Manipulátoři a revizionisti – 5: Všemocný Sputnik

Docent Radim Valenčík

Radim Valenčík
8.12.2019 blog autora
Řízením osudu, které oprávněně bývá považováno za nevyzpytatelné, jsem se dostal k diplomové práci Jakuba Merce “Motivace české alternativní a dezinformační mediální scény k revizionistické aktivitě” zpracované na Univerzitě Karlově (Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Katedra bezpečnostních studií). Její významnou část (12 stran) tvoří rozhovor se mnou a Mercův komentář. Shodou okolností to bylo právě v době, kdy jsem pro jednu pracovní skupinu připravoval podklad o úrovni vzdělání na vysokých školách v ČR a současné době a kdy jsem jako příklad uváděl stav v oblasti závěrečných prací. Rozhovor, který J. Merc v práci uveřejnil, považuji za přínosný a Mercův komentář za poučný. Podrobný úvod k němu jsem uveřejnil v prvním dílu, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/7346-manipulatori-a-revizionisti-1.html

Zveřejňuji jej v plném rozsahu a doplním svými poznámkami. Jedná se o část 3.2. nazvanou “Radim Valenčík – Blog Radima Valenčíka”. Cituji z ní (pro lepší orientaci: tučně proloženě – otázky J. Merce, proloženě – já, ani tučně ani proloženě – Mercův komentář, fialově moje poznámky):

JAKUB MERC: Mé poslední otázky budou směřovat na Rusko. Myslíte si, že Rusko má v naší oblasti nějaký geopolitický zájem?

RADIM VALENČÍK: Podle mě Rusko je, a ještě dlouho bude, v defenzivě, ono cítí to ohrožení, historicky se tomu vždycky dokázalo bránit, a já nevidím důvod, proč by se dneska nebránilo. Co je nejnebezpečnější, a to já říkám otevřeně, že aby místo Putina tam přišli jestřábové. Protože ti můžou být částečně dohodnutí s jestřáby na druhé straně. I v době Karibské krize se ukázalo, že tam byl problém ten, že Kennedy nevěděl, jestli to má pod kontrolou Chruščov a naopak. Mezi sebou to měli vyjasněné, jakmile se setkali, ale dneska se záměrně narušuje to, aby mohl Trump komunikovat s Putinem. Já píšu, trochu s nadsázkou, že tam probíhá hybridní občanská válka ve Spojených státech. Já si myslím, že bych nechal to Rusko vydýchat, ono má dost svých problémů, rozhodně rušení smlouvy o raketách středního doletu, která už stejně částečně neplatila, není rozumné. Ohrožuje nás to. Pod nějakým tlakem se u nás rozmístí, to nemusí být přímo v Česku, rozmístí se třeba v Polsku, a to se bude dát spustit taková malá jaderná válka, aniž by se do toho namočily Spojené státy.

Pokud vyjádření k NATO byla sporná, tak v tomto případě lze zcela očividně vidět, že je Valenčík proruský, přičemž opakuje oblíbený narativ (pro-) ruské propagandy, tedy, že Rusko je ublížená země zahnaná do kouta, která nedělá nic jiného, než že se brání vnějšímu útlaku. Jak jsem se již pokusil ukázat v rámci vyjasnění bezpečnostního kontextu, tak tento narativ je manipulativní a hlavně nesprávný, neboť Rusko se nebrání v pravém slova smyslu. Rusko je revizionistická mocnost, která se ve snaze zvýšit svou prestiž snaží prosadit svou dominanci v oblasti, kterou považuje za svou sféru vlivu.

Valenčík nicméně obhajuje ruské počínání tím, že má Rusko na svou obranu právo, což je přesně to jak Rusko chce, aby momentálně bylo vnímáno.

JAKUB MERC: Říkáte, že Rusko může být zahnané do kouta. Myslíte si, že momentálně vykazuje samo nějakou činnost? Ptám se na to ve spojitosti s weby jako je Sputnik nebo Aeronet. Někteří říkají, že tady tyto weby zastávají na našem území ruský zájem a šíří ruskou propagandu. Co si o tom myslíte?

RADIM VALENČÍK: Tak já si myslím, že povinností každé země je šířit svoji propagandu. Na tom není nic špatného. Já si myslím, že když stát se snaží nějak vysvětlovat a prezentovat svoje kroky, šířit třeba i zkreslené nebo nepravdivé informace, tak je to legitimní právo státu a dělají to všichni. Co dělají naše média ve vztahu k vlastnímu obyvatelstvu? Myslím si ale, že jejich vliv je skutečně minimální. Já samozřejmě vnímám některé excesy ve Sputniku nebo kde jinde, že tam jsou ty velkoruské nálady. My si ale děláme iluze o sobě, ale na nás kdyby se někdo díval, tak si taky řekne, že jsme se zbláznili. Tak samozřejmě, že v té ruské mediální sféře ta sebelítost, až sebeprosazování se tam najde. Ale to snad dokáže normální člověk odfiltrovat ne?

