Radim Valenčík: Těch 30 let… VI.

Avatar
Původní autoři
Docent Radim Valenčík

Radim Valenčík
5.11.2019 blog autora
K seriálu jsem dostal několik ohlasů, které uveřejňuji a připojuji k nim svůj komentář.

Josef Novák:
Znovu k vaší výše uvedené větě:

“Přesněji – pokud považujeme roli změny vlastnických prostředků ve směru zespolečenštění za tendenci odpovídající společenskému pokroku, měly bychom říci, jak efektu vzniku nové třídy z hlediska dlouhodobějšího historického vývoje zabránit.”
Jak jsem již jednou napsal (v komentářích k vašemu článku “Ještě k dobré teorii/012: Poziční investování”), žádný návod “jak efektu vzniku nové třídy z hlediska dlouhodobějšího historického vývoje zabránit” jste nikdy nenavrhl, protože to není ve vašem osobním zájmu (ve skutečnosti vám vyhovuje, jak se všechno “vyvrbilo”).

Vámi prosazovaný recept společenských změn nemá schopnost zabránit rostoucí společenské nerovnosti, která je zdrojem nestability řádově větší, než nestabilita vyvolaná za socialismu snahou zástupců vlastníků uzurpovat si vlastnictví pro sebe – jinými slovy váš recept řešením není (nebo ještě jinak: váš recept je řešením horším, než návrh pánů A. S. Beera, W. P. Cockshotta, A. Cottrella).

Viz: http://radimvalencik.pise.cz/7255-komentare.html#591921

Irko Bača:
Z výše uvedeného pohledu pana Valenčíka nesouhlasím pouze s jedním z jím vyslovených názorů a to, že by snad byl tehdejší “reálný socialismus” neudržitelný. Nebýt selhání tehdejšího sovětského vůdce Gorbačova, tak mohl pokračovat socialistický tábor dál a z hlediska geopolitického by to bylo rozhodně pro celý svět velmi přínosné. Situace v soc. táboře se totiž mohla pouze pomalu zlepšovat, kdežto ekonomika Západu měla tendenci se spíše zhoršovat, protože začalo docházet ke krizi z nadvýroby, jelikož tempo Západní ekonomiky bylo příliš rychlé a poptávka začala zaostávat za nabídkou. K té situaci stejně zase brzy dojde a pak se znovu ukáží přednosti socialistického systému dlouhodobého plánování a komplexního přístupu k potřebám společnosti.

Viz: https://www.facebook.com/groups/1582454818668191/2471039249809739/?comment_id=2471048113142186¬if_id=1572329718605564¬if_t=group_comment

Vážím si těchto ohlasů. Myslím, že cestu k řešení problému bohatství a chudoby budeme muset hledat s mnohem větší invencí. Trochu mě mrzí, že Josef Novák nepostřehl řešení, které nabízím a které jsem prezentoval ve dvanáctidílném seriálu věnovaném pozičnímu investování, první díl viz:

http://radimvalencik.pise.cz/7222-jeste-k-dobre-teorii-002-pozicni-investovani.html

Několik poznámek k tomu, kde nevidím a kde vidím řešení:

1. Vznik Djilasovy “nové třídy” vidím (s určitou nadsázkou řečeno) jako “trest” za nahrazení zespolečenštění postátněním. Výrobní vztahy se vyvíjejí do značné míry spontánně a snaha urychlit tento vývoj se vymstí. Proto moje doporučení obecně by znělo takto: Věnujme pozornost procesům, v nichž na technologický pokrok navazuje přirozené zespolečenštění, které nevytváří privilegované pozice v podobě realizace dílčích vlastnických funkcí formou zastoupení vlastníka (byť deklarovaného jako “společnost” či “stát”. Problém vzniku “nové třídy”, pokud chceme jít ke společenskému vlastnictví cestou postátnění (znárodnění) je prostě NEŘEŠITELNÝ. Těm, kteří neustále sní tom, že je to možné, doporučuji poctivě, s porozuměním přečíst klíčovou pasáž na toto téma, a to v celém kontextu Marxova “Úvodu ke kritice politické ekonomie”: “Společenská formace nikdy nezaniká dříve, dokud se nerozvinuly všechny výrobní síly, pro které je zralá, a nové, vyšší výrobní vztahy nikdy nenastupují na její místo, dokud materiální podmínky jejich existence nedozrály v lůně staré společností samé.”, celé viz:
K. Marx. Ke kritice politické ekonomie: https://dl1.cuni.cz › mod › resource › view

2. Ad “návrh pánů A. S. Beera, W. P. Cockshotta, A. Cottrella”: Myslím, že k tomuto snění o “Kybersocialismu” napsal Petr Gočev dostatečně podrobnou analýzu, která nadšení pro řešení v tomto směru poněkud zchlazuje, viz: https://www.noveslovo.sk/node/11169

3. Podle mého názoru je třeba především hledat odpověď na otázku: Proč nejsou investiční příležitosti spojené s rozvojem, uchováním a uplatněním schopností lidí využívány podle míry jejich výnosnosti? Na vině není konkurence (soutěžení, soupeření) v tržním prostředí. Ta by naopak na využívání těchto investičních příležitostí na současném stupni vývoje technologií tlačila. O to se snažil třeba i Tomáš Baťa, který věnoval mimořádnou pozornost vzdělávání svých perspektivních zaměstnanců, o tom by mohl vyprávět třeba i Jakeš nebo Lenárt. Příčinou je fenomén pozičního investování a konkurence (soupeření) v této oblasti. Ta vede k vytváření a prohlubování ekonomické nerovnosti, ekonomické a sociální segregaci, omezení vertikální mobility, ztrátě efektivnosti systému i jeho demoralizujícím tendencím. Vede i k překračování všech pravidel sounáležitosti, soužití, ale i morálních principů, sdílených i zákonných norem. A vede ke vzniku struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (kdy – jak se stalo například na Slovensku – může kriminální gauner peskovat jako malého kluka hlavního státního zástupce a diktovat mu, co má dělat, u nás máme v některých oblastech vrcholových institucí totéž, jen v trochu lepším balení).

4. Struktury založené na propojení pozičního investování a porušování obecně přijatých zásad, ze kterých vyrostla současná moc, jejíž lokální poskoci si v naší zemi chtějí zprivatizovat výklad i odkaz listopadu 1989, představují největší současné zlo, ohrožují přežití naší civilizace, snaží se praktikováním dvojího metru manipulovat s veřejností, vyvolávat konflikty mezi zeměmi i uvnitř zemí, aby překryly způsob, kterým vládnou.

(Pokračování)


Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/7264-tech-30-let-vi.html