Viktorija Nikiforová
4. 2. 2019 Vgljad, překlad ProtiProud
VIKTORIE NIKIFOROVÁ komentuje současný tlak britské vlády na zavedení cenzury na sociálních sítích pod záminkou, že prý nabádají nezletilé výrostky k sebevraždám
V předvečer Brexitu se britská vláda snaží převzít kontrolu nad celým informačním prostorem. Nejoblíbenějším sociálním sítím hrozí, že je zablokují. Oficiálním důvodem k utahování šroubů se stala tragédie, k níž došlo v roce 2017, ale skutečné důvody spočívají někde úplně jinde.
Celý minulý týden britské sdělovací prostředky zaníceně rozebíraly sebevraždu nezletilé Molly Russellové. Dívka do svých čtrnácti let vyrůstala v rodině pocházející ze střední třídy. Žila v prestižní čtvrti Londýna, chodila do drahé školy a trávila prázdniny v zahraničí. Rodiče tvrdí, že neměla žádné materiální ani psychické problémy: „Byla to obyčejná veselá holka“.
Jednoho večera však Molly udělala domácí úkoly, zabalila si školní tašku a odešla do své ložnice. Následujícího rána ji šokovaní rodiče našli mrtvou. Zanechala dopis na rozloučenou: „Odpusťte mi. Udělala jsem to sama od sebe.“
Sociální sítě na pranýři
Mollynin otec začal prohlížet její smartphone a zjistil, že jeho dcera si prohlížela na Instagramu fotky z hashtagů „deprese“ a „sebevražda“. Čím více klikala na tato slova, tím více materiálu na dané téma jí nabízel algoritmus sociální sítě. Další síť, Pinterest, jí stále posílala odkazy na odpovídající stránky i po její vlastní smrti. Otec zasažený žalem prohlásil, že jeho dceru „zabily sociální sítě“.
Tento tragický příběh ovládl všechna britská média. Hlavní noviny zveřejnily fotografie s Molly. Okouzlující dívka hrající si ve sněhu, jedoucí na koni, objímající plyšového medvídka. Mollynin otec byl zván do televize i rozhlasu, neustále poskytoval rozhovory a vystavoval další a další fotky své dcery.
Psychologové psali sloupky o tom, že fotografie v sociálních sítích jsou obzvláště nebezpečné pro křehkou psychiku adolescentů. Politici požadovali od provozovatelů sociálních sítí pokání. Zástupce společnosti Facebook (vlastní také Instagram) byl pozván do televize a podroben výslechu při konfrontaci s fotografiemi, které podle názoru novinářů „ničí naše děti“. Mluvčí předsedy vlády tlumočila hluboké znepokojení Theresy Mayové. Ministr zdravotnictví Matt Hancock uvedl, že pokud sociální sítě neodstraní okamžitě veškerý obsah schopný traumatizovat mladistvé, může jim hrozit zablokování.
Podezřelé načasování
Kampaň probíhala natolik organizovaně a britští novináři ukázali tak vysokou disciplínu, že si nikdo nepoložil jednoduchou otázku: proč všichni najednou začali tak horlivě probírat sebevraždu, která se stala téměř před rokem a půl – na podzim roku 2017?
Počet sebevražd mladistvých ve Spojeném království se v posledních letech neustále zvyšuje. Od roku 2010 se zvýšil o 67%. V roce 2017 pouze v Anglii a Walesu spáchalo sebevraždu 177 chlapců a dívek ve věku od 15 do 19 let. Zvláště nepříznivá statistika se týká Londýna.
Důvody pro tak tragický čin jsou vždy složité. Materiální nouze, stres či problémy v rodině mohou být komplikovány alkoholismem a drogovou závislostí. V prosperujících rodinách je na prvním místě strach z neúspěchu, nešťastná láska, konflikty ve škole, šikana – a to jak síťová, tak reálná.
V případě Molly Russellové se jí nikdo neptal, zda má nějaké problémy, pro něž začala vyhledávat na internetu témata „deprese“. Veřejnost bez pochybování přijala verzi svého otce a začala pronásledovat provozovatele sociálních sítí. Proč tato kampaň začala právě dnes?
Odvádění pozornosti od Brexitu
Především to odpovídá dobré tradici britských vládních orgánů – odvádět pozornost voličů od vnitřních problémů a přesměrovat kritiku na nadnárodní korporace. Pokaždé, když je nutné zarazit diskusi o neúspěších místní vlády, začnou britská média zveličovat témata chamtivosti a nečestnosti zahraničních, nejčastěji amerických, magnátů. Nyní se mezi občany nahromadilo hodně otázek ohledně Brexitu, tudíž „tradice“ opět dostala zelenou.
Po obvinění z nabádání k sebevraždě dospívajících dětí média nezapomněla čtenářům připomenout, že američtí oligarchové, kteří ovládají sociální sítě, platí v Británii neskutečně nízké daně. Což je pravda. Například společnost Marka Zuckerberga vydělala v Británii v roce 2017 téměř 1,3 miliardy liber. Facebooku se však přesto podařilo prokázat, že provozní náklady a administrativní výdaje „pohltily“ téměř všechny zisky. Takže z miliardy a něco padlo pouze 68 milionů liber do zdanitelného plnění. Z nich Facebook slavnostně zaplatil do britské pokladny celých 15,8 milionů liber.
Tuto naprosto legitimní metodu daňové optimalizace používají téměř všechny TNC v Británii – Google, Amazon, Netflix i Starbucks. Ukazuje se, že zahraniční byznys s miliardovým obratem zaplatí na daních řádově nižší podíl, než kterýkoli řadový Angličan z jeho běžného platu. Britské sdělovací prostředky čas od času v návalu posvátného hněvu tuto hanebnost masově pranýřují.
Strojená povaha tohoto „návalu hněvu mas“ se už jeví očividnou i samotným masám. Podobné kampaně proběhly již mnohokrát, avšak na chování zahraničního kapitálu ve Spojeném království se absolutně nic nezměnilo.
Cenzura za účelem diktatury
Druhým důvodem, proč si britské vládní orgány zasedly na sociální sítě, je celková nervozita před Brexitem. Pro případ vystoupení z EU „bez dohody“, tedy bez jakýchkoli podmínek, si vláda již naplánovala nouzová opatření pro případ rozsáhlé národní krize. K tomu si najala na deset tisíc dobrovolníků. V ulicích mají být nasazeny vojenské hlídky. Dokonce se mluví o vyhlášení stanného práva.
V předvečer takovýchto extrémních opatření musí vláda Spojeného království nezbytně vyčistit celý informační prostor.
Místní média vykazují disciplínu takřka vojenskou. Mnohem obtížnější je však kontrolovat obsah sociálních sítí provozovaných zahraničními vlastníky. Tím je také zdůvodněn tak silný propagandistický tlak na provozovatele sociálních sítí.
Hysterie ve sdělovacích prostředcích nad sebevraždami nezletilých, veřejné pobouření, přímé hrozby zablokování, poukaz na neplacení daní – to vše by mělo přivést americké oligarchy k větší vstřícnosti a pružnosti. Tím se rozumí k cenzuře obsahu svých sociálních sítí v přísném souladu s požadavky britské vlády.
Oblíbenou zábavou „svobodných“ britských médií bývalo vždy osočování „totalitních režimů“ z pokusů ovládnout internet. Vzpomeňme si, jak všechny ty roky peskovaly Čínu za její pokusy zablokovat Facebook, nebo Rusko za blokování Telegramu. Nyní britská vláda ohrožuje Facebook úplně stejným totalitním způsobem, pouze to vypadá trochu méně neobratně a rezultativnost nepůsobí tak zjevně.
