Úloha propagandy

Leo K.
30. 1. 209 KosaZostra čili vlkovobloguje.wordpress.com
Už delší dobu sleduji nejen v české, ale i v evropské společnosti vůbec, volání po bezpečnosti, Snad to souvisí s teroristickým náletem 11. září 2001 v New Yorku. Nebo byl tento útok jenom záminkou k prosazení autoritářství, represe a názorové pseudojednoty? Následné vyhlášení „války proti terorismu“ totiž umožňovala téměř libovolně zkracovat občanská práva a zároveň přinesla tolik vytoužené zakázky vojenskoprůmyslovému komplexu.


Bezpečnost na prvním místě má přitom řadu projevů. Patří k nim například časté skloňování pojmů „hrozba“, „ohrožení“ a „nepřítel“ i pokusy určovat a zakazovat „nebezpečné myšlenky“. K dokonalosti to přivedl USA PATRIOT Act, který umožňuje:

  • agentům FBI a policii prohledávat váš domov a kancelář bez vašeho vědomí,
  • vládě bez rozhodnutí soudu tajně instalovat odposlouchávací zařízení na váš telefon, počítač a sledovat váš pohyb na Internetu,
  • tajná vyšetřování vašich bankovních záznamů, kreditních karet a dalších finančních záznamů,
  • vašeho půjčování a koupě knížek,
  • vašich zdravotních záznamů a cestovních a obchodních aktivit,
  • zmrazení fondů a majetku bez předchozího upozornění a bez možnosti se odvolat
  • vytvoření tajných „sledovacích seznamů,“ které vykážou v nich uvedené osoby z letecké či jiné dopravy.

Protože některá ustanovení tohoto zákona měla omezenou dobu platnosti, tak byl mimo jeho prodlužování, v roce 2003 schválen ještě rozšiřující zákon Domestic Security Enhancement Act.

Ten trend se v rámci „Euroatlantického spojenectví“ přenesl, i když v zmírněné podobě, do Evropy, potažmo i do Česka. Součástí tohoto trendu je, že se zpravodajské výroky a zprávy stávají nezpochybnitelnými veřejnými autoritami určujícími pravdu, pravdivé informace a nyní zřejmě i výklad dějin ve školách. Přituhuje.

Jsem už asi protivný, ale s pojmem humanismus, který tady chybí a je propagandisticky nahrazován pojmem lidská práva, nepřestanu.

Z českého slovníku se vytratila slova člověk a lidství. Zato se cituje možnost války, ovšem korektně(!) bez doprovodných obrazů utrhaných končetin, a hor mrtvol. Totalitní režim alespoň slovy adoroval mír.

Ronald Reagan opáčil slovy, že jsou důležitější věci než mír. Opravdu tomu tak je?

Domnívám se, že jsme ztratili touhu po míru a otevřeně souhlasíme s těmi, kdo na přípravách válečných hrůz vydělávají. Čím to je? Propagandou?

Začnu otázkou. Potřebujeme vůbec propagandu? Co je to vlastně propaganda – aby se nám to nepletlo se slovem propagace. Je to rozšiřování (nejčastěji demagogických) názorů a informací za účelem vyvolání anebo zesílení určitých postojů nebo jednání mas ovládaných skupinou, která dané mase vládne pomocí ideologie. Zjednodušeně lze říct, že je to šíření myšlenek, názorů s cílem získat stejně smýšlející přívržence.

Každá propaganda vyžaduje obraz nepřítele, dichotomii, my a oni. Propagandistické působení se bez vytvoření obrazu nepřítele vůbec neobejde.

Neexistuje-li reálná hrozba, propaganda si jej vytvoří sama.

Je důležité vědět, že konstrukcí nepřítele a vytvářením stereotypu o „těch druhých“ propaganda aktivně vytváří u cílové skupiny legitimnost její identity (jsme proti těm druhým) a vyjasňuje skupinové postoje. A v neposlední řadě, „díky“ vymezení vůči nepříteli skupinu sjednocuje.

Čím hlubší jsou neshody uvnitř společnosti, tím větší je potřeba nepřítele.

Je tedy zdrojem sociální integrace. „Pro mobilizování nenávisti proti nepříteli je důležité charakterizovat nepřítele jako bezzásadového nelidského zločince, který odporuje hodnotám daného společenství, čímž všechny ohrožuje.“ V rámci obecné propagandy se často využívá identifikace nepřítele a jeho hanobení a symbolické poražení, vychvalování spojenců a velebení vlastního způsobu života.

Si vis pacem para bellum (chceš-li mír chystej válku), napsal někdy kolem roku 400 našeho letopočtu římský spisovatel Flavius Vegetius Renatus v díle Epitoma rei militaris (Rukověď vojenství) a od té doby se to vtlouká lidem do hlavy jako axiom.

Axiom je tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje.
V církevním názvosloví se axiomu říká dogma (kde je dogma, tam není diskuse). Jeden z největších objevů v matematice se udál tím, že popřel nutnost jednoho z axiomů (hyperbolická a Riemannova geometrie).

Obraz nepřítele je umělá konstrukce skutečnosti. Je to vědomě vytvořená falešná negativní představa. Osoba nebo věc, kterou použijete jako obraz nepřítele, může být buď zcela vymyšlená, anebo reálná. Propaganda je neoddělitelně spjatá s válkou a mocí. Co se týče moci, propaganda byla vždy jejím psychologickým nástrojem. Má lidi přesvědčit, aby jednali v souladu s tím, jak si to přejí ti, kteří propagandu vytvářejí. V případě válečné propagandy jde o to, aby šli lidé bojovat za danou věc, či aby se jiným způsobem podíleli na válečném úsilí.

Ruku v ruce s propagandou jde vždy cenzura. Za zatajováním informací jak v případě cenzury, tak v případě propagandy, je strach jejich tvůrců z toho, že by tyto informace mohly lidem umožnit nezávisle přemýšlet nebo dělat věci, které by nebyly v zájmu propagandistů a cenzorů.
Výzvou pro cenzora a tvůrce propagandy v současnosti je tudíž získat kontrolu nad sdělovacími prostředky a médii všeho druhu, které informace zprostředkovávají. S návrhem na zakazovaní nepohodlných webů se každou chvíli někdo vyrukuje, třeba pod záminkou, že šíří ruskou propagandu.

A je to právě spojení mezi propagandou a mocí, které vždy vyvolávalo podezření.

Nicméně propaganda sama o sobě nemůže žádnému držiteli moci zajistit loajalitu a náklonnost lidí, proto si držitelé moci loajalitu vynucují v mnoha případech také silou a nátlakem, počínaje represivní legislativou a konče vězněním či odstraněním oponentů. Právě proto je zapotřebí co nejodpudivější obraz nepřítele. Takový posiluje soudržnost, stabilizuje a sjednocuje členy skupiny proti hrozícímu zlu vnějšího světa. Poskytuje agresi ventil tím, že jí dodá oběť. Dále vytváří situaci pro ospravedlnění a morálně nezávadné důvody pro obhajobu.

Otázka bezpečnosti dokáže spolehlivě vyřadit konkurenty z trhu. Téma bezpečnosti je pro to nejvhodnější – ať již jde o ruský plyn nebo o nový vysokorychlostní internet. Dnes neexistuje problém v byznysu, který byste nemohli přeladit na otázku bezpečnosti. Američané to začali využívat a zatahovat do toho i své disciplinované spojence. Jestli firma Huawei prováděla špionáž, tak je to potřeba dokázat. To je největší problém posledních let, kdy se předhazují takzvaně zpravodajsky prověřené informace veřejnosti, ale bez jakýchkoliv důkazů.

Ukažme si na dokumentech, jak se od června roku 1941 protiruská propaganda stala součástí nacifikačních snah. K tomu, aby lidé lépe snášeli propagandu a přiklonili se na německou stranu bylo nutné postavit na druhou misku pomyslných vah někoho velmi obávaného, k tomuto účelu se skvěle hodilo právě Rusko. Boj proti bolševismu měl všechny spojit a Německo mělo tento boj vést a zvítězit v něm.

Nizozemí i Československo byly demokratické země až do vpádu nacistů, a rozhodně se jim nezamlouvaly ani poměry v Rusku. Text na přiloženém obrázku říká: Evropa úřaduje! S Flanderskými dobrovolnými legiemi v bitvě proto bolševikům.

Podstatou protiruské propagandy bylo tvrzení, že boj proti Sovětskému svazu byl bojem za celou Evropu a dokonce i za lidstvo, „protože bylo nad slunce jasné,“ že se Sověti chystali k napadení střední Evropy.

Nepřipomíná to snad současnou americkou, protiruskou rétoriku?

Bratři a sestry. V těchto dnech svádí statečná říšská armáda konečný zápas o záchranu evropské civilizace. Celá Evropa jest jednotná v tomto boji proti komunistickému barbarství, které tolik ohrožovalo i náš národ. Proto vítězství Říše jest i naší záchranou a zárukou naší šťastné budoucnosti… píše 14. srpna 1941, tedy necelé dva měsíce po napadení Sovětského svazu, Jan šlechtic Fousek VNS (Výbor národního souručenství)

Jak dovede propaganda a z ní vycházející ideologie zničit proces kritického myšlení, lze ukázat na celé řadě vystoupení různých rusofobů. K ilustraci stačí jeden příklad z dubna 2015, kdy vystoupila při interpelacích Miroslava Němcová s otázkou na premiéra, zda zaregistroval působení propagandistických serverů a různých iniciativ, které jsou podporovány z Ruské federace. Požádala ho rovněž, aby vláda vypracovala seznam podobných serverů, který už vyšel v médiích, aby měli občané možnost se propagandistickým webům vyhýbat. Ostré odpovědi se paní Němcová dočkala od Tomáše Haase, který krátce předtím vystoupil z ODS. Ten prohlásil:


„Myslím si, že paní Němcová se definitivně zbláznila. A že ODS už nevedou normální lidé, ale šílenci. ODS se rozhodla, že se poveze na vlně rusofóbie, kterou aktivně pomáhá vyvolávat. Volat po cenzuře a ‚seznamech závadných serverů‘ přeci není projevem pravicového politika a pravicové politické strany. Co bude příště, seznamy nespolehlivých a rozkladných osob? Kde to jsme? V době nacistické okupace, nebo ‚diktatury proletariátu‘?“

Já bych k tomu dodal, že jde o zjevné setrvání v naučených schématech. Paní Němcová si utvrdila ve své mysli velmocenskou éru Sovětské svazu, takže není schopná ve svém ideologií změněném (spíš zapouzdřeném – pozn. red. NR) mozku pochopit změnu, kdy nástupní stát – Ruská federace má po Jelcinovské éře slabou a křehkou ekonomiku, která se v absolutní velikosti může měřit snad nanejvýš s ekonomikou Itálie.

Takový stát nemá na to, aby neusiloval o expanzi a nic na tom nemění ani to, že obhospodařuje největší plošnou výměru na planetě a že po Sovětském svazu zdědil zbraně v počtech srovnatelných s USA. Ruská federace potřebuje Evropu a její průmyslový potenciál a nedisponuje a ani v nejbližší budoucnosti nemůže disponovat kapacitou, aby si ji podrobil. Ruská federace potřebuje s Evropou obchodovat, což je v současné době oboustranně výhodné, protože Ruská federace má na svém území obrovské a nevyužité surovinové bohatství.

Tím však konkuruje právě USA, protože doby kdy USA bohatly tím, že dodávaly do válkou rozbitého světa obrovská kvanta různých komodit jsou pryč a společnost služeb, kterou adorovali globalisté, nevytváří žádný užitný produkt.

Můžeme se paní Němcové smát, můžeme ji litovat, vyjde to nastejno.

Na jednu stranu platí, že kdyby nebylo Ruska, museli by si ho někteří naši „myslitelé“ vymyslet, protože bez obrazu nepřítele už by snad nedali ani ránu, na druhou stranu je to samozřejmě urážka obyčejných Američanů, kteří volili Trumpa. To je má někdo fakt za taková kopyta, že sami, bez ruské nápovědy, se nejsou schopni ani rozhodnout?

Na stejnou notu hraje i Bohumil Kartous v komické podobě mluvčího „elfů.“ Pamatuji si ho jako mluvčího sdružení EDUin, které mělo přece jenom rozumnější nápady, jako například odbourání osmiletých gymnázií, které předčasně selektují společnost a vytvářejí ze zbylých ZŠ „utajené praktické školy“ bez jejich specializovaného učitelského sboru. Výsledky jsou deprimující. Dočetl jsem se – cituji:

Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT). Ta vychovává „ajťáky“ od svého vzniku v roce 1994 a stojí také za celorepublikovou soutěží IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd z celé České republiky. Jejich výsledky tak organizátorům poskytují ucelený vhled do ICT znalostí českých dětí. (ICT (Information and Communication Technologies) je zkratka pro Informační a komunikační technologie – pozn. red. NR)

Do 9. ročníku soutěže se přihlásilo bezmála pět tisíc žáků. Jejich úkolem bylo vyplnit test s otázkami ze dvou oblastí – informační technologie a ve druhé polovině matematika a logika. A právě jednoduché početní úkoly, které jsou obecným předpokladem pro hlubší studium technických oborů, znamenaly pro většinu dětí ve věku od 13 do 15 let překážku.

