Zavražděný albánský politik-podvodník měl v Holandsku svou soukromou armádu aneb Haradinaj a jeho gang “uklízejí” mezi svědky (VIDEO)

Avatar
Původní autoři
Samozvaný prezident neexistující Čamerije
Festim Lato pózuje ve svém arzenálu.

Janene Pieters a další
3. srpna 2019 NLTimesInformer
Smrt samozvaného prezidenta neexistující republiky Čameria Festima Lato ukazuje podle srbských deníků na to, že obžalovaný kosovsko-albánský exministerský předseda, toho času v soudní vazbě v Haagu, odklízí důležité svědky, kteří by ho mohli ohrozit v nadcházejícím procesu.


Albánský politik Festim Lato, který byl v pátek nalezen zavražděný v amsterdamsko-rijnském kanálu, měl svou vlastní soukromou armádu ve vesnici Gelderland u Afferdenu, kde bydlel. Různé nizozemské úřady si toho byly vědomy, ale nezasáhly, zprávy Telegraafu vycházely ze svých zdrojů a vlastního šetření.

43letý Lato byl samozvaným prezidentem Čamerie, neuznané republiky na hranicích Albánie a Řecka. Žil na obytné farmě Kerkdam v Afferdenu v Holandsku. Podle novin vypadala farma v minulých letech jako kasárna, kde síly budoucí čamárské armády spaly na palandách v Latově domě. Jeden zdroj agentuře Telegraaf sdělil, že Latovi vojáci dostávali výcvik v Albánii od příslušníků zakázané kosovsko-albánské UČK. Čamerská “armáda” se nazývá UČČ čili Ushtria Çlirimtare e Çamërisë.

“Prezident” neexistující Čamerije Festim Lato vystupoval jako seriózní politik, zastupující svou zemi v orgánech OSN,
při televizních vystoupeních, setkávání s politiky nebo při zakládání čamerijské banky v Lucenbursku.

Během nedávné oslavy Dne Vlajky (muslimský svátek Bajram) se v zadní Latově zahradě konala vojenská přehlídka. (k vidění ZDE) Video na Facebooku ukazuje Lato, jak kontroluje vojáky v bojových uniformách. Jejich obličeje jsou pomalovány maskovacími barvami. „Tohle je armáda, kterou buduji,“ řekl podle novin Lato bývalému svému zaměstnanci. Na YouTube je video Lata, který drží různé automatické zbraně.

Středisková obec Druten, která zastřešuje Afferden, si byla vědoma vojenské přítomnosti v obci, anonymní úředník to novinářům potvrdil. Jediným krokem úřadů byla obecní kontrola Latovy farmy, aby se ověřilo, zda dodržuje územní plán „bydlení“. Budova byla na několik dní uzavřena na příkaz obce a poté byla jednoduše použita jako kasárna, píše Telegraaf.

V únoru 2018 bylo video vojenské přehlídky z Facebooku zasláno specializovanému útvaru holandské policie v Haagu. Policisté si vyměnili několik e-mailů s lidmi v Latově okolí včetně jedné osoby, která řekla, že o Latovi “vědí všechno” a byli ochotni mluvit. Podle novin však nebyla podniknuta žádná konkrétní opatření  a vyšetřování dál nepokračovalo. Až koncem loňského roku zahájila haagská policie vyšetřování ve věci podvodu poté, co ho ohlásili dva obchodní partneři společnosti Lato. Byli pozváni na ke schůzce policejní stanici a „už o nich nikdy neslyšeli“, řekli novinám.

Policejní mluvčí potvrdil vyšetřování podvodů a řekl, že policie si je vědoma videa vojenské přehlídky, ale nemohla říci, proč se s tím nic nedělo. Státní zástupci obec Druten nechtěli odpovídat na otázky novinářů.

Velcí kamarádi: samozvaný prezident neexistující Čamerie Festim Lato (vlevo)
a premiér kosovsko-albánské vlády a válečný zločinec Ramuš Haradinaj

Nizozemský podnikatel, který byl na vojenské přehlídce, řekl Telegraaf, že ho ohromila soukromá armáda v zahradě Gelderland. „Tomu, že to nizozemští politici vůbec dovolili, nerozumím. Jak to všechno Lato zvládl? Díval jsem se s úžasem,“ řekl. „Ale ano, prezident mi slíbil, že ve své nové zemi Čamerii, postaví 210 kilometrů nových silnic. Na to bych mohl dodat 50 traktorů a 100 pásových jeřábů, každý po čtvrt milionu eur. Takže jsem hlavně přemýšlel jak získání smlouvy.“

Lato se netajil tím, že přenese “osvobozovací boj” do severního Řecka – Epairu, podobně jao UČK na Kosovu. Ne všichni Čamerijci s tímto postupem souhlasili. Albánci jsou i v Řecku velmi neoblíbení, protože v době 2. světové války silně kolaborovali s italskými a německými okupanty a dopouštěli se násilností na řeckém obyvatelstvu. Albánci zase žádají odplatu a finanční satisfakci za “genocidu”, které se na nich Řekové na konci války dopouštěli. Řecká vláda nařčení z genocidy i finanční nároky epirských Albánců striktně odmítla.

Festim Lato u mapy neexistující Čamerie
Lato byl unesen již 15. července, byl dva dny mučen a nakonec jeho dělo bylo rozpáráno a vhozeno do Říšského kanálu. Letova společnost již před několika měsíci vyhlásila bankrot, Leto byl silně zadlužen, s největší pravděpodobností u kosovsko-albánské mafie. Jeho přítel a donedávna  kosovsko-albánský premiér Ramuš Haradinaj stojí nyní již podruhé před zvláštním soudem v Haagu, který se má zabývat zločiny příslušníků kosovsko-albánské UČK z let 1998-1999. V minulém procesu, konaném ještě před Mezinárodním soudem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu byl Haradinaj zproštěn obžaloby pro nedostatek důkazů. Jeho obhajobě tehdy hodně nahrál fakt, že přes deset svědků obžaloby z řad kosovských Albánců zemřelo krátce po sobě násilnou smrtí. Srbské noviny soudí, že Lato byl dalším svědkem a že ve chvíli, kdy se ukázal jako notorický dlužník neschopný splácet půjčené peníze a navíc podezřelý ze spolupráce s holandskou policií bylo rozhodnuto o jeho exemplárním potrestání. V noci ze čtvrtka na pátek se tak stalo.