není to s námi zase tak špatné aneb Jak vidí občané americkou zahraniční politiku?

Jiří Paroubek
7. 2. 2019  VašeVěc

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) začátkem prosince zpracovalo průzkum na téma „Co soudí česká veřejnost o americké zahraniční politice?“. No, řekněme si otevřeně, je to tristní výsledek a tristní vysvědčení politiky našeho největšího zahraničního spojence – USA. Neumím přesně říci, jaký vliv na výsledky provedeného průzkumu, respektive na názory občanů má jednostranné referování našich mainsteamových médií, která jsou vysloveně proamerická. Zda tedy jejich přístup nakonec občany spíše neodpuzuje. Zda by se tato média neměla zamyslet nad tím, že by bylo dobré a v zájmu věci posílit kritičnost ve vztahu k zahraniční politice našeho největšího spojence.

Průzkum byl uskutečněn ve čtyřech okruzích. V tom prvním okruhu se respondenti mohli vyslovovat, zda souhlasí či nesouhlasí s výroky o zahraniční politice a roli Spojených států ve světě. Aktuálně si tak 76% českých občanů myslí, že USA ve své zahraniční politice upřednostňují své vlastní mocenské a ekonomické zájmy a pouhých 15% si myslí, že je to opačně. 9% občanů nemá žádný názor. 59% občanů si myslí, že USA neberou v mezinárodních vztazích ohledy na mínění světového společenství. Oproti tomu 29% si myslí opak. A 12% lidí nemá názor. 48% respondentů si myslí, že nynější zahraniční politika USA představuje hrozbu pro svět. Opačný názor má 35% občanů a 17% neví. Názor, že USA vystupují ve své zahraniční politice na ochranu svobody, demokracie a lidských práv má 48% respondentů a 38% lidí si myslí opak a 14% názor nemá. Podle 42% lidí USA usilují o zajištění stability a mírového uspořádání světa. Ale 46% lidí si to nemyslí. A 12% respondentů nemá názor.

S názorem, že USA mají právo postupovat proti nedemokratickým režimům i za použití vojenské síly sdílí jen 24% českých občanů a naopak 62% je proti tomuto názoru. 14% lidí si nemyslí nic. 

Zejména tohoto názoru se zastavím, protože téměř dvě třetiny českých občanů se domnívají, že není jim nic do toho, jaké režimy ve světě jsou a už vůbec nemají právo proti nim zasahovat. S tímto názorem by se měli seznámit zejména sociálně demokratičtí ministři, kteří podpořili ve vládě uznání nelegitimního představitele venezuelské opozice Guaidóa prozatímním prezidentem Venezuely. Prostě kdyby se aspoň na čas zpěčovali s tím, že celá věc je nejasná a v zemi při existenci dvojvládí hrozí občanská válka, schopná svými hrůzami se vyrovnat válkám v Sýrii či v Libyi, mohli sebrat nějaké politické body. Tento stupidní proamerický postoj česká veřejnost nepochybně neocení. Alespoň ne zdrcující většina potenciálních voličů levice a levého středu. Je to prostě omyl, velká politická chyba. Podpořit Trumpa v této dobrodružné akci americké administrativy, kterou odvádí pozornost od své politické porážky v otázce zdi na americko-mexické hranici, je velkou politickou chybou. 
A průzkum pokračoval dál. Na otázku zda USA upřednostňují ve své zahraniční politice vlastní mocenské a ekonomické zájmy si 76% respondentů myslí, že ano a jen 15% říká ne. V této otázce jsou odpovědi občanů v posledních zhruba patnácti letech obdivuhodně konzistentní. Pouze v letech Obamova prezidentství (2009 a 2012) se počet skeptiků vůči zahraniční politice USA u nás velmi mírně snížila. Na otázku, zda jednání USA v mezinárodní politice bere ohledy na mínění světového společenství si 59% občanů myslí, že nebere a jen 29% si myslí, že bere. Opět zde byl zaznamenán v časové řadě příznivý výkyv v letech 2009 a 2012, tedy v době Obamova prezidentství.

