Ivan David
30. 12. 2019
Na sklonku letošního roku mě navštívila mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně Kazachstánu v Belgickém království Aigul Kuspan. Jsem totiž řádným členem Delegace EU- středoasijské republiky. Středoazijský region pokládám za mimořádně perspektivní. Česká republika se na příležitostech vzájemné spolupráce podílí méně, než by mohla být schopna. Kazachstán je rozlohou 9. největší zemí světa, žije v něm 18 miliónů lidí. Národnostně je velmi pestrý. Dvě třetiny obyvatel tvoří Kazaši. Za nejpodstatnější pokládám to, co v našem rozhovoru zdůraznila paní velvyslankyně.
Řekla mi, že Kazachstán velmi stojí o spolupráci se zeměmi Evropské unie, ale že se země, kterou reprezentuje, rovněž snaží o co nejlpeší vztahy s velmocemi s nimiž sousedí, s Ruskem a Čínou. V roce 2017 činila obchodní výměna se zeměmi EU 39%, s Ruskem 21% a s Čínou 14%. Kazachstán má obrovské nerostné bohatství (ropa, plyn, rudy včetně uranové, atd.)
Snaha o co nejlepší mezinárodní vztahy se všemi významnými státy je racionálním vyústěním historických zkušeností Kazachstánu. Území bylo od starověku až do nedávné doby součástí mnoha říší a od poloviny 19. století bylo ovládnuto carským Ruskem, jímž bylo silně kolonizováno a do konce 19. století tvořili Rusové třetinu obyvatel. Kazaština je úředním jazykem, ale úředně lze bez problémů komunikovat rusky (s výjimkou některých nejjižnějších oblastí). Muslimové tvoří 70% obyvetelstva (turkické národnosti), 20% pravoslaví, ale v zemi se bez omezení praktikuje také katolické a židovské náboženství. Do loňského roku vedl zemi Nursultan Nazarbajev, který byl před tím dlouholetým funkcionářem komunistické strany. V zemi podporoval otevřený mezietnický a mezikonfesní dialog.
Ve Štrasburku jsem byl pozván na vystoupení Kazašského státního baletu.
Bohatství Kazachstánu je využíváno pro rozvoj celé země, nikoli pouze několika oligarchů, jednoho etnika nebo náboženské komunity. Nejen Kazaši, ale i příslušníci jiných národnotí se uplatňují ve vědě, kultuře a sportu wikipedia.
V evropských informačních zdrojích je Kazachstán chápán v lepším případě jako “autoritářský stát”, ve kterém sice funguje dvoukomorový parlament, ale prezidentova politická strana získává ve volbách více než 80%. Politický systém Kazachstánu neodpovídá ideálnímu pojetí evropské demokracie. Je také dědictvím dlouhodobě ve společnosti udržovanému respektu k autoritám. Zdůrazňuji “ideálnímu”, protože sama Evropa se tomuto ideálu stále více vzdaluje. V posledních letech dochází v Evropě ve stále větším měřítku k potlačování demokratických norem. Virtuální demokracie je reprezentována více a více pokrytectvím a dvojím metrem.
Je mi lhostejné, že se to nebude líbit, ale pro mne je hlavním hlediskem přijatelnosti politického systému, zda se zlepšují životní příležitosti všech obyvatel země. Právě na tom je závislá budoucnost každé národní komunity, protože jedině tak mohou obyvetelé maximální měrou přispět k jejímu rozvoji. Každé omezení uplatňování talentů nebo zvýhodňování méně schopných vede nutně k úpadku. Výhody důrazu na politiku všech azimutů a podpora příležitostí obyvatel jasně vynikne srovnáním s Ukrajinou, která do nedávna byla aspoň potenciálně velmi bohatou zemí, ale vlivem politických preferencí svých převratem dosazených představitelů směřuje ke stále hlubšímu úpadku. Přesto se o Ukrajině v Evropě bezostyšně mluví jako o demokratické zemi. Jaké jsou pro obyvatele výhody takové demokracie oproti “autoritativnímu režimu”, který využívá své autority k prospěchu a rozvoji země? V Evropě včetně ČR nemají autoritu (nejsou respektováni) ani demokraticky zvolení představitelé, ani funkcionáři jmenovaní podle zákona. Zákulisní manipulátoři prostřednictvm svých loutek, kteří rozhodně nepředstavují vůli lidu, často mají větší vliv než zvolení představitelé.
V Poslanecké sněmovně PČR jsem byl v letech 1998-2002 členem parlamentní delegace ČR- Kazachstán. Věřím, že ČR má nejen usilovat o větší obchodní výměnu s Kazachstánem, ale také si může brát příklad ve snaze o politiku všech azimutů, protože žádné jednostranné vazalství výhody pro lid nepřináší. Existuje proto, že pomáhá zahraniční silou udržovat u moci loutkové politiky a jejich přisluhovače. Dialog sporných stran byť vnucený autoritou shora udržuje smír nutný pro užitečnou činnost.
