15.02.2019 ParlemantníListy
„Prohřešků je celá řada, ale obzvláště zarážející je, proč je neřešil a neřeší ani jeden ze tří odpovědných orgánů: vedení ČT, Rada ČT a Poslanecká sněmovna,“ komentuje veřejnoprávní médium plukovník v záloze Jiří Wagner, který působil jako zpravodajský důstojník v ozbrojených silách a nyní se věnuje analytické činnosti. Zmiňuje, že premiér Andrej Babiš je povrchní politik, ale to neznamená, že v parlamentních politických subjektech existuje někdo lepší. „Vztah Babiše s ostatními politiky vystihuje souhrnné hodnocení nazvané ´Žalostná a podřízená česká politická scéna aneb všichni politici na národní úrovni jsou Babišové´, dodává.
Člen Rady České televize Zdeněk Šarapatka tvrdí, že se schyluje k útoku na Českou televizi. Kdyby se stalo, že Sněmovna dvakrát neschválí zprávu o činnosti a hospodaření televize, bude odvolána Rada ČT a také generální ředitel Petr Dvořák. „Otevírá se tak cesta k úplnému ovládnutí reálně jediného svobodného a veřejnoprávního média v zemi majitelem politického hnutí, Hradem, bolševiky a ruskou propagandou. Zuřivě tu vystupují zejména komunisté a nácci,“ napsal Šarapatka na Facebooku. Jde o reálnou obavu? A stojí konflikt v ČT skutečně takto?
Pokud jakýkoli člen Rady České televize tvrdí cokoli o útoku na ČT, tak se jedná – lehce řečeno – o zavádějící a nedůvěryhodné tvrzení. Navíc má toto tvrzení všechny znaky sebezáchovy vlastního pracovního místa – řekl to přece člen Rady ČT, čímž je ve střetu zájmů. Ale není to jen střet zájmů, nýbrž také odpovědnost celé Rady za činnost ČT, která není dlouhodobě v pořádku, především v kategorii zpravodajských a publicistických pořadů. Problém je v tom, že ČT již dávno není důvěryhodným médiem v oblastech politického zpravodajství a zpravodajství o mezinárodních vztazích a bezpečnostní situaci ve světě. Na to existuje nespočet přímých důkazů, které dokonce sama ČT uchovává na svém webu a ve svých archivech. Na analytických stránkách EXANPRO, jejichž jsem provozovatelem, je rozpracováno několik případů o nespolehlivosti ČT v mediálním zpravodajství (viz poslední rozebraný případ).
Abych byl konkrétnější, tak nastíním některá pochybení ČT. V České televizi se několikrát opakovalo obvinění Ruska z porušování druhé minské dohody (tzv. Minsk II.). Jenže ČT zamlčela podstatný obsah této dohody. Jeden z 11 klíčových bodů dohody hovoří o tom, že z celého území Ukrajiny musí být staženi jak vojáci zahraničních pravidelných ozbrojených sil, tak takzvaní kontraktoři zahraničních soukromých bezpečnostních agentur (polovojenské složky). Avšak západní země v čele s USA naopak zahájily posilování své vojenské a „polovojenské“ přítomnosti na Ukrajině s cílem budovat nové ukrajinské síly a ovlivňovat jejich činnost, což trvá dodnes (více k záležitosti zde).
ČT ale svá pochybení v informování o této záležitosti dál kupila: Hned dva měsíce po podepsání dohody zahájili Američané ze 173. výsadkové brigády výcvik ukrajinských sil na území Ukrajiny. Zahájení výcviku ale mělo pachuť hitlerovského fašismu. Výcvik, kterého se účastnil i nechvalně proslulý útvar „Azov“, byl totiž „slavnostně“ zahájen na výročí narození Adolfa Hitlera (20. dubna 2015). Ani tento fakt Česká televize nezmínila a jen stroze a bez uvedení data následující den konstatovala, že byl zahájen výcvik (blíže zde). Přitom to mohlo být obsahem některého z publicistických pořadů, třeba s otázkou, zda na Ukrajině existují skupiny se sklonem k fašismu a neonacismu a zda Západ tento jev podporuje.
Česká televize vedla v případě východní Ukrajiny horké debaty o tom, zdali se ze strany Ruska jedná o invazi, agresi či okupaci. Avšak v případě přiznané svévolné přítomnosti amerických vojáků na území Sýrie, kterých je tam i s bezpečnostními kontraktory mnohem více, než USA přiznávají, se žádné takové debaty na obrazovkách ČT nevedou. Proč? Tohle přece není vyvážené zpravodajství, ale předpojatost a jednostranný výklad situace čili tendenčnost.
Zaměstnanec ČT Václav Moravec již několikrát ve svých pořadech „Otázky Václava Moravce“ a „Fokus“ vydával pouhé domněnky za fakta (rozpracovaný případ například zde).
Zvláštní kauzou je známý zásah ČT do projevu prezidenta, který nebyl dosud Radou ČT dořešen, ale jen zahrán do autu. Zásah byl tak přesně provedený, že Rada měla tehdy dospět k závěru, že se jednalo o cílený úmysl, a položit stěžejní otázku, kdo tento úmysl inicioval. Jinými slovy zkoumat, zda úpravu výroku provedl svévolně sám editor, anebo zda ji provedl na něčí pokyn. Ale protože sám editor k tomu neměl žádný důvod, zůstává zde nedošetřené podezření a závažné pochybení jak ze strany vedení ČT, tak Rady ČT.
Těch prohřešků je celá řada, ale již dříve jsem několikrát zmínil, že obzvláště zarážející je, proč tyto prohřešky neřešil a neřeší ani jeden ze tří odpovědných orgánů: vedení ČT, Rada ČT a Poslanecká sněmovna. Pokud vedení ČT nejedná, tak by měla jednat Rada ČT. Jestliže ani Rada ČT nejedná, tak by se do toho měla rozhodně vložit Poslanecká sněmovna, která členy Rady ČT volí a odvolává. Otázkou je, zda nyní poslanci sledují ten správný cíl a jeho řádné naplnění.
Premiér Andrej Babiš vyzval své poslance k tomu, aby výroční zprávu ČT schválili. Vysloužil si za to silnou kritiku dokonce i z řad vlastních voličů. Byl to od Babiše správný krok? Přispěl Babiš k podpoření důvěry v práci České televize?
Andrej Babiš je povrchní politik. On se svou vládou státní instituce náležitě neřídí. Snaží se, aby to tak navenek vypadalo, ale ve skutečnosti mu jde hlavně o …………..