Zde pak Valenčík zachází ještě dál, když říká, že rozšiřování ruské propagandy je v pořádku a že je to logický krok, přičemž tato činnost je zde marginalizována tvrzením, že my jako země děláme to samé. Rozšiřování ruské propagandy je krok logický z hlediska Ruska, ale je v přímém rozporu s českými bezpečnostními zájmy. Na druhou stranu je zde poměrně dobré si všimnout i toho, že hovoří přímo o Sputniku jako nástroji ruské propagandy, což zmíním při hodnocení Sputniku.

JAKUB MERC: Já se tedy ještě zeptám, částečně jsme na to již narazili, ale pro ujištění. Vy říkáte, že na propagandě není nic špatného. A řekl byste, že některá z těch tzv. alternativních médií mohou být cíleně propagandistická?

RADIM VALENČÍK: No to určitě mohou být. Vždyť do toho někdo peníze určitě dává, do některých patrně i stát. Já nevím, jak se ten kanál jmenuje, Russian-něco, ale otázka je, jak jsou účinná. Podle mě, u nás je silná rezistence i u těch, kteří mají pozitivní vztah [nejspíše k Rusku], tak rezistence k tomu, aby se nechali zblbnout.

Zde pak přímo uznává, že u nás může fungovat ruská propaganda, přímo placená a řízená Ruskem, přičemž jako příklad chtěl nejspíše uvést kanál RT, ale to je pouze můj odhad. Myslím ale, že se sem poměrně dobře dá zařadit i zmíněný Sputnik, který Valenčík jmenoval v předcházející odpovědi. Za povšimnutí pak opět stojí, že ačkoliv tuto skutečnost uznává, tak její význam zlehčuje.

JAKUB MERC: Jen abychom si rozuměli, já teď nemyslel přímo ruská média, ale právě ta alternativní média na českém území. Myslíte si, že jsou nezávislá a dělají to z vlastního přesvědčení?

RADIM VALENČÍK: Určitě tam není vazba na Rusko. Jestli vezmu Parlamentní listy, Novou republiku, Vaše věc, tak u nich si myslím, že to je spíše ten vzdor vůči blbostem a jednostrannostem, které jsou servírovány. Tedy ten pocit, který jsem se na svém vlastním příkladu pokusil popsat. Ale neviděl bych za tím víc.

U zde zmíněných médií pak ale popírá vazbu na Rusko, čímž je konzistentní se svým názorem v úvodu tohoto rozhovoru, a tedy se dá říci, že obecně se kloní spíše k tomu, že alternativní mediální činnost v ČR je vedena ideovým přesvědčením.

JAKUB MERC: Takže je to individuální projekt těch daných lidí, kteří to dělají? A jak se díváte na to, že tento individuální projekt může být využit v rámci té ruské propagandy? Zapadá do ní?

RADIM VALENČÍK: Myslím, že ano, ale myslím, že to taky není účinné. Svalovat to, že si tu sami děláme blbosti na Rusko je podle mě alibismus.

Zde pak uznává, že činnost alternativních médií může být zneužita ruskou propagandou, čímž potvrzuje, že si toho musí být vědom i u své vlastní činnosti. Tím také potvrzuje, že mu to nevadí, což je logické, pokud je sám prorusky orientovaný.

JAKUB MERC: Já vám děkuji za rozhovor.

RADIM VALENČÍK: Tak jo, zdar Vaší práci.

Co se týče shrnutí tohoto rozhovoru, tak Radim Valenčík začal tím, že se snažil tvářit jako objektivní vědec, který nechce být přímo spojován s revizionistickými a dezinformačními médii, a který se snaží ukázat, že představuje alternativu k mainstreamovým médiím, ale ne k systému. Na druhou stranu mu však očividně nevadí, že publikuje i právě v dezinformačních a revizionistických médiích, kterých se zastává, což už samo o sobě indikuje, že s nimi v podstatě žádný problém nemá, ale nejspíše se snaží chránit svůj vlastní obraz.

Během rozhovoru se pak snažil působit umírněně, nejspíše aby nevyvolal pocit, že je revizionistou, přičemž si nedovoluji přímo tvrdit, že jím je. Nehlásí se ke snaze změnit poměry v ČR, ani ke snaze zajistit vystoupení naší země z EU a NATO, ale na druhou stranu vede dlouhodobou, poměrně ostrou a zároveň i manipulativní kritiku jak vůči NATO, tak vůči mainstreamovým médiím, které můžeme považovat za součást systému ČR. Netvrdím, že jen na základě tohoto jej lze označit za revizionistu, ale na druhou stranu je dobré brát v potaz, že se nemusí sám hlásit k revizionismu a zároveň může publikovat názory, které v konečném důsledku mohou k revizionismu vést. Jak již bylo řečeno, snaží se působit jako alternativa ve smyslu opozice vůči mainstreamovým médiím, ovšem nelze zapomenout na fakt, že jeho kritika systému často postrádá relevantní argumenty, a naopak pracuje s nepravdivými či zkreslenými údaji.

Zcela jasný je pak Valenčíkův přístup k Rusku, kdy je celkem jednoznačně zastávána proruská propagandistická linka vykreslující Rusko jako oběť zlého Západu a zároveň je otevřeně hájeno právo Ruska na šíření vlastní propagandy. V tomto bodě pak Valenčík uznává, že tato propaganda může na našem území existovat v přímé formě, kdy třeba web Sputnik je i dle jeho názoru řízen a placen z Ruska. Zároveň uznává, že činnost české alternativní mediální scény, kterou ovšem považuje za pracující samostatně, na základě vlastního ideologického přesvědčení, může být ruskou propagandou zneužita, v čemž ale prakticky nevidí problém. Toto pak opět zpochybňuje jeho sebeprezentaci jakožto nerevizionistické alternativy, neboť očividně nemá problém s tím, pokud má revizionistické sklony někdo jiný, přičemž taková dezinformační média podporuje tím, že jim umožňuje publikovat jeho texty.

Pokud bych to měl shrnout, tak Radim Valenčík není otevřený revizionista, ačkoliv k určitému revizionismu může tendovat, ale rozhodně je prorusky orientovaný jedinec, který napomáhá šíření proruské propagandy, kdy i v jeho textech lze najít manipulace a lži. Nejde sice o čistého dezinformátora srovnatelného s některými příklady uvedenými výše v této práci, neboť jeho činnost se zdá být sofistikovanější, ale zároveň nemá problém se spoluprací s některými čistými dezinformátory.

Co se týče motivací Radima Valenčíka, tak je dobré vyzdvihnout, že on sám považuje za největší motivaci české alternativní mediální scény ideologické přesvědčení, přičemž tato motivace by se dala nejspíše aplikovat i na něj, neboť z jeho přístupu k Rusku a ruské činnosti lze usuzovat, že skutečně věří propagandě, kterou šíří. Na druhou stranu je ale také nutné připomenout, že z jeho odpovědi o vlastních motivacích se lze celkem důvodně domnívat, že svou roli hraje i ego, tedy určitá snaha zajistit si postavení a seberealizaci i po odchodu do důchodu. Ačkoliv bych si dovolil tvrdit, že tento důvod není tak velký jako ideologické přesvědčení, tak rozhodně jsou zde prvky této individuální motivace patrné.

K tomu moje poznámky:

Jakub Merc zkresluje můj výrok, když říká: “Valenčík zachází ještě dál, když říká, že rozšiřování ruské propagandy je v pořádku a že je to logický krok, přičemž tato činnost je zde marginalizována tvrzením, že my jako země děláme to samé. Rozšiřování ruské propagandy je krok logický z hlediska Ruska, ale je v přímém rozporu s českými bezpečnostními zájmy.” – Mluvil jsem o tom, že “povinností každé země je šířit svoji propagandu”. A také to každá země dělá. Každá země, ať je náš spojenec či protivník (v té či oné době a v té či oné míře konkurent či kooperující) se snaží před každou jinou zemí vytvářet svůj image. To je naprosto banální skutečnost. Pokud se z toho, že tuto banální skutečnost říkám, snaží Jakub Merc něco vyfabulovat, tak k tomu nemám co dodat. Formulace, která mě obviňuje z toho, že “otevřeně hájím právo Ruska na šíření vlastní propagandy”, je magořina nejtěžšího kalibru. Já jen uvedl, že každý stát šíří svoji vlastní propagandu, což je jedna z funkcí státu jako takového.

Hlavní problém toho, kam se vyvinul způsob Mercova uvažování je ovšem v něčem jiném. Je to on, kdo bagatelizuje naše současné problémy, včetně problémů toho, jak země NATO řeší světové problémy, jak se vyvíjejí vztahy mezi zeměmi EU či situace v jednotlivých zemích EU, včetně naší. Místo, aby tyto problémy vnímal, hledal jejich příčiny a cestu řešení, za vším vidí “ruku Moskvy”, případný všemocný časopis “Sputnik”, který je schopen ovlivnit něčí myšlení. To je opravdu uvažování svazáků 50. let, ale nikoli na tehdejší akademické půdě (to by ani tehdy tam neprošlo), ale na svazáckých schůzích. K tomu dokážu na adresu těch, kteří uvažují jako on: VZPAMATUJTE SE!

Docent Radim Valenčík

Docent Radim Valenčík

Docent Radim Valenčík

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/7353-manipulatori-a-revizionisti-5-vsemocny-sputnik.html