To, že USA ve své zahraniční politice vystupují na obranu svobody, demokracie a lidských práv si myslí 48% občanů a 38% si myslí opak. Opět v době Obamova prezidentství došlo v patnáctileté časové řadě k výkyvu směrem vzhůru. V roce 2009 mělo tento názor 57% občanů a v roce 2012 dokonce 66% občanů. To, že současná zahraniční politika USA představuje hrozbu pro dnešní svět si myslí 48% respondentů a 35% si myslí opak. Zcela opačný názor měli občané na politiku USA v době Obamova prezidentství. V roce 2009 si myslelo 55% respondentů, že USA nepředstavují hrozbu a v roce 2012 to bylo dokonce 61% respondentů. 

Kdeže ty loňské sněhy jsou. Také odpověď na otázku, zda USA usilují o zajištění stability a mírového uspořádání světa je zdrcující. 42% respondentů si myslí, že ano a 46%, že nikoli. V době Obamova prezidentství to bylo opačně: v 2009 si 56% občanů myslelo, že USA usilují o zajištění stability a míru ve světě a v roce 2012 mělo tento názor dokonce 69% respondentů. 
Další otázka, zda mají USA právo postupovat proti nedemokratickým režimům i za cenu použití vojenské síly, je jednoznačná. Jen 24% sdílí tento názor a 62% si myslí, že nikoliv. Toto už jsem výše uvedl, ale musím doplnit, že tento protiintervenční názor českých občanů je celých patnáct let setrvalý. Dvě třetiny občanů si myslí, že Spojené státy takové privilegium ve světové ekonomice prostě nemají.

Další okruh, který průzkum sledoval, byl postoj k zahraniční politice USA. Pozitivní jej má jen 23% občanů 50% negativní a neutrální nebo smíšený 27%. A podívejme se na čísla v letech 2009 a 2012, tedy za Obamova prezidentství. Tehdy si 34%, respektive 41% mělo vztah k zahraniční politice USA pozitivní a negativní vztah mělo v roce 2009 40% respondentů a v roce 2012 již jen 25%. Už tato čísla ukazují na rozdílnou funkci jednotlivce v dějinách…

Další tabulka průzkumu ukazuje postoj k zahraniční politice USA na pravolevé škále. Je zřejmé, že občané orientovaní více napravo souhlasí s americkou politikou větší měrou než levicově zaměření občané. U levicově laděných občanů jen 9% má pozitivní vztah k zahraniční politice USA. U příznivců levého středu je to 18%. U středově orientovaných občanů je to 20%, u příznivců pravého středu je 26% a u pravice je to 36%. Naopak levicoví voliči z 64% mají k zahraniční politice USA negativní vztah. U levostředově orientovaných je to 56%, u středových voličů je to 50%, u pravostředových je to dosti vysokých 49% a u voličů pravice je to 44%. Můžeme říci, že sympatie k zahraniční politice USA se snižují ve škále odprava nalevo.

V každém případě tento průzkum přináší velmi zajímavá čísla a pohledy do „duše“ českých voličů v otázkách zahraniční politiky našeho největšího spojence.

Jiří Paroubek


Poznámka redakce:

Jiří Paroubek je znám, že pečlivě studuje průzkumy veřejného mínění a podle jejich výsledků ohýbal i svou politiku, když byl ještě premiérem. Jeden příklad za všechny: když se u nás začalo hovořit o tom, že Američané chtějí v Brdech umístit svůj radar “proti korejským a perským raketám”, Jiří Paroubek nebyl proti. Když ale zjistil rozsah nechuti a protestů českých občanů s tímhle zatažením Česka do protiruské hry, otočil a náhle byl proti radaru. Co k tomu dodat? Že průzkumy veřejného mínění jsou zajímavý zdroj informací, zvláště když nejsou cinknuté.