější, než se k ní připojit,”varoval autor. Podle jeho názoru je načase, aby Washington přestal rozšiřovat alianci tím, že přijme nové členy, kteří jsou „pro něj bezpečnostní zátěží”. Místo toho bude lepší, aby vláda Trumpa zahájila vážná jednání „o ukončení nové studené války, která probíhá mezi Washingtonem a Moskvou”, uzavřel National Interest.
