K čemu se Andrej Babiš za nás zavazuje

Vladimír Pelc
2. 4. 2019 VašeVěc
Po jednání v Bílém domě v USA vydali jeho aktéři, Donald Trump, prezident USA, a Andrej Babiš, předseda vlády ČR, společné prohlášení. Je stručné: čtyři sta dvě slova. Je mimořádně obsažné a závažné. 1 Hlavně pro Českou republiku. Možná právě proto mu sdělovací prostředky našeho establishmentu a pražské kavárny příliš pozornosti nevěnovaly.


Po připomenutí několika výročí (30leté výročí inspirativních a světově se měnících událostí Sametové revoluce… 20 let od vstupu České republiky do Severoatlantické aliance − NATO), přišly na řadu ideje. Jako vedoucí představitelé Spojených států a České republiky znovu potvrzujeme svůj závazek ke společným demokratickým hodnotám, osobní svobodě, právnímu státu a nezávislým institucím. Sdílíme názor, že mír, bezpečnost a prosperita závisí na spolupráci suverénních národů. Síla doma je nezbytným základem pro mír a bezpečnost v zahraničí. Už zde je potřeba zpozornět. Jaký mír, bezpečnost a prosperitu?

Znamená to mír, bezpečnost a prosperitu pro Spojené státy. Z mocenského geopolitického hlediska nás Spojené státy potřebují – jako výspu proti Rusku. Každé vojenské přiblížení Severoatlantického paktu k Rusku, jakákoli eskalace napětí, provokace, jsou k tomu vhodné. Důvod: Rusko má, na rozdíl od Spojených států, suroviny, a chce je využívat samo; nechce, aby díky nim blahobytem bobtnaly firmy USA. Spojené státu musejí pro suroviny jít do jiných států. Někdy politicky, jindy i vojensky.

Pokud jde o ten mír, pak Severoatlantický park (NATO) dlouhodobě a systematicky porušuje první článek své smlouvy. Podle něj se má snažit vojenským konfliktům předcházet, nevytvářet konfrontační atmosféru a snažit se spory řešit mírovou cestou dialogu. Dělá to? Stačí připomenout Libyi, Irák, Afghánistán, Srbsko.
Prohlášení pokračuje přesvědčením, že NATO zaručuje transatlantickou a evropskou bezpečnost a že finančním požadavkem na zajištění kolektivní bezpečnosti v rámci Severoatlantického paktu, který musí splňovat každý spojenec, jsou výdaje ve výši dvou procent na investice do obrany a modernizace ozbrojených sil každého z nich. 

Snažíme se pokračovat v naší spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany. A zde je nutné více zpozornět. Především často uváděný článek 5 Severoatlantické smlouvy neznamená „jeden za všechny, a všichni za jednoho“; znamená, že každý člen paktu pro sebe zvolí v krizové situaci takovou reakci, kterou bude pro sebe považovat za vhodnou. Uvedený článek není závaznou normou, která by byla nějakým závazkem pro členy této organizace a tedy ani není žádnou bezpečnostní zárukou pro kteréhokoliv ze členů, čili ani pro Českou republiku. Navíc se NATO neustále tlačí k hranicím Ruska. Spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany pak znamená především to, že Česká republika bude nakupovat americké zbraně.
V následujícím odstavci je vymezena strategická role České republiky. Zdůrazňuje se v něm, že oba státy, podle těchto vedoucích představitelů, neochvějně a pevně podporují ukrajinskou suverenitu a územní celistvost a jsou jednotní i v pokračujících sankcích vůči Rusku. Chválíme statečnost a obětavost Spojených států a českých vojáků sloužících bok po boku v Afghánistánu. Česká republika má mimořádně výhodnou geostrategickou polohu. Už jenom vstup ČR do NATO se musel uskutečnit, protože pár dní na to Severoatlantický pakt v čele s USA zneužil, v rozporu s mezinárodním právem, náš vzdušný prostor tím, že jeho letadla nad naší republikou létala bombardovat Srbsko. Ale hlavně jsme výhodným prostorem pro (viditelné) umístění kupř. radaru v Brdech či (neviditelné) umístění prostředků radiorozvědky, jiných zařízení tajných služeb atd.
Spojené státy sáhnou k vojenské intervenci kdykoli, pokud to potřebují a pokud je intervence možná. Máme se divit, že druhý globální mocenský hráč dělá totéž? Faktické vojenské obsazení Krymu Spojenými státy, k němuž by se souhlasem Ukrajiny došlo – tedy pokud by Krym volbami nepřešel do sestavy Ruska –, by pro Rusko znamenalo smrtelné ohrožení. Divíte se, že Rusko podporuje tzv. separatisty v republikách na východě Ukrajiny? Brání tím vstupu Ukrajiny do Severoatlantického paktu, tedy jeho dalšímu přiblížení ke svým hranicím. A že se v Afghánistánu nebojuje za Prahu, nýbrž kvůli nerostnému bohatství za firmy Spojených států, je zřejmé snad každému.
Spojené státy a Česká republika stvrzují, že energetická bezpečnost je neoddělitelným pilířem národní bezpečnosti každé země. Budeme spolupracovat na prozkoumání příležitostí vyplývajících z transformace energetických trhů a zároveň podpoříme větší energetickou diverzifikaci v Evropě a zajistíme naši vzájemnou bezpečnost. Budeme dále zkoumat potenciální přínosy rozvoje regionální energetické infrastruktury ve střední Evropě. Tomu říkám diplomatické formulace. Prozkoumání příležitostí vyplývajících z transformace energetických trhů, volání po větší energetické diverzifikaci znamená, že se ČR bude více orientovat na nákupy energií ze Spojených států, popř. trhů, které Spojené státy kontrolují. Jednoznačný je a bude tlak kupř. na to, aby další bloky jaderné elektrárny v Temelíně stavěla některá americká firma, nejlépe krachující Westinghouse, aby jí naši poplatníci z finančních problémů pomohli.

Naše země budou usilovat o zajištění bezpečných a spolehlivých telekomunikačních sítí a dodavatelských řetězců, aby se snížilo riziko škodlivé kybernetické aktivity. Rozhodli jsme se prohloubit naši spolupráci v této oblasti a spolupracovat bilaterálně a multilaterálně na rozvoji principů telekomunikační bezpečnosti.
 Zde opět z diplomatických formulací vysvítá, že bezpečné a spolehlivé telekomunikační sítě jsou pouze ty, které provozují firmy USA; na rozdíl třeba od čínských.
Spojené státy a Česká republika mají společný zájem na spravedlivém a vzájemném obchodu a investicích. Jsme hrdí na obchodní a investiční vztahy Spojených států a České republiky. Zavazujeme se k dalšímu posilování našich obchodních vztahů, včetně podpory pokročilého výzkumu, technologické spolupráce a výroby, které budou základem inovační ekonomiky budoucnosti. Tak snad v této pasáži se žádný krtek neschovává. Nebo ho nevidím.
Za pozváním A. Babiše do Bílého domu a CIA, je skryto mnoho záležitostí; některé lze ze společného prohlášení identifikovat. Společné prohlášení D. Trumpa a A. Babiše je důsledkem nadgabaritně zohledněných globálních politicko-ekonomických zájmů Spojených států severoamerických v Evropě, zájmů, které nejsou pro naši zemi přívětivé. Je to pakt k podpoře globálního úsilí Spojených států.
A proč byl do Bílého domu a k jednání v CIA pozván A. Babiš a nikoli prezident Miloš Zeman, který před volbami D. Trumpa podpořil, a vlastně mu to pozvání bylo slíbeno? Jednak je mocenské postavení A. Babiše obdobné jako D. Trumpa. Ale hlavně: Miloš Zeman je vyznavačem politiky mnoha směrů; Spojené státy vyznávají politiku jednoho směru − proti Rusku a proti zemím, které s Ruskem spolupracují, a zemím, jež se politicko-ekonomickému tlaku Spojených států nepodřizují, a tak je USA považují za své aktuální či potenciální nepřátele.
1/ Joint Statement by President of the United States Donald J. Trump and Prime Minister of the Czech Republic Andrej Babis; https://www.whitehouse.gov/briefings-statements/joint-statement-president-united-states-donald-j-trump-prime-minister-czech-republic-andrej-babis/ (Foreign Policy; Issued on: March 7, 2019)