Ljuba Stěpušová
24. 11. 2019 pravda
Arménie odmítla plán rozvoje energetiky od USA
Washington je zvyklý na to, že postsovětské země jsou připraveny “střelit se do nohy”, jen aby nespolupracovaly s Ruskem. Jerevan se však zřekl plánu USA na modernizaci jeho energetického systému. “Plán rozvoje arménského energetického systému na období 2020 – 2036 s minimálními náklady”, připravený v rámci programu USAID “Liberalizace trhu a obchod s elektřinou”, není pro arménskou vládu povinný a může sloužit pouze jako vodítko, ale nic víc”.
Jaderné technologie pro Arménii nejsou?
V rámci programu USAID USA připravily pro Arménii “Plán rozvoje energetického systému Arménie na období 2020 – 2036 s minimálními náklady”. Požaduje zvýšení cen plynu a uzavření Arménské jaderné elektrárny. Plán je založen na předpokladu, že v roce 2020 se růst HDP předpokládá ve výši 4,65% a od roku 2022 ve výši 4,5%. “Současně bude růst poptávky po elektřině narůstat v průměru o 1,7% ročně a úroveň dovozu a vývozu elektřiny za rok 2018 bude zachována až do roku 2036”, uvádí se v plánu.
Američané předpokládají, že do roku 2027 vzrostou ceny plynu na 299 dolarů za 1 000 metrů krychlových, a poté “bude růst pokračovat stejným tempem”. “Arménská jaderná elektrárna bude vyřazena z provozu v roce 2027 a Razdanská tepelná elektrárna v roce 2021. Předpokládá se také, že v roce 2022 bude uvedena do energetického systému Arménie solární elektrárna Masrik-1 a elektrárna s plynovou turbínou kombinovaného cyklu Renko”, je uvedeno v plánu.
Neberte plyn za 165 – vezměte za 299. Není to nestydatost?
Co vy, čtenáři, říkáte takovému plánu “s minimálními náklady”? To s přihlédnutím k tomu, že Arménie se právě dohodla s Ruskem, že ceny plynu se nezvýší alespoň do jara 2020 se vstupním tarifem 165 dolarů za 1 000 kubíků. Zároveň společnost Gazprom přistoupila na kompenzaci růstu cen plynu na vnitřním trhu díky vnitřní optimalizaci nákladů své 100%-ní dceřiné společnosti Gazprom Arménie.
Pokud mluvíme o Arménské jaderné elektrárně, ta dnes dodává asi třetinu elektřiny v zemi a její odpojení by bylo “střelením se do nohy”. Spravedlivě musím říci, že autoři plánu připouštějí variantu zachování jaderné elektrárny do roku 2037, avšak s investicemi 600 milionů dolarů, pravděpodobně také americkými.
Poznamenejme, že na elektrárně pracuje reaktor VVER-440. Mnoho států, využívajících analogické reaktory, jde cestou prodloužení doby jejich použitelnosti. Například na Kolské jaderné elektrárně bylo toto období prodlouženo na 60 let. Na základě skutečnosti, že v roce 2026 to bude 40 let provozu bloku, a také s ohledem na šestiletý prostoj druhého energetického bloku, je teoreticky možné připustit prodloužení nejen do roku 2040, ale i do roku 2046.
Podle logiky Američanů má uzavření Razdanské tepelné elektrárny (z roku 1966) proběhnout čím dříve, tím lépe, protože také odpracovala svou životnost. V polovině července byla v Jerevanu zahájena výstavba nové Razdanské tepelné elektrárny s kapacitou 250 MW a cenou více než 250 milionů dolarů, která má nahradit starou elektrárnu. Dokončení zařízení je plánováno do dvou let. Používá se tam stejná zmíněná plynová turbína Renko s kombinovaným cyklem, ale společně se solární elektrárnou nezaplní nová tepelná elektrárna ztráty, které vzniknou uzavřením jaderné elektrárny a staré tepelné elektrárny o kapacitě 760 MW.
Nyní podíl obnovitelné energie (bez ohledu na malé vodní elektrány) v Arménii nedosahuje 1%, je plánováno zvýšení na 10%.
Rovněž je třeba vzít v úvahu, že je pro Arménii výhodné, aby prodávala svou elektřinu Gruzii a Íránu, a ona to dělá, ale čas od času by ji bylo možné prodávat i Rusku, i Ázerbájdžánu, ale za tímto účelem je nutné vybudovat nová vedení a zapojit je do systému Ázerbájdžán – Gruzie – Rusko. Tímto se v Arménii nikdo nezabývá. Realizace projektu elektrického koridoru Sever – Jih, schváleného v roce 2015, který má zajistit vzájemné toky na trase Írán – Arménie – Gruzie – Rusko, se tak nemůže pohnout z mrtvého bodu. O tomto není v plánu USAani řádku, jeho hlavním účelem je prodat Arménii jejich LNG.
Arménská reakce na návrh spáchat sebevraždu
Náměstek ministra územní správy a infrastruktury Arménie Akob Vardaňan na plán zdvořile zareagoval. “Plán rozvoje arménského energetického systému na období 2020 – 2036 s minimálními náklady”, připravený v rámci programu USAID “Liberalizace trhu a obchod s elektřinou”, není pro arménskou vládu povinný a může sloužit pouze jako vodítko, ale nic víc”, uvedl Vardaňan.
Připomněl, že vláda vyvíjí strategii rozvoje do roku 2040, která zohledňuje výpočty, provedené v tomto plánu. “Není však vyloučeno, že základní údaje, které odborníci USAID vzali v úvahu, nejsou v souladu s těmi, kterými se řídí Arménie. Arménie například provádí politiku, v souladu s níž zůstaneme zemí s jadernou energetikou a jaderné elektrárny budeme mít”, vysvětlil Vardaňan.
K ceně plynu, na nějž již Američané uvedli ceník, se Vardaňan vyjádřil takto: “Cena plynu v Arménii byla vždy určována na základě jednání mezi arménskými a ruskými vládami”. “V tomto případě se uvádí, že ceny mohou odpovídat evropským, ale to neznamená, že to tak bude”, dodal.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