„Soutěžní otázky se snažíme koncipovat tak, aby odpovědi nebylo možné zjistit pouhým vyhledáváním na internetu, to a počítačovou terminologii dnešní děti ovládají dokonale. Horší výsledky měly u otázek, které nutily jít trochu do hloubky a vyžadovaly logické uvažování. Například ‚Cena anglické libry je o polovinu vyšší než cena dolaru. Kolik liber představuje 30 dolarů?‘. Na to vám internet neodpoví a právě v podobných otázkách žáci každý rok v soutěži chybují nejvíc,“ poukázal Martin Vodička.

„Otázky, které nutily jít trochu do hloubky…“ Citovaná otázka patřila v době, kdy jsem učil, do 6. ročníku a do doby, kdy se děti seznamovaly se zlomky. Řešili se úvahou a na ukázání. Jestliže s touto otázkou měly problém vybrané děti z 8. a 9. tříd, tak potěš Pan Bůh!

Schopnost se nechat oblbnout ovšem není vyhrazena jenom pro Miroslavu Němcovou nebo pro poslance Parlamentu, dokonce není cizí ani dětem a dokonce ani švédským. Například občanská iniciativa Pro Planetu, jejímž cílem je rozšiřování povědomí o důsledcích klimatických změn a propojování občanů, kteří vnímají změny klimatu jako akutní hrozbu.

Hlavní tvář iniciativy Pro Planetu Nikola Hurychová vychází z analýzy OSN, podle které nám zbývá posledních přibližně dvanáct let k tomu, abychom dokázali odvrátit později již nenávratné poškození naší planety a života na ní. Akce je inspirována klimatickou aktivistkou Gretou Thunberg, která každý pátek záměrně nechodí do školy a místo toho stojí před švédským parlamentem a transparentem Skolstrejk för klimatet, tedy Školní stávka pro klima, jímž tato šestnáctiletá studentka vyzývá vládu k efektivnějšímu naplňování cílů Pařížské dohody.

Greta proslula svým prohlášením o zbytečnosti školní docházky v situaci, kdy jí ve škole připravují na budoucnost, která kvůli klimatické změně možná nikdy nenastane. Gretin aktivismus v loňském roce inspiroval stávky a protesty tisíců studentů po celém světě. Greta Thunberg je ale také ovlivněna ideologií. Totiž tou, že je v lidských silách ovlivňovat klima planety Země.

A opět je jedno, že ovlivnění přichází z OSN, protože i tam (a právě tam) dochází k nejúčinnějšímu lobbingu. V naší zemi, konkrétně v pražském Klementinu, je místo, kde se již 248 let měří pravidelně a předepsaným, tedy stejným způsobem teplota. Můžeme si tedy přesněji než kde jinde, zkontrolovat jak sedí názory těch, co nám dávají 12 let a jinak prorokují zkázu.

Především je podivné, že z OSN jdou hlasy jenom těch, co bouří. Audiatur et altera pars (necť je slyšena i druhá strana), říká stará právní zásada. Hlasy klimaskeptiků jakoby nebyly. A přitom je jich minimálně stejně jako těch alarmistů.

Proč jsou tedy alarmisté více slyšet? Protože případný „boj“ proti změně klimatu slibuje zakázky. STÁTNÍ zakázky. Nic ušmudlaného. V miliardách ne-li v bilionech dolarů.

A teď musím rychle zdůvodnit, proč ten „boj“ proti změně klimatu zpochybňuji. Klima se v historii naší planety mění stále. Tu rychleji, jindy zase pomaleji. Dodnes nevíme proč a neznáme ani mechanismus těch změn. Jenom víme, že Erik Rudovousý někdy koncem 10. nebo počátkem 11. století objevil Zelenou(!) zemi, dnešní zaledněné Grónsko. A aby toho nebyl konec, dokonce Leif Ericsson z té Grónské kolonie doplul až na dnešní ostrov Newfoundland, kde byla archeologicky potvrzena v lokalitě L’Anse aux Meadows vikingská osada. A nazval ji Vinland – tedy země vína.
Dnes tam tak, tak dozraje rybíz. A ze 17. století máme zase obrázky zamrzlé Vltavy, že se přes ní mohli dopravovat i těžké vozy. Ano, klima se mění, ostatně ani ten graf z Klementina nám neříká nic jiného. Jenom si všimněte, že období dvou světových válek (kdy se na čistotu ovzduší opravdu nehledělo) podle průměrných teplot nenajdete. Nenechaly na klimatu žádné stopy.
Zažili jsme (a pořád v ní jsme) éru solárních baronů, vedle nás, v Německu mají zase tu svou Energiewende, která také zdražila proud jako nikde jinde v Evropě. Co myslíte? Máme důvod věřit klima alarmistům?

Pokud mě neklame mysl, máme důležitější problémy.

Pod Českem tiká bomba sociálních problémů: chudoba, skoro 10 % populace je v exekuci a bydlení je nedostupné. Přeloženo do srozumitelného jazyka – zhruba milion lidí u nás neví co bude zítra, pozítří, za měsíc. Jestli budou ještě spát v posteli, jestli budou mít vlastní toaletu.

Jsou to oběti systému bez ohledu na to jak se do té situace dostali.

Je paradoxní, že se tím bude muset alespoň částečně zabývat Babiš. Ryzí kapitalista, bude muset jít proti poučkám o neviditelné ruce trhu, která všechno vyřeší. Jenže trh sociální problémy nevyřeší. A můžeme být obecnější: Obecným viníkem sociálních problémů je kapitalismus. Je to jeho principem soutěže. V neregulované soutěži se počítá jenom vítězství. A každá regulace jde proti smyslu soutěže – vyhrát. Samozřejmě, že takto to není zvykem prezentovat. Mluví se o svobodě, lépe o svobodě jedince, o individualismu. Podle teoretiků individualismu platí:

Individualismus je představa, že život lidské bytosti náleží člověku samému, a že každý jedinec má nezadatelné právo aby svůj život vedl podle svých vlastních představ, aby jednal podle svého vlastního úsudku, aby uchovával a používal plody své práce, a řídil se svým vlastním svědomím a společenskými hodnotami podle svého výběru. Hlavním prvkem individualismu je svobodný člověk, jeho odpovědnost za sebe i za druhé, vědomí této odpovědnosti a snaha žít vlastní svobodný život, dělat vlastní svobodná rozhodnutí. V konečném důsledku jsou to svobodní lidé, kteří dávají společnosti lidský rozměr a kvalitu života, není to společnost, kdo buduje blahobyt jedince.

Tito teoretici ovšem lidstvu zatajili, že všechny zmíněné entity poskytuje pouze společnost. Člověk se nemůže rozvíjet, neexistuje-li porovnání, nemůže být odpovědný, neexistuje-li komu, nemůže ctít společenské hodnoty, neexistuje-li společnost. Všechno, čím se člověk odlišuje od zvířat, vzniklo v tlupě, kmeni, ve společnosti.

Kapitalismus sociální problémy řešit může (za cenu regulací), ale nemůže je vyřešit. Už dnes je počet jeho obětí (v Česku – pozn.red.NRsrovnatelný s počtem obětí komunistického násilí.

Jenže regulace je to, proti čemu kapitalismus brojí. Proč myslíte, že Andrej Babiš odmítá princip progresivního zdanění, ač je normální v celé západní Evropě? Existují idealisté (např. Piráti), kteří věří, že trváním na zavedených pravidlech a jejich vynucováním, zprůhledněním hospodaření, aby bylo vidět vládnoucím na prsty, lze dosáhnout přijatelného stavu, jakési rovnováhy, kdy se ti bohatí vzdají části svých zisků a chudí se dostanou z nejhoršího. Je to naivita, protože se počítá jenom zisk a efektivita. A vždy se najde nějaký způsob jak třeba palčivý problém obrátit ve zdroj zisku.

A k tomu slouží právě propaganda a její zatajovaný cíl – udržovat lidstvo na hraně války.

– – –