Pozorovatelka
29. 9. 2019 Outsidermedia
Svět se mezitím stále více rozděluje na příznivce Grety, tedy těch plánů, které v zájmech mocných představuje, a na její odpůrce. A myslím, že tím byl splněn hlavní účel: Informační pole je zaplněno Gretou a žádný jiný pohled už se nehledá. Něco ve stylu, že když se dva perou, třetí se směje.
A zatímco odborníci i laici se přou, jestli se planeta otepluje či neotepluje a pokud ano, jestli za to člověk (a krávy) může či nikoliv, obzvláště na straně odpůrců Gréty situace vypadá asi takto: Chtějí (oni, globalisté), abychom jezdili elektromobily, aby nás mohli lépe kontrolovat, chtějí nám vzít maso, abychom bez jeho živin degenerovali, úmyslně zapalují Amazonii i Sibiř. Atd.
Mně se u toho už dlouho vybavuje výraz o křivých zrcadlech (více v závěru článku) a velmi jsem si jej uvědomila u jedné krátké reportáže ve večerních zprávách TV Prima. Byla o chovu koní někde v Česku a byla o tom, že těmto lichokopytníkům hrozí utracení, protože kvůli suchu nemají co žrát a seno je drahé. Reportáž už není k dohledání, ale šlo o zprávy z 10. srpna, které v jiném místě přinesly také informaci o africkém moru prasat s tím, že podraží vepřové, hovězí i kuřecí.
Byl to v jedné chvíli naplno ukázaný informační rozpor: Na jedné straně informace o prasatech a mase vůbec, kterou alternativa řadí do kategorie „manipulace globalistů lidstvem“ a na druhé tvrdá a zcela zjevná realita o tom, že sucho má dopad na životy jak lidí, tak i zvířat – ba co víc, že dopad sucha na zvířata je současně dopadem i na lidi. A teď, babo, raď, kde je pravda… Sucho, které má dopad především na zásoby podzemních vod a tedy dopad na veškerý život, je realita potvrzující, že s klimatem se opravdu něco děje. Výzvy globalistů k ochraně klimatu jsou přitom ale považovány za podvod na lidstvo… A on to mým pohledem podvod skutečně je.
Lidstvo je na prahu ekonomické, vojenské a ekologické katastrofy
Že v ekonomickém smyslu jsou tato často opakovaná slova V. V. Pjakina o finanční krizi (slovy Putina „jakou svět nepoznal), do které se svět dostal lichvářským systémem a s ním „přemnoženým“ dolarem, už víme. Že ve vojensko-politickém smyslu jde o odstavování světové dominance USA tak, aby to neskončilo fatální válkou, to už také víme. Ale co je ta ekologie, co víme o té a proč se najednou tak spěchá, že Greta všude křičí „není čas“?
„Co je to globalizace? Globalizace je proces soustřeďování řízení výrobních sil lidstva“ – opakuje generál Petrov ve videu, které se před časem opětovně objevilo na internetu. Jde o proces „rozděl a panuj“ ve smyslu rozkládání starých území a jejich následného skládání do nových, vždy však stále větších a větších územních celků (příkladem je vznik Spojených států po válce Severu proti Jihu, rozpad monarchií první světovou válkou a následný vznik dvou bloků po druhé světové, nyní tendence postavit proti sobě atlantický/“mořský“ a euroasijský/“suchozemský“ svět – to vše tandemovým řízením, kdy dvě strany stojí proti sobě, přičemž jsou řízeny jedním centrem tak, aby nevěděly, že jsou řízeny, viz článek generála Petrova). Výsledkem má být celosvětová centrální moc, v naší době naplno představována neomarxismem, jehož hlavním účelem je zrušit hranice a národy. Pokud jde o „proces soustřeďování řízení výrobních sil lidstva“, v naší době toto soustředěné řízení vidíme především v podobě EU.
