 |
| Prof. Oskar Krejčí |
Oskar Krejčí
3.9.2019 Argument
Politolog Oskar Krejčí ve svém komentáři reaguje na stále se opakující dezinformace týkající se začátku, povahy a výsledku 2. světové války.
Připomínat hrůzy války a zákonitosti jejího vzniku je posvátná povinnost každého humanisty. Jenže každé dobro lze zneužít: samozřejmou součástí každodennosti se stalo, že úsilí o politickou kariéru či novinářský žold bývá spojeno se zneužíváním fakt vytržených z historické souvislosti. Nejinak je tomu s výročím začátku 2. světové války. To si Západ připomíná v souvislosti s vpádem německé armády do Polska 1. září 1939. Tato datace má svoji logiku: do války byly v té či oné podobě zataženy čtyři mocnosti, které patřily k jádru světového politického systému – Německo, Velká Británie, Francie a Sovětský svaz. Ovšem pro Londýn a Paříž tato podivná válka měla více podobu neúspěšné nátlakové diplomacie než faktické účasti v bojích. Navíc rusofobním propagandistům vyhovuje, že Sovětský svaz nestál na straně napadeného Polska. A co víc: spojení této války s paktem Ribbentrop–Molotov pomáhá šířit iluzi, že za nejstrašnější válku v dějinách mohou stejnou měrou Německo i Sovětský svaz.
Rozbíjení chronologie je jedním ze základů propagandistické manipulace s dějinami. Také představě o tom, že 2. světová válka začala útokem na Polsko či podpisem dohody Ribbentrop–Molotov se vzpírá celá řada faktů. Je tudíž nutné znovu a znovu připomínat, že těmto událostem předcházelo přinejmenším sedm jiných velmi významných a dramatických příběhů, z nichž některé zásadním způsobem ovlivnily i osud Československa. A utvářely celkovou mezinárodněpolitickou atmosféru doby, která agresi vůči Polsku předcházela.
- Útok na Čínu. Mukdenský incident, který se odehrál v září 1931 a který byl předobrazem nacistické provokace v polských Gliwicích, zahájil válku v Číně a vedl k okupaci Mandžuska. V červenci 1937 začala nová, „oficiální“ etapa čínsko-japonské války: japonské jednotky zaútočily na geopolitické jádro Číny.
- Válka v Etiopii. Ještě před útokem na Polsko fašistická Itálie přepadla v říjnu 1935 tuto africkou zemi. Pod tlak se dostala britská koloniální říše.
- Španělská občanská válka. Ta začala v červenci 1936 a trvala téměř tři roky. Na straně zákonné vlády tehdy bojovali i sovětští specialisté a interbrigadisté z přibližně dvaceti zemí, zatímco Německo a Itálie podporovaly povstalce. Francie, Velká Británie i USA vyhlásily neutralitu. Jednalo se o jeden z nejdůležitějších testů bojové i politické přípravy na některé rozhodující bitvy světové války.
- Anšlus. V březnu 1938 došlo k připojení Rakouska k Německu. Akce byla spojena jak s vnitrorakouským násilím, tak i s hrubým nátlakem Berlína.
- Mnichovská dohoda. Ta byla podepsána v září 1938 Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií a vedla k odtržení velké části československého pohraničí ve prospěch Německa a částečně i Polska. Československo přišlo o své strategické hranice. Umíralo, neboť, jak už v lednu 1849 na Kroměřížském sněmu prohlásil František Palacký, „Čechy jsou kotlina, kotel však, aby nebyl zničen, nemůže se rozděliti“.
- Vídeňská arbitráž. Ta byla pod nátlakem podepsána v listopadu 1938 zástupci Československa, Maďarska, Německa a Itálie. Připravila Československo o část jižního a východního území Slovenska.
- Protektorát Čechy a Morava. V březnu 1939 nacistické Německo okupovalo české země. Na Slovensku vznikl fašistický stát.
Následuje:
