Poznámky k charakteru epochy: Nejde o Írán, dokonce ani ne o blízký východ

Stanislav A. Hošek
30. 1. 2020
Jádro dvacátého století, čili roky mezi Sarajevským atentátem a rozpadem Sovětského svazu, přineslo v dějinách lidstva převratné události a změny ve všech oblastech. Za tři nejvýznamnější v ní považuji definitivní konec mnohatisícileté éry, kdy politická vláda se většinou dědila a boj o ni byl rvačkou mezi klany, které pojmenováváme dynastiemi a celý systém nazýváme vesměs feudalismem. Za druhé definitivně zaniklo pět století trvající mnohostranné okupování zbytků světa „bílým mužem Západu“, jež dostalo krycí název kolonialismus. 


V mých očích třetím zásadním jevem byl první, poměrně životaschopný, pokus o vytvoření kooperujícího a ne konkurenčního společenství lidí a států. V tomto textu se pokouším najít charakteristiku dneška, tedy stavu světa po poslední velké změně v minulém století.

Kdo je Unie Amerických států?

Rozpad SSSR změnil světový politický prostor naprosto zásadně. Skončilo období bipolární světovládné rovnováhy. A v prvních letech se USA stala jedinou reálnou silou schopnou nadvlády nad planetou. Ukázalo se však, že ta zem kromě nezměrné vojenské síly nic jiného k naplnění své šance opravdu nemá. Především pak dlouhodobou politickou tradici, která by jí umožnila nabídnutou nadvládu nad planetou nejen zužitkovat, ale dokonce ani ne zahájit.

Proč?

Odpověď se pokusím najít v celém jejím počínání od vzniku do současnosti.

V prvé řadě jde o stát, založený přivandrovalci z Evropy, kteří „vyčistili“ celý kontinent od původních obyvatel. Čili stát vzniklý aktem nejtěžšího zločinu proti lidskosti, jímž je genocida celých národů. Šlo o největší genocidu v dějinách lidstva. Žádné dobro nemůže vyrůst na základě tak odporného zla. Spíše naopak. Od té doby je hrubá síla základním znakem nejen mocných tohoto státu, ale dokonce i většiny jeho obyvatel. Ti, mimo jiné, vlastní víc ručních zbraní, než má Unie občanů.

Za druhé je státem, jehož většinu bohatství v podobě prvotní akumulace kapitálu vytvořili otroci dovezení z Afriky, jejichž dovoz byl zakázán teprve až v roce 1808. Za období 250ti let dovozu otroků jich bylo do Unie přivezeno 5 milionů. Jen pro doplnění. Celkem bylo z Afriky na celý Americký superkontinent vyvezeno na 20 milionů otroků, z nichž se ale polovina cestou utopila, nebo zemřela jinak. Což byla největší násilná migrace v dějinách lidstva. Otroctví samotné pak bylo zrušeno 13tým dodatkem k Ústavě Unie ze dne 18.12.1865. Ovšem definitivně bylo otroctví zrušeno až v únoru 2013, kdy stát Mississippi jako poslední ratifikoval článek 13. Takže USA je zemí, v níž existovalo otroctví nejdéle v moderní době. Předposlední byla Brazílie, v níž otroctví zaniklo v listopadu 1889.

Za třetí jde o stát s nejdelší a nejkrutější rasistickou segregací na světě. Platila nejen po celou dobu dovážení otroků, ale i po občanské válce. Tehdy se v jižních státech zformovalo hnutí Ku-kiux-klan, které se vypracovalo v nejzločinnější teroristickou organizaci světa. Její buňky zabíjejí černochy prakticky ještě dneska, i když zcela výjimečně, protože KKK je zakázána. