Můj Krym – deváté pokračování

2. 1. 2019 – Ďouba

Zpráva z cesty na Krym v červenci 2018

Den desátý: Alupka – Voroncovský palác (Воронцовский дворец) – Jalta (finále fotbalového MS) – Alupka (kemp)

Jsem si vědom, že mé příspěvky vypadají jako sebeprezentace, protože na fotkách jsou téměř vždy zachyceni členové výpravy. Omlouvám se, když jsem fotil, ještě jsem nevěděl, že se odhodlám zprávu z naší cesty publikovat na NR (odhodlávání trvalo půl roku). A teď prostě fotky bez lidí nemám a přesto vám chci Krym přiblížit. Komu to vadí, ať si to ustřihne a hodí psovi (tak nějak jsme to říkávali, když jsme byli mrňaví).

Pan recepční v kempu, důchodce, mi sám od sebe vytiskl plánky a poradil, kudy jet chytře k místním turistickým zajímavostem, aby to bylo nejlepší. Také mi radil, kde zaparkovat a že mám vyžadovat od “parkovačů” doklad, protože je mnoho falešných a mohl bych se dostat do problémů. Řekl doslova: “Nenechte si zkazit dovolenou odtažením auta, pro ně je to byznys a jsou rychlí!” Snad cenná rada i pro naše následníky i když my jsme se do problémů nedostali.
Za parkovné jsme zaplatili 300 rublů, prý na celý den, kratší nelze. Asi by se to dalo rozporovat, ale neměl jsem na to náladu.

Kemp v Alupce, součástí je i myčka aut.

Parkování, jak jsme ho na Krymu poznali. V místech vysokého turistického ruchu je to chaos. Parkuje se doslova všude, po stranách silnice, zůstává sotva ulička pro projetí jednoho auta, potkávají se v ní ale proudy aut z obou stran a tak se to ucpe, lidé vzadu nevědí co se děje, a tak troubí. Pak se ti ucpaní dohodnou, couvají, chvíli to jde a zase se to ucpe. Už jsem psal, že jsme za 2 týdny na Krymu potkali jen 2 policisty. Nezlobil bych se, kdyby jich bylo víc a pár jich organizovalo parkování.

Prohlédli jsme Voroncovský palác, za prohlídku jsme platili 350 rublů za dospělého.

Voroncovský palác (Alupkinskij dvorcovo-parkovyj muzej-zapovednik)

Pohled z Voroncovského paláce na Aj-Petri
Z terasy Voroncovského paláce

Nafasovali jsme audioprůvodce, mládež poslouchala v angličtině, Verča v němčině
Na Voroncovský palác by to chtělo celý den, protože kolem je nádherný park včetně romanticky položených pláží a plážiček

Děvčata si na pláži pořídila černou zmrzlinu

Okolí Voroncovského paláce

Pohled z parku do hor

Voroncovským palácem, jeho velkým parkem a hlavně úmorným vedrem zmožená výprava vyhledala stín, podobně jako dva raťafáci z Alupky

Skáčeme do auta a před námi je další velké lákadlo: Jalta. Abychom tam nemuseli složitě hledat parkování, našel jsem v mapě “PUD” a zaparkovali tam. PUD je zkratka “Produkty U Doma”, což je obdoba našich Lidlů, Kauflandů, Tern, Globusů, Pennymarketů apod. Velká krabice s velkým parkovištěm. A to potřebujeme. 
Od PUDu naviguji bezva zkratkami podle mapy města, ale pořád končíme u plotů a ve slepých uličkách (v “tupiku”). Hodně se tu staví a přestavuje, co bylo kdysi zkratkou, je dnes soukromý pozemek. Nás ale nic nezastaví a za chvíli jsme na nábřeží. Ptám se prvního borce, který vypadá, že by to mohl vědět, jestli je někde na pláži Jalty instalována velká obrazovka s fotbalem. Ochotně mi vysvětluje, kde je lepší a horší koupání, kde je obrazovka a nakonec nás tam dovede. 
Hraje se finále fotbalového mistrovství světa a nadpoloviční většina výpravy se shodla na tom, že ho chce vidět. Byli jsme nadšeni z Moskvy, kde na Vrabčích horách byla atmosféra ve fandící zóně nezapomenutelným zážitkem. Další zápas jsme viděli v Simferopolu na letišti, to bylo také krásné a teď tedy Jalta. Radek s Áňou se nechali zlákat obrazovkou v restauraci, představou: fotbal + večeře. Varoval jsem je, že pokud nebudou dostatečně konzumovat, nebudou vítanými hosty. Má předtucha se vyplnila, po prvním poločasu přišli za námi na pláž a vyptávali se mě, co znamená věta “Idi na chuj!!!” Zjevně málo konzumovali.
Ve finále hrálo Chorvatsko s Francií. Bylo zajímavé sledovat, komu fandí místní obecenstvo. Mám pocit, že převaha fandila Francii, ale chvílemi se zdálo, že se fandí hlavně dobrému fotbalu, tedy všem. Chorvaté si to u Rusů rozlili nějakými zbytečnými politickými hláškami, jestli si dobře vzpomínám, tak chtěli věnovat případné vítězství symbolicky Ukrajině, což bylo samozřejmě vyhodnoceno jako jasně protiruský postoj. 
Napadlo mě, že by se dalo spojit fandění s plaváním v moři a hned jsem to zrealizoval. No to byla paráda! Vznášel jsem se na vlnách a přitom sledoval fotbal na velké obrazovce, kolem se postupně rozsvěcovala Jalta a na nebi hvězdy.Těmto zvláštním chvílím v životě říkám “chvíle jásavého štěstí”. Mám pocit, že jsem toto označení převzal z knížky “S Matyldou po Indu”, kterou jsem v mládí četl (několikrát), miloval a obdivoval jejího autora Jaromíra Štětinu. A dnes ho nechápu… 

Restaurace Apelsin a tyto lucerny, neklamné znamení, že jste v Jaltě

Náberežnaja v Jaltě, jdeme na fotbal

Dlouhé stíny prozrazují podvečer, v Jaltě se ještě koupe dost lidí a ostatní šli fandit
Restaurace, kde naši mladí sledovali jen první poločas

Obrazovka na pláži v Jaltě

Je dohráno, fotbalové MS v Rusku skončilo, myslím, že se opravdu povedlo. A vyhrála Francie…

Jdeme se toulat noční Jaltou

Jalta

Verča našla svůj butik

Večeře v Jaltě

Ve zprávách jsem se později dověděl, že v moři blízko břehu, v místě, kde byla velkoplošná obrazovka, našli asi za týden minu z 2. světové války. Viděl jsem i její zneškodnění. Hmmm… Jedna válka ještě neskončila a už chystá se nová…

Vystoupali jsme noční Jaltou k PUDu, kde stojí naše auto. Pod záminkou “jen si něco malého koupíme” jsme vlezli do PUDu. Sortiment zboží velmi podobný českému, pestrý, všeho dostatek. Absolutní převaha ruských výrobků! Koupil jsem si pětilitrovku “Kvasu”, abych mohl doplňovat pitný režim. Máme plné igelitky “něčeho malého” a jedeme to slupnout do kempu do Alupky (20 km). Další den na Krymu končí.

Rozšiřující učivo:
zde je video z 18. 7. o nálezu miny na pláži, kde jsme se 15. 7. koupali a fandili fotbalistům, v čase 1:34 stojí bloger přímo u velkoplošné obrazovky:

jestli se někdo chce projít po jaltských tržnicích, podaří se mu to třeba díky tomuto videu. Přeskočte si na čas 3:57, tam začíná návštěva hlavního masného trhu v Jaltě a pak pokračuje procházka po dalších tržnicích do minuty 15:

procházka po jaltské “náberežné”, 30. dubna 2017, podobná té naší:

Voroncovský palác a tržnice Jalty jsou pěkně na tomto videu v čase 24:30 – 30:00 (Voroncovský palác a pak do 33:00 tržnice Jalty, doporučuji: