 |
| Jednotka Bolívarské národní policie |
Lindsay O’Rourke a -kou-
4. 2. 2019 FP a PravníZprávy
Jen máloco může zkompromitovat politické vůdce v Latinské Americe více, než podpora USA – lidé v regionu si pamatují svoji historii příliš dobře a Washingtonu nedůvěřují, píše politický analytik Lindsay O’Rourke ve Foreign Policy.
Takže spojení jejich snah ke změně režimu, berou na sebe jak vůdce venezuelské opozice, tak i Amerika značné riziko, které se může změnit na další složitý konflikt.
Venezuela byla jednou jednou z nejstarších latinskoamerických demokracií, ale roky neefektivního ekonomického řízení, korupce a rostoucí autoritářské chutě prezidenta Nicholase Madura uvrhly zemi do krize, píše politický analytik na Bostonské univerzity Lindsay O’Rourke ve svém článku pro Foreign Policy.
Dnes je venezuelský bolivar, národní měna, téměř bezcenná, v loňském roce hyperinflace dosáhla 1 300 000%. Hlad se šíří po celé zemi. Ti, kteří mohli, už utekli do sousedních států. A kvůli vlně migrantů v několika latinskoamerických zemích začala humanitární krize. 23. ledna americký prezident Donald Trump uvedl, že pokud se Maduro rozhodne použít sílu k potlačení protestů, pak Washington, podporující opozici, bude zvažovat „všechny možné možnosti”.
Ale autor článku varuje: vyhlídky na změnu režimu ve Venezuele, zejména z iniciativy Spojených států, vypadají poměrně riskantně. Navzdory skutečnosti, že více než 20 zemí následovalo příklad Washingtonu a uznalo vůdce venezuelské opozice Juana Guaidó jako dočasného prezidenta, protestující by měli být opatrní.
Podle některých médií předtím, než se prohlásil za prezidenta, Guaidó koordinoval své jednání se Spojenými státy. A je to údajně součástí plánu Washingtonu a jeho „spojenců v Latinské Americe”, svrhnout Madura. Zdá se, že administrativa Donalda Trumpa už nějakou dobu směřuje ke změně režimu v Caracasu. V srpnu 2017 se prezident odvolával na „vojenskou možnost” ve vztahu k Venezuele. A v roce 2018 noviny napsaly, že současná administrativa se setkala s nespokojenými vojenskými vůdci země, aby se připravila na možný převrat. A přestože se Washington nakonec rozhodl nepodpořit spiklence, Maduro si to stále pamatuje a obviňuje ho ze všech politických nepořádků, píše analytik.
A zde, podle O’Rourkeho, je zřejmé nebezpečí příliš neurčitých vyjádření Trumpvy vlády ohledně politiky změny režimu. Možná, že to Washington považuje za jedinou správnou odpověď na humanitární krizi ve Venezuele, ale kvůli protichůdným prohlášením prezidenta mnozí v regionu zpochybňují dobré úmysly Spojených států.
Maduro minulý týden varoval Venezuelany: „Nevěřte gringům.” A není divu, že Latinoameričané na začátku 20. století sotva zapomněli na americkou „diplomacii dělových člunů”, kdy s pomocí amerických válečných lodí převzali kontrolu nad většinou oblasti.
Pokud se zaměříme na samotnou politiku změny režimu, pak, jak jasně ukazuje historie, téměř nikdy neskončila vpro zemi úspěchem, která byla jeho cílem, připomíná analytik. Nakonec je pravděpodobné, že stát, v němž byl otevřeně nebo tajně proveden USA převrat, čelil občanské válce.
A přesto, jakkoli se může zdát neúčinná politika změny režimu, USA se k ní stále vytrvale uchýlují. Jen po skončení druhé světové války se Amerika namísto dělových člunů nakonec zvolila skryté akce, které úspěšně testovala v deseti latinskoamerických zemích. Dokonce i předchůdce Madura, Hugo Chávez, který měl také šanci čelit převratu (pravda selhal), si byl jistý, že to byla práce Američanů (dokumenty, které dnes odtajněny podle autora, tuto verzi nepotvrzují).
BZ: Oběti války o zdroje – Venezuele hrozí osud Iráku a Sýrie!
V každém případě je zřejmé, že Venezuelané jsou vůči Spojeným státům podezřívaví. Proto uznání vedení Guaida Trumpem je “meč se dvojím ostřím”. Na jedné straně to může zvýšit autoritu opozice v očích amerických spojenců, ale na druhé straně se samotní Venezuelané mohou rozhodnout, že se právě s rukama Guaida Washington rozhodli vměšovat do záležitostí země.
Navíc, jak poznamenal O’Rourke, uznání vůdce opozice jen málo co změní na celkovém obrazu. Skutečnost, že USA požadují odstranit Madura je známá skutečnost. Takže je nepravděpodobné, že by jejich podpora Guaidóvi vyvolala významný posun v situaci vnitřních sil ve Venezuele. Podobná situace je zaznamenána i na mezinárodní scéně, kde má Maduro své příznivce, zejména v podobě Ruska a Číny.
Chcete-li si potvrdit, že americká podpora opozice jiného státu zřídka skončí něčím dobrým, nemusíte zacházet ani zdaleka za příklady. Stačí připomenout Libyi nebo Sýrii. V případě Venezuely Guaidó uvedl, že potřebuje podporu tří skupin: lidí, mezinárodního společenství a armády. Ze všech tří, možná nejdůležitější je podpora armády, ale bohužel pro opozici je nejtěžší ji dosáhnout, konstatuje politolog.
Vrcholní vojenští vůdci se domnívají, že jejich postavení je úzce spjato se současnou vládou – jsou ve stávajícím systému příliš spojeni a v rámci nových orgánů může být kdokoliv ohrožen obviněními z korupce, porušování lidských práv a obchodu s drogami. A ačkoli obyčejní vojáci pravděpodobně více sympatizují s Guaidóem, je pro ně velmi obtížné koordinovat svoji snahu.
Dnešní vláda Trump riskuje: pokud padne Madurův režim a převládne v zemi demokracie, vztahy s Caracasem se zlepší a Washington může být na sebe pyšný. Pokud však Maduro zůstane u moci, může vinit Washington ze zapojení do státního převratu. Současný venezuelský prezident v tomto případě získá ideologické vítězství nad Amerikou a bude moci oprávněně nazývat Guaidó „politickou loutkou” Spojených států.
