Den vítězství na Ukrajině – zásadní obrat

Avatar
Původní autoři

12. 5. 2019    jpgazeta
Vítr se změnil a nyní fouká do jiných plachet. Vycítil to dokonce i Antonina Geraščenko (Anton Geraščenko, gej, Antonina je jeho přezdívka, pozn. překl.), který na svém Facebooku napsal v postu úryvek z filmu “Jen starci jdou do boje” … Zkrátka a dobře, lidé jásali naplno. Ale nepříliš c nimi jásal nově zvolený prezident, který upřednostnil skoupou a polovičatou slovní zásobu. Vovo, ale vždyť tě zvolili všichni tito lidé – právě ti, kteří dnes vyšli do ulic. Budeš schopen zasloužit si jejich důvěru? V opačném případě se připravuj na “studenou sprchu” při parlamentních volbách.


50 000 lidí, 365 000, 700 000!
Tak se v posledních třech letech měnila dynamika počtu účastníků oslav Dne vítězství na Ukrajině. V roce 2017, kdy, jak se zdálo, bylo všechno zaválcováno pod asfalt a ulice kontrolovali nacističtí útočníci, kteří byli kryti policií, se 50 000 Ukrajinců zdálo být obrovským počtem. Polovina stovky tisíce v zemi vítězného nacismu se nebála, nehledě na ponižování, bití a represe, zůstat věrná své skutečné minulosti, svým opravdovým, posvátným hodnotám!

O rok později došlo k novému kvalitativnímu skoku, o němž naše internetová stránka psala : “Den vítězství loni předvedl velmi jasně – spousta lidí na Ukrajině se již přestala bát nacistického pouličního teroru, opět se vrátila ke svým svátostem a nebála se žádných hrozeb a zákazů. Ale letos se 9. květen stal opravdu celonárodním svátkem, čísla hovoří sama za sebe: podle výpočtů ministerstva vnitra se v roce 2017 ve všech městech Ukrajiny zúčastnilo oslav asi 50 tisíc lidí a v roce 2018 – připravte se! – 365 tisíc! 365 000 !!”

A co potom říct na 700 tisíc? Jen vydechnout s úlevou: “Za mým oknem se vznáší do nebe neporažená země”. Skutečná, nezlomená Ukrajina, které se podařilo přežít 5 let nacistické okupace a která nyní ve skutečnosti slaví nejen 74. výročí Vítězství, ale také vítězství nad režimem Porošenka. Byli s to! Vytrvali! Odhodili! Vyhnali!

Toto oslavuje celá země. Všichni lidé. Proto je údaj blízký milionu důkazem vnímání Dne vítězství jako začátku nové éry, éry bez zběsilého šovinismu a teroru radikálů. Lidé slaví “nový rok”. To, co předvede Zelenský, který prozatím mdle zamumlal cosi nesrozumitelného o “dnu vděčnosti” s protiruským přízvukem (“Nikdo nemá právo privatizovat toto vítězství, říkat, že se to mohlo stát bez Ukrajinců” – copak někdo něco takového někdy řekl?), zatím není důležité. Důležité je, že porošenkovští upíři, “gauleitři”, “pomocná policie” byli posláni do čerta. Už to je úspěch!

A tak nějak to všechno v porovnání s předchozími roky díky tomu vypadalo nově. Nejenže bylo více lidí, ale všichni se začali chovat jinak: oslavující, policie, úřady a dokonce i nacističtí radikálové.

Oslavící se narovnali a vzpřímili v celé své výšce – v Kyjevě se Nesmrtelného pluku zúčastnilo 50 tisíc lidí! Těch 50 tisíc, které v roce 2017 byly součtem všech Ukrajinců 9. května, nyní přišlo na demonstraci pouze v hlavním městě, ale byla přece i další města, v nichž Vítězství uctilo mnohem více obyvatel!

Kyjev (viz úvodní fotografie k článku).

Jednotný antifašistický průvod – tak to je možné nejlépe nazvat. Všechny věkové kategorie a vrstvy obyvatelstva.

Že nebyly rudé vlajky? Že jsou zakázány? Pchá! Ledy jsou prolomeny. Záporoží: (viz fotografie ve zdroji, pozn. překl).

Cožpak bylo něco takového možné před 2 lety? “Ledy se hnuly, pánové porotci!”

V Oděse bylo rekordní množství květin přineseno k pomníku Neznámého námořníka, který pokryl celý podstavec: (viz fotografie ve zdroji, pozn. překl).

Ano, zde se to obešlo bez rudých vlajek, s typickým oděským důvtipem byl zákaz “hacknut” jinak: prostě se začali oblékat do červené barvy.

Na zkrotlé nácky vykřikovali: “Banderovští běsi, pryč z Oděsy!”.

A v Charkově už starosta Kernes slibuje, že přejmenovanému prospektu Žukova se vrátí původní název, a zároveň připomíná, že je na čase odstranit “smetí” – stany “ATOšniků” z náměstí ve městě. Vítr se změnil a nyní fouká do jiných plachet. Vycítil to dokonce i Antonina Geraščenko, který na svém Facebooku napsal v postu úryvek z filmu “Jen starci jdou do boje” …

Samozřejmě, bylo by dost naivní předpokládat, že dobře živená banda pouličních pogromistů, zvyklá na to, že vše je dovoleno, by se zcela překovala na pacifisty a někam sama zmizela. Bohužel, to je ještě daleko, a není nutné, aby se “rozpouštěla”, na tyto hady čekají palandy – opět to dokázali útokem na organizátora Nesmrtelného pluku v Charkově a polili ho slzným plynem. Ale dynamika opět ukazuje – je to spíše rudimentární. Dříve byl teror masový, nyní to jsou jednotlivé incidenty. Neměli bychom zapomínat, že právě Charkov byl a zůstává “východoukrajinským Norimberkem” – vlastí Patriota Ukrajiny a Azova. Je tam ještě hodně práce.

Ano, prozatím jsou takové ošklivé případy, jako jsou zatčení za georgijevské stužky na Den vítězství. Bylo zadrženo 13 osob, vystaveny správní protokoly. Ale zdá se, že i to je jistá setrvačnost porošenkovských kádru a ukazatelů. S největší pravděpodobností bude v příštím roce nad tím policie zavírat oči. A ještě lépe bude, když se tyto věci zruší zákonem.

Zkrátka a dobře, lidé jásali naplno. Ale nepříliš c nimi jásal nově zvolený prezident, který upřednostnil skoupou a polovičatou slovní zásobu. Vovo, ale vždyť tě zvolili všichni tito lidé – právě tito, kteří dnes vyšli do ulic. Budeš schopen zasloužit si jejich důvěru? V opačném případě se připravuj na “studenou sprchu” při parlamentních volbách.  
 Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová