Joj, to je radosti!

Jiří Jírovec
21. 2. 2019
Jako by je pohnojil. Poznámka paní na statku když vidí reakci vojáků, jimž se dostalo vyznamenání od Napoleona. Ze hry Husaři, adaptované Werichem a Horníčkem. Přišlo pozvání do Bílého domu. V ČT se objevil Fiala (ODS) s patolízalským prohlášením, že Ameriku potřebujeme, že garantuje naši bezpečnost a že to snad tomu Babišovi i přeje. Tolik štěstí se na nás usmálo – hlavně, že ne na Zemana! Naši gubernátoři ve svatém nadšení zapomínají, že se věci mají jinak. Car je přece svolává jen tehdy, když se mu to hodí. Třeba když je potřebuje, aby se zadlužili nákupem carských pušek.


Přestože nežijeme tam, kde je car daleko, i když ne tak vysoko jako bůh, nejsme si vědomi své ceny a lomíme se v pase, kdykoli to na nás chtějí.

President Zeman chtěl takové pozvání dostat, ale nepřišlo. Jeho hlas nemá politickou váhu a je tudíž pro Trumpa bezcenný. Navíc jezdí do Ruska a Číny. Taková nálepka se může hodit: Amerika nás ochrání před Zemanem.

Zeman se snažil vlichotit podporou války v Afghanistánu. Obměnil inter-brigadistické heslo
”U Madridu se bojuje za Prahu”. Nahradil Madrid Kábulem a dodal, že by jen srabové odešli. Nezabralo to.

V Česku se hodně mluví o naší suverenitě. Jenže to je vyprázdněný pojem. Občas se v našich politicích cosi postaví, ale jen na chvíli. Když byl zabit saudsko-arabský novinář, volalo se po sankcích proti zrůdnému režimu. Řev malé myši ale rychle skončil prohlášením, že vyčkáme na reakci z Washingtonu, který situaci pečlivě zvažuje (čti: jestli jeden podělaný novinář stojí za ohrožení prodeje zbraní).

Pokud jde o Afghanistán, Američané odejdou, jakmile se podaří zakamuflovat porážku. S teroristy se nejedná, ale Taliban je jiná liga. Nelze-li válku vyhrát, je nutné odejít s co nejmenší ostudou. To přece víme z Vietnamu. Nějaká Praha je nezajímá, stejně většinou nevědí, kde je.

Český ministr obrany se dal slyšet, že odejdeme s Američany. To dá rozum, přece nebudeme hlídat základnu Talibanu.

Kdyby měli čeští politici trochu fištrónu museli by prohlédnout americkou taktiku. Vždyť vědí, že Trump je původem obchodník.

Kolovrátek argumentů, obav a naléhání se točí. Američané prohlásí, že nemohou do nekonečna financovat obranu Evropy a že (v nejhorším případě) odejdou z NATO. Ó hrůza, začnou pištět nohsledi. V tomto momentu se Američané ustrnou. Zatím není tak zle. Jen je třeba vydávat 2 a nebo možná raději 4% na zbrojení. Sami si utrhnou si od úst a dodají vše potřebné. Nedávno to byly vrtulníky údajně určené pro jejich námořnictvo.

Fialové všech stran nemohou tak velkorysou a ohleduplnou starost o naši bezpečnost odmítnout. Rádi si půjčíme, rádi od přátel nakoupíme.

Než se začne střílet, mohou si krátit dlouhou chvíli četbou povídky Jiřího Haussmanna, Americká mise. Třeba se v ní poznají. (http://www.obrys-kmen.cz/index.php/rocnik-2015/74-24-2015-17-cervna-2015/716-americka-mise)