Automatickým efektem soustředěného řízení je pak to, že přes již jen loutkové národní vlády a přes zadlužování jak národů, tak především států (banky), globální moc získává i přírodní zdroje. Ty jsou po planetě různě rozeseté a globální moc není až tak zdatná, aby věděla, kdy se který zdroj stane aktuálním tak, že se bude muset zaměřit na tu zemi, ve které zrovna leží (viz aktuálnost Blízkého východu a severní Afriky po objevení ropy, kde se britský(!) Churchill projevil jako ropný magnát, či nově Kongo a mobily a podobně zajímavé může být nově Česko s jeho lithiem). I tento problém chtějí globalisté vyřešit tím, že centrální světová vláda by se nějakými místními loutkami už nemusela zabývat a nad zdroji kdekoliv ve světě by měla přímou kontrolu (obdoba egyptské moci a její vlády jak nad otroky, tak nad Nilem a jeho úrodou, by došla do svého kýženého finále).
Johannesburská deklarace o udržitelném rozvoji v roce 2002
Když jsem výše zmíněné video generála Petrova před léty viděla poprvé, stálo mě spoustu času. Velmi jsem totiž hledala nějaký odkaz na jim zmiňovaný časopis pro elity „Expert“ z roku 2002. V článku tam poprvé mělo být nahlas sděleno, že 15 % osídlení světa tvoří blahobytné státy USA a Evropy, které ale spotřebovávají 75 % všech planetárních zdrojů, zatímco na ostatní, tzv. rozvojový svět, který tvoří 75 % světové populace, zbývá jen 25 % zdrojů. Dále tam měla být poprvé přiznána existence tzv. třetí síly, ale protože jsem žádný odkaz, musela jsem se spokojit s informací, že mj. v článku šlo o konferenci v Johannesburgu v roce 2002 – konferenci, kde byla přijata „Johannesburská deklarace o udržitelném rozvoji“. A tady už se blížíme k tomu, co má V. V. Pjakin na mysli tzv. ekologickou katastrofou, ale předtím se ještě musíme vrátit v čase.
Johannesburská konference totiž nebyla první, která přinesla termín „udržitelný růst“. Navazovala na o deset let dříve proběhlou konferenci v Rio de Janeiru, na Deklaraci Konference OSN o životním prostředí a rozvoji. To stále ale není celé, protože poprvé se s tématem můžeme setkat ve Stockholmské deklaraci už z roku 1972. A to je velmi významný rok.
Rok 1971 je považován za rok ropného zlomu – tehdy dosáhla těžba ropy v USA svého vrcholu tak, jak bylo předpovězeno, a poté delší čas klesala. V roce 1973 přišel ropný šok, s ním přes izraelsko-arabské války přechod na krytí dolaru ropou a konec krytí dolaru zlatem, současně začal odpis USA vyvážením amerických technologií do Číny. Nakolik byly tyto události řízeny (a dle mého řízeny byly) teď není důležité, protože z hlediska toho, jak se globalistům situace začala vymykat zpod kontroly v ekologickém smyslu, považuji za důležitou jinou informaci z té doby: V roce 1950 najednou žily na planetě 3 miliardy lidí, o cca 20 let později už 4 miliardy.
Počet lidí na planetě prudce roste
Až do roku 1900 tvořil počet lidí na planetě cca jednu miliardu. Když srovnáme období od roku 1850 do roku 1950, tak vidíme nárůst o dvě miliardy za sto let – v dosavadní lidské historii nevídaná věc!
Když se podíváme na růst po roce 1950, tak do roku 2050, je to za dalších sto let nárůst už o šest miliard.
Za prudkým nárůstem populace stojí průmyslová revoluce (stěhování lidí do měst), především pak objev ropy (zásadní změna v zemědělství přes stroje a hnojiva, tzn. dostatek potravy). Stockholmská deklarace se pak ukazuje jako potvrzení, že globalisté si poprvé uvědomili, jak jim plány nevycházejí.
Po první světové došlo k překreslování hranic (sfér vlivu) v severní Africe a na Blízkém východě, druhou světovou šlo o ovládnutí ropných (nejen) zdrojů i v Rusku – zdálo se, že všechno jde podle plánu. Když se psal rok 1950, globalisté stáli před dvěma fakty:
- Počet lidstva na planetě prudce stoupal
- Z Evropy a Ruska se jim díky Stalinovi nepodařilo vytvořit jeden velký nacionálně-socialistický celek pod vedením Hitlera stejně, jako se jim nepodařilo zavést marxismus v Rusku a následně ho rozšířit i do Evropy po Říjnové revoluci.
Už v roce 1944, když bylo jasné, že Hitler prohrál, byl vytvořen nový plán k vytvoření silného Německa („na základě nedávno odtajněných dokumentů CIA se v srpnu 1944 konala schůzka mezi SS a představiteli sedmi německých společností včetně Kruppa, Roehlinga a ředitelů koncernů Messerschmidt a Volkswagen. Na této schůzce ve Strasbourgu byly připraveny plány k vytvoření finančních, mocenských a průmyslových kapacit v zahraničí „aby bylo po porážce možno vytvořit silnou německou říši”“), mělo však být dohodnuto, že se musí počkat padesát let, než se zapomene na zvěrstva fašismu (pozn.: dnes můžeme říct, že se muselo počkat, než bude nacismus opět obnoven).
A výše uvedenou část zdůrazňuji proto, že právě oněch padesát let, po která globalisté museli respektovat bipolární svět podle Stalina (pozn.: v souladu s plánem Liote – viz video zde či zde – bipolární svět opravdu existoval 50 let) dnes globalistům velmi chybí. Totiž nejen že počet obyvatel na planetě za tu dobu vzrostl z cca jedné miliardy v roce 1900 na cca 8 miliard v naší době, globalisté navíc nepokořili ruský národ a ruské zdroje jim nadále neříkají „pane“. V neposlední řadě:
Globalisté míní a nejen Rusko, ale i pánbůh mění
Jestli globalisté mají nějaké povědomí o Atlantidě (a připustíme-li, že skutečně existovala a že tzv. potopa světa znamenala konec Atlantidy), pak mají povědomí i o tom, že taková situace se (s ohledem na vesmírné cykly, kterými se řídí) může zopakovat. Ba co víc, že byť se pasovali do role boha, jejich moc nesahá tak dalece, aby případné zopakování takové události ovlivnili – jediné, co mohou udělat, najít si na planetě jiné místo k žití (plány o útěku na jinou planetu jsou zatím pouze sny). Zmínka o vesmírných cyklech mi snad bude odpuštěna, když řeknu, že jeden z tvůrců KOB a DOTU, generál Petrov, chtěl prosadit, aby astrologie byla uznána jako matematická věda. S touto znalostí se totiž dá spousta událostí predikovat tak, že se prostě vypočítají. Ale pokračujme k „vědečtější“ informaci.
Na žádost NATO egyptologové zkoumají kolaps celé severní polokoule
V roce 1994 proběhla konference, kdy na žádost NATO měli egyptologové zkoumat kolaps celé severní polokoule v cca 2 druhém tisíciletí př. n. l. – čas 6:40 ve videu zde. V té době opravdu zanikla spousta kultur (něco o tom zde), jediná, která přežila, byl Egypt.
Co je hodno pozornosti, někdy v té době do Egypta dorazil i Abrahám se svou skupinou, odcházející z rozpadajícího se Sumeru, Bible k tomu píše toto: Když kolem 2. tisíciletí postihlo oblast Blízkého východu veliké sucho, poskytoval Egypt nejrůznějším kočovníkům vodu a zemi kolem Nilu, na níž mohli pást své ovce. Genesis 12:10 má z té doby tento zápis: „I nastal v zemi hlad. Tu Abram sestoupil do Egypta, aby tam pobyl jako host, neboť na zemi těžce doléhal hlad.“
Egypt byl díky vodám Nilu považován za obilnici světa (tehdejšího), jak ale i on sám musel tehdy zdroje omezovat, o tom je příběh snu o sedmi tučných a sedmi hubených kravách, který měl syn Abraháma Josef faraonovi vyložit takto: „Sedm tučných krav, sedm plných klasů – to je sedm úrodných let. Po nich nastane na sedm let hladomor. Najdi si zkušeného správce, který se bude starat o hospodaření země. Ať dá postavit sýpky, do kterých se bude prvních sedm let ukládat část úrody. Ta zásoba pak zajistí zemi potravu v době hladu.“
Vidět to můžeme tak, že za tehdejším kolapsem severní polokoule stála nějaká klimatická změna, která přinesla sucho – a s ním hladomor. Egypt přežil díky vlastnictví zdrojů – vod Nilu a naplněným sýpkám, ze kterých obilí vydával na příděl. Čímž zachránil jak sebe, tak otroky, které potřeboval a nad kterými si právě uváženým hospodařením se zdroji upevnil moc.
Wikipedie ale uvádí k Egyptu té doby ještě tuto informaci: „Když celou zemi krátce po dlouhé vládě faraona Pepiho II. postihl dlouhotrvající hladomor, rozpadl se Egypt na jednotlivá území místních vládců.“ To je informace, kterou si můžeme spojit s tzv. „Deseti morovými ranami“, na které ovšem už dlouho existuje vědecký názor, že šlo o dopady změny klimatu. Tak či tak Egypt tehdy přežil něco, co bylo mimo dosah vlivu a moci kněží.
A je-li v současnosti zájem, aby právě egyptologové osvětlili tehdejší kolaps severní zeměkoule, pak za tím je zájem o informace, jak podobnou situaci přežít i v současnosti.
Globalisté vědí, proč Gréta volá „není čas“: Pšenice, kukuřice, sója, rýže
Čas není, protože se může ukázat, že globalisté „sedm tučných let“ propásli, když zdroje planety nechali na jedné straně „sežrat“ 15 procentům lidstva a na druhé se jim právě to lidstvo, které chtěli jen vykořisťovat, přemnožilo. A „naplnit sýpky“ po vzoru faraona, navíc pro takovou spoustu lidí, už nemusí stihnout, protože nebude z čeho. Od dob Egypta se situace navíc změnila nejen v počtu lidí na planetě, ale především v jejich informovanosti – dnes už před nikým na Zemi nelze utajit, v jakém blahobytu žije jedna část světa, zatímco ta většinová si musí vystačit s hrstkou rýže. Avšak to, co V. V. Pjakin nazývá ekologickou katastrofou, je dle mého o tom, že v budoucnu už nemusí být ani ta rýže, a to tak, že pro nikoho. Globalisté se ale o to více snaží.
Pod děním celosvětových protestů a následné celosvětové stávky za záchranu klimatu a aktuálně summitu na stejné téma v USA zapadla informace o srpnovém panelu OSN, který zdůraznil, že k přežití lidstva jsou zásadní čtyři potraviny: pšenice, kukuřice, sója a rýže – více o tom zde či zde.
K pšenici si připomeňme rok 2010, kdy extrémní sucho zasáhlo nejen Blízký východ a Čínu, ale i Rusko. Rusko tehdy muselo pšenici dovážet, na světových burzách její cena prudce stoupla.
K sóji připomeňme rok 2009, kdy EU odmítla odebírat sóju z USA a dodávky sóji z jižní Ameriky ještě neprobíhaly – EU se ocitla v krizi.
A proč tato doba byla kritická? Nebylo čím krmit krávy a prasata.
Nekonečné plantáže a řízky
K čemu vlastně potřebujeme tolik sóji? Vysoká produkce sóji souvisí se spotřebou masa! Sója se využívá jako krmivo pro zvířata. Do Evropy se importuje sója z Brazílie – EU je největším dovozcem sójových šrotů jako krmiva pro hospodářská zvířata. V minulosti nebyla sója jako krmivo tak rozšířená, protože zvířata se více pásla venku a nebyl takový tlak na vysoké přírůstky. V dnešním průmyslovém modelu živočišné výroby jsou však zvířata chována uvnitř a krmí se přímo bílkovinami, jako je sója, obohacenými o kukuřici a pícniny. Takovým chovům říkáme intenzivní velkochovy. A čím víc masa z intenzivních velkochovů jíme, tím víc stoupá produkce sóji.
Už někdy v roce 2011 jsme mohli číst o tom, že za kácením amazonských pralesů je ekonomika Brazílie, která vsadila na export sóji. Anebo o tom, že mutovaná sója a kukuřice umožní Brazílii přežít, či o tom, že bez sóji stojí Evropa na pokraji krize. Další související informací je to, že Brazílie se postupně stala po USA druhým největším exportérem sóji na světě (hned za ní je Argentina, další jihoamerická země). Jak to vypadá se sójou v Česku, o tom hovoří článek z roku 2001 či článek z roku 2017.
Podstatu těchto informací, na které jsem se zaměřila konkrétněji, vidím v tom, že zatímco je lidem tvrzeno, že krávy vypouštějí CO2 a proto je nutné omezit jejich chov, dále je tvrzeno, že prasata je nutné vybíjet kvůli prasečímu moru a dále že ceny masa kvůli tomu porostou (zatímco vegetariánství je zdravé), tak pravda je zřejmě taková, že prostě nebude čím zvířata, kterými se člověk živí, krmit.
A že tedy krmit krávy a prasata i kuřata pícninami, sójou a kukuřicí se stane luxusem v tom smyslu, že jde o přepych, když stejnými produkty lze mnohem více lidí nakrmit přímo (jak to ukazuje Čína přes tofu či sójové maso), než masem, jehož výroba spotřebovává těch produktů mnohem více. A obzvláště to může znamenat luxus v době, kdy hrozí, že podmínky pro pěstování zmiňovaných plodin mohou být stále horší a horší.
Blíží se hladomor?
Bude-li sucho pokračovat, nebude čím krmit prasata ani krávy (a stačí se podívat, kolikanásobně se v poslední době zvedla cena sena zde či zde) a nebude čím krmit ani lidi – tedy obzvláště tu část světa, která si život bez masa neumí představit. Ale aby toho nebylo málo, může se stát, že nebude čím nakrmit ani tu část světa, které k životu stačí pouze rýže. A to znamená, že pro lidstvo nemusí být dost potravy, což v souhrnu znamená, že pravda je taková, že se může stát, že přijde hladomor.
A globalisté to mohou vidět takto: „My víme o blížícím se hladomoru, ale vám to nemůžeme naplno říct, protože to by způsobilo paniku a přineslo chaos, ve kterém bychom nad lidstvem zcela ztratili kontrolu. Dále by to mohlo znamenat spontánní stěhování lidí do míst, kde budou před změnami klimatu chráněni, ale to také nemůžeme dopustit, protože taková místa si držíme pro sebe.“
Když globalisté ústy Gréty říkají, že krávy produkují CO2 a že vegetariánská strava planetu zachrání (a je s podivem, jak svět skočil na téma „větry krav“, místo aby za tím hledal jiný důvod), ve skutečnosti tím říkají: „Přestaňme krmit zvířata tím, čím můžeme jednou nakrmit spoustu lidí, neplýtvejme na zvířata tím, čeho jednou může být málo na chléb pro lidi.“ Tady připomeňme, že nejen krmení skotu (i kuřat), ale i krmení prasat stojí na obilovinách – prase je v tom dokonce považováno za potravního konkurenta člověka, to ovšem s tím rozdílem, že potřebuje ještě hlavně sóju.
Když volají po záchraně amazonských pralesů, říkají tím: „Dost bylo sóji pro prasata kvůli spotřebě masa, důležitější je zeleň a stromy, které udrží vodu, protože změna klimatu je realita.“ V neposlední řadě i sójou lze přímo uživit mnohem více lidí než masem.
Když volají po elektromobilech a po omezování leteckého provozu, jde o zachování zásob ropy nejen ve smyslu energie, ale i ve smyslu zcela bezkonkurenčního a nenahraditelného materiálu.
Když volají po likvidaci jaderných elektráren, mají strach, že změny klimatu mohou přinést i tsunami a tedy způsobit to, co bylo ukázáno (odzkoušeno?) Fukušimou (zajímavý ruský článek zde)
Když hovoří o ekologii, mají na mysli změny klimatu, resp. změnu klimatických pásem, k jaké v historii došlo už mnohokrát. Je však rozdíl, když takový proces probíhá za jedné či dvou miliard lidí na planetě či za počtu osmi miliard – v druhém případě totiž není kam lidi přesouvat bez toho, aniž by to neznamenalo střet s kulturou, která na klimaticky výhodnějších místech už žije.
Globalisté se svých plánů stále nevzdali
Mám spoustu důvodů, proč si myslím, že ani přes krizi, do které globalisté dostali nejen svět, ale i sebe, se svých plánů stále nevzdávají. Proto článkem netvrdím, že to, co je ústy Grety podsouváno světu, se neděje v jejich zájmech. Právě naopak – Gretou jde o to, že zdroje potřebují jak k udržení své moci, tak především pro sebe. Článkem chci jen osvětlit, že všechno je ještě jinak. A mým pohledem tak, že jejich řízení je v koncích, protože současná případná ekonomická, vojenská a především ekologická katastrofa (která ve skutečnosti je o změnách klimatu, resp. o přesunu klimatických pásem), se týká i jich samotných. A že k tomu je tady takový fakt, že Rusko je zemí, která může nejen ukočírovat ekonomickou a vojenskopolitickou krizi světa, ale může lidstvu pomoci i přežít klimatické pohromy, čímž má v ruce všechny trumfy jako nikdy v historii.
Konceptuální moc, to je predikce (bezstrukturní řízení). Šest priorit řízení, to je konkrétní nástroj konceptuální moci. Šest priorit řízení si vystačí s generačními aspekty (nejvyšší první priorita), tedy s „třicetiletkami“ až „padesátiletkami“, konceptuální moc stojí na pohledu v časových horizontech stovek až tisíce let. A to, co v současnosti probíhá, to je prohra globalistů nejen z hlediska řízení na 6. stupni (vojenská krize) a na 4. stupni (ekonomická krize), ale především jde o jejich prohru z hlediska konceptuální moci (a zde nemohu nepřipomenout ruský koncert v Sýrii), kde zásadní roli plní právě ta V. V. Pjakinem dokola zmiňovaná hrozba ekologické katastrofy (GP míní a nejen Rusko, ale i pánbůh mění). Když totiž znova připomenu M. Bártu, tak změny klimatu (ekologie) mají až osmdesátiprocentní vliv na ekonomiku jakékoliv kultury (čas od 20:45 zde ) Což znamená, že změny klimatu (ekologie) stojí výše, než jakákoliv ekonomika. Jinak řečeno – o zdroje jde až v první řadě a pokud jde o Rusko, tak to je nejen má, ale navíc je má tak, že stále říkají „pane“ Rusku.
Na závěr ještě ke křivým zrcadlům
Už nějaký čas na internetu běží informace o knize V. V. Pjakina „Svět křivých zrcadel“. Knihu jsem nečetla, ale o to teď nejde – jde o to, že pod vlivem té informace jsem se po dlouhém čase vrátila k článku V. V. Pjakina o křivých zrcadlech z roku 2004, na který jsem kdysi narazila a pozapomněla. Dokonce jsem se znova podívala i na film „Království křivých zrcadel“, natočený podle knihy spisovatele V.G.Gubareva (mimochodem laureáta Stalinovy ceny za literaturu). Kdo neví, tak jde o to, že v království křivých zrcadel je každé člověku hrozící nebezpečí zesměšňováno tak, aby je člověk neviděl, nevnímal a tedy se mu nebránil. V článku je sice řeč o roli umělců, komiků obzvláště, kteří tento účel v každé společnosti plní, přesto obzvláště pro současné dění kolem klimatu je výstižná jedna část, cituji: „…humorné programy a aktivity umělců … jsou mocným nástrojem řízení společnosti. Tato kontrola je založena na zvláštnostech lidské psychiky, podle níž zlo zesměšňované nepřestává být zlem, ale ochranné bariéry člověka vůči tomuto zlu jsou odstraněny. Člověk se stává neschopným chránit sebe a ostatní před tímto zlem, protože zesměšněné zlo nevnímá jako zlo. Proto ti, kteří lidi vykořisťují parazitováním na jejich práci, potřebují, aby se lidé smáli tam, kde by se měli starat o své životy, aby nerozuměli základním příčinám svých problémů a aby nebojovali za svá práva.“
Ještě jednou tato věta: „Tato kontrola je založena na zvláštnostech lidské psychiky, podle níž zlo zesměšňované nepřestává být zlem, ale ochranné bariéry člověka vůči tomuto zlu jsou odstraněny. „
Její analogii se současností vidím v tom, že v naší atomistické, na detail (kamínek) zaměřené době, by nově mohla znít takto: „Tato kontrola je založena na zvláštnostech lidské psychiky, podle níž zlo rozdrobené do spousty informací (kamínků), nepřestává být zlem, ale ochranné bariéry člověka vůči tomuto zlu jsou odstraněny, protože díky tomu člověk nevidí celek (mozaiku).
K tomu nemůžu nezmínit článek, který považuji za jeden z nejlepších, jaké jsem kdy četla a který mám v paměti od roku 2013, kdy právě na zdejších stránkách vyšel.
A co mám na mysli, o tom musím pokračovat heslovitě: Planeta se otepluje-planeta se neotepluje-otepluje se a může za to člověk-otepluje se, ale člověk za to nemůže-za oteplování mohou emise CO2-za oteplování nemohou emise CO2-zavedeme elektromobily-emisní skandál wolksvagenu-boeing má problém- Greta Thunbergová pluje lodí-dobytek produkuje CO2, zrušení spotřeby masa planetu zachrání-maso bude dražší a dražší- vegetariánství je zdravé-africký mor likviduje prasata-kanibalismus se může stát realitou-hoří Amazonie-hoří Sibiř… a dalo by se jistě pokračovat.
Jde o to, že o každé té heslovitě uvedené zprávě si každý může dohledat desítky a stovky článků, na alternativě pak s tím, že každou takovou zprávu alternativa „osvětlí“ jako další krok globalistů proti lidstvu, proti bílé rase obzvláště. Čímž ale stále jsme u kamínků a v souhrnu na tom pikniku na louce („Kácení Amazonie se nám nelíbí“, „Neberte nám maso“), zatímco celostní pohled z vyšší perspektivy, který by kamínky viděl jako součást jedné velké mozaiky, se v tom ztrácí. Což je dle mého účelem těch, kteří lidstvo řídí optikou staletí a tisíciletí a především – celostně.
Přes Gretu je křivé zrcadlo opět jednou dokonalé a, bohužel, jen s tím rozdílem, že roli komiků přebírá alternativa (mainstream zmiňovat nemůžu, protože ten Gretě tleská). A tím nemyslím roli ve smyslu srandistů, ale ve smyslu účelu (snad až na výjimky, ať nekřivdím), protože globalisté se mohou radovat, že informační prostor je zaplněn Gretou. Což dává jistotu, že tento předhozený kamínek lidem postačí k tomu, aby hlavně neviděli a neodhalili souvislosti (mozaiku), které jsou o tom, že může přijít hladomor. A že to, k čemu jsou Gretou vedeni, je v prvé řadě o akumulaci zdrojů („naplnění sýpek“) jak za účelem udržení moci ,,tak za účelem vlastního blahobytu toho jednoho procenta, které už nyní vlastní polovinu planety. A jestliže v úvodu dále píšu, že Gretou o podvod na lidstvo skutečně jde, tak mám na mysli právě to, že nebezpečí je lidem představováno tak, aby to skutečné neviděli. Což může znamenat takový efekt, že reportáž o hospodářských zvířatech, kterým hrozí utracení, protože kvůli suchu nemají co žrát, lidé přejdou buď jako něco, co se jich netýká, protože je tady přece ta Greta, kterou když budou následovat, tak vše bude zachráněno anebo se jich to netýká proto, že Greta je podvod a tedy podvodem jsou i podobné zprávy… Jak říká Jefimov, lidé dostanou dvě lži s tím účelem, aby neviděli/nehledali pravdu, která je v souvislosti s ekologií (klimatem) o tom, že před čím se chtějí ochránit Globalisté, to se týká i jich.
A shrnuto je to všechno o něčem jiném, než o CO2 a kravách a vegetariánství a elektromobilech tak, jak to lidstvu globalisté předhodili přes Gretu a jak na to lidstvo skočilo v tom smyslu, že zná jen pohled „s Gretou nebo proti Gretě“.
