Asistovaná energetická sebevražda Arménie odmítnuta

Avatar
Původní autoři

Ljuba Stěpušová
24. 11. 2019      pravda
Arménie odmítla plán rozvoje energetiky od USA
Washington je zvyklý na to, že postsovětské země jsou připraveny “střelit se do nohy”, jen aby nespolupracovaly s Ruskem. Jerevan se však zřekl plánu USA na modernizaci jeho energetického systému. “Plán rozvoje arménského energetického systému na období 2020 – 2036 s minimálními náklady”, připravený v rámci programu USAID “Liberalizace trhu a obchod s elektřinou”, není pro arménskou vládu povinný a může sloužit pouze jako vodítko, ale nic víc”.


Jaderné technologie pro Arménii nejsou?
V rámci programu USAID USA připravily pro Arménii “Plán rozvoje energetického systému Arménie na období 2020 – 2036 s minimálními náklady”. Požaduje zvýšení cen plynu a uzavření Arménské jaderné elektrárny. Plán je založen na předpokladu, že v roce 2020 se růst HDP předpokládá ve výši 4,65% a od roku 2022 ve výši 4,5%. “Současně bude růst poptávky po elektřině narůstat v průměru o 1,7% ročně a úroveň dovozu a vývozu elektřiny za rok 2018 bude zachována až do roku 2036”, uvádí se v plánu.

Američané předpokládají, že do roku 2027 vzrostou ceny plynu na 299 dolarů za 1 000 metrů krychlových, a poté “bude růst pokračovat stejným tempem”. “Arménská jaderná elektrárna bude vyřazena z provozu v roce 2027 a Razdanská tepelná elektrárna v roce 2021. Předpokládá se také, že v roce 2022 bude uvedena do energetického systému Arménie solární elektrárna Masrik-1 a elektrárna s plynovou turbínou kombinovaného cyklu Renko”, je uvedeno v plánu.

Neberte plyn za 165 – vezměte za 299. Není to nestydatost?
Co vy, čtenáři, říkáte takovému plánu “s minimálními náklady”? To s přihlédnutím k tomu, že Arménie se právě dohodla s Ruskem, že ceny plynu se nezvýší alespoň do jara 2020 se vstupním tarifem 165 dolarů za 1 000 kubíků. Zároveň společnost Gazprom přistoupila na kompenzaci růstu cen plynu na vnitřním trhu díky vnitřní optimalizaci nákladů své 100%-ní dceřiné společnosti Gazprom Arménie.

Pokud mluvíme o Arménské jaderné elektrárně, ta dnes dodává asi třetinu elektřiny v zemi a její odpojení by bylo “střelením se do nohy”. Spravedlivě musím říci, že autoři plánu připouštějí variantu zachování jaderné elektrárny do roku 2037, avšak s investicemi 600 milionů dolarů, pravděpodobně také americkými.

Poznamenejme, že na elektrárně pracuje reaktor VVER-440. Mnoho států, využívajících analogické reaktory, jde cestou prodloužení doby jejich použitelnosti. Například na Kolské jaderné elektrárně bylo toto období prodlouženo na 60 let. Na základě skutečnosti, že v roce 2026 to bude 40 let provozu bloku, a také s ohledem na šestiletý prostoj druhého energetického bloku, je teoreticky možné připustit prodloužení nejen do roku 2040, ale i do roku 2046.

Podle logiky Američanů má uzavření Razdanské tepelné elektrárny (z roku 1966) proběhnout čím dříve, tím lépe, protože také odpracovala svou životnost. V polovině července byla v Jerevanu zahájena výstavba nové Razdanské tepelné elektrárny s kapacitou 250 MW a cenou více než 250 milionů dolarů, která má nahradit starou elektrárnu. Dokončení zařízení je plánováno do dvou let. Používá se tam stejná zmíněná plynová turbína Renko s kombinovaným cyklem, ale společně se solární elektrárnou nezaplní nová tepelná elektrárna ztráty, které vzniknou uzavřením jaderné elektrárny a staré tepelné elektrárny o kapacitě 760 MW.

Nyní podíl obnovitelné energie (bez ohledu na malé vodní elektrány) v Arménii nedosahuje 1%, je plánováno zvýšení na 10%.

Rovněž je třeba vzít v úvahu, že je pro Arménii výhodné, aby prodávala svou elektřinu Gruzii a Íránu, a ona to dělá, ale čas od času by ji bylo možné prodávat i Rusku, i Ázerbájdžánu, ale za tímto účelem je nutné vybudovat nová vedení a zapojit je do systému Ázerbájdžán – Gruzie – Rusko. Tímto se v Arménii nikdo nezabývá. Realizace projektu elektrického koridoru Sever – Jih, schváleného v roce 2015, který má zajistit vzájemné toky na trase Írán – Arménie – Gruzie – Rusko, se tak nemůže pohnout z mrtvého bodu. O tomto není v plánu USAani řádku, jeho hlavním účelem je prodat Arménii jejich LNG.

Arménská reakce na návrh spáchat sebevraždu

Náměstek ministra územní správy a infrastruktury Arménie Akob Vardaňan na plán zdvořile zareagoval. “Plán rozvoje arménského energetického systému na období 2020 – 2036 s minimálními náklady”, připravený v rámci programu USAID “Liberalizace trhu a obchod s elektřinou”, není pro arménskou vládu povinný a může sloužit pouze jako vodítko, ale nic víc”, uvedl Vardaňan.

Připomněl, že vláda vyvíjí strategii rozvoje do roku 2040, která zohledňuje výpočty, provedené v tomto plánu. “Není však vyloučeno, že základní údaje, které odborníci USAID vzali v úvahu, nejsou v souladu s těmi, kterými se řídí Arménie. Arménie například provádí politiku, v souladu s níž zůstaneme zemí s jadernou energetikou a jaderné elektrárny budeme mít”, vysvětlil Vardaňan.

K ceně plynu, na nějž již Američané uvedli ceník, se Vardaňan vyjádřil takto: “Cena plynu v Arménii byla vždy určována na základě jednání mezi arménskými a ruskými vládami”. “V tomto případě se uvádí, že ceny mohou odpovídat evropským, ale to neznamená, že to tak bude”, dodal.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová