Zbyněk Fiala: Mayovou vystřídá Johnson

Avatar
Původní autoři

Zbyněk Fiala
24.7.2019 VašeVěc

Boris Johnson vyhrál souboj konzervativců o křeslo premiéra, ale v parlamentu je přijímán s obavami a může narazit na rozhodný odpor se svými plány Brexitu bez dohody.

S velkými pochybnostmi byl očekáván nástup nového britského premiéra Borise Johnsona, jednoho ze strůjců vítězství Brexitu v referendu 2016. K tomu vítězství však patřil i fakt, že se pak polekal a neodvážil se ucházet o funkci premiéra. Následovaly zmateční výkony ve funkci ministra zahraničních věcí ve vládě Theresy Mayové. Proto tam dlouho nevydržel, vrátil se k původní profesi novináře a psal pravidelné (královsky placené) sloupky v deníku Daily Telegraph. Nyní má za sebou nepatrnou většinu konzervativních poslanců, výrazněji to vyhrál i u elektorátu této strany, ale nemá jasnou většinu ve sněmovně, a může o ni snadno přijít.

Vyhlídka Johnsonova nástupu do sídla premiéra v Downing Street 10 obrátila trhy směrem k jihu. Statistici hlásí hrozící recesi, která je spojována s důsledky Brexitu, protože zatím je zřejmé víc to, co narušil a znemožnil, než co reálně nabízí. Na dohodu o spořádaném odchodu z EU zbývají jen tři měsíce do konce října. Johnson se zatím drží zásady, že ve finále vyjednávání musí být otevřena i možnost odchodu bez dohody, jako forma nátlaku na evropské partnery. Chce, aby znovu otevřeli to, co už skončilo podpisy obou stran, ale ti to vytrvale odmítají a u toho by to mohlo i skončit. Tohle však nemá podporu ani v parlamentu a zřejmě se nepodaří pokusy vyloučit jej z finálního rozhodování.

Předseda sněmovny, který rozhoduje o programu jednání, už to vyloučil, ale jsou obavy, že proběhne pokus obejít i jeho. Proto skupina poslanců napříč stranami chystá podání k nejvyššímu skotskému soudu Court of Session v Edingburghu pro případ, že by nový premiér požádal královnu, aby před rozhodujícím okamžikem Brexitu, tedy před 31. říjnem, rozpustila parlament. Na soud by se obrátilo sedm poslanců Dolní sněmovny a pět členů Horní sněmovny. Důvod, proč má rozhodovat skortský soud, je ryze praktický, jedná i v srpnu, kdy má londýnský Nejvyšší soud dovolenou.

Obraz britské ekonomiky je nejednotný. Hospodářský růst zpomaluje, ale zaměstnanost je na historicky nejvyšší úrovni, mzdy rostou rychleji než inflace, připomínají Financial Times. Obavy z katastrofy našly odezvu hlavně ve finančním sektoru, ale ten je běžným občanům lhostejný. Dotknout se jich však může pokračující oslabování britské libry. Od okamžiku, kdy premiérka Mayová ohlásila, že odejde, britská měna ztratila dvě procenta.

Podle think-tanku Národního institutu pro hospodářský a sociální výzkum NIESR Británie už možná v recesi je a v každém případě je velice „zranitelná“ důsledky Brexitu. Proto předpovídají pokles ve druhém čtvrtletí (konečná data ještě nejsou známa) a možná i v tom následujícím. Za jednu ze slabin ekonomiky považují vysoké zadlužení veřejného i soukromého sektoru, což by mohlo být zdrojem „šoku“. Při klidném Brexitu lze očekávat zpomalení o dvě procenta, ale divoký Brexit by ekonomiku oslabil o dalších 5 procent.

Také další ekonomové vidí obrovské riziko v narušení britských vztahů s nejdůležitějším obchodním partnerem. Kdyby to bylo bez dohody, vlastně se prý ani nedá předpovědět, na který obor to dopadne nejvíc. S podobnou argumentací však vystupovalo britské ministerstvo financí už před referendem, a neuspělo, dokonce se o tom začalo mluvit jako o součásti „Projektu strach“.

Ministra financí Philipa Hammonda perspektiva odchodu bez dohody natolik vyděsila, že už v minulých dnech ohlásil demisi pro případ, že by musel sloužit pod Johnsonem. Je rozhodnut budovat vnitřní opozici mezi řadovými poslanci Konzervativní strany, a dokonce hlasovat proti vládě, kdyby sněmovna chtěla zabránit odchodu bez dohody vyslovením nedůvěry Johnsonovu kabinetu. Odchod bez dohody není ryze stranickou záležitostí, sněmovna je v tomhle rozdělena napříč stranami. Blok odpůrců budují společně konzervativec Dominic Grieve a labourista Keir Starmer.

A tady to začíná být dramatické. Jak připomíná Bloomberg, vládní většinu činí fakticky jen 321 hlasů konzervativců s deseti poslanci severoirské DUP, protože předseda sněmovny a jeho zástupce nehlasují. Labouristům se tak musí odečíst také dva hlasy. Když se jejich reálným 245 hlasům přičtou také skotští nacionalisté, liberální demokraté a další menší strany, opozice má 317 hlasů. Avšak příští měsíc jsou ve Wallesu doplňovací volby, které mohou vyhrát liberální demokraté. Jeden konzervativní poslanec (Elphicke) je obviněn z nějakého těžkého harašení, to by mohlo vyvolat další volby v obvodě, který tradičně patříval labouristům. Hammondův hlas s opozicí tak může být nakonec tím klíčovým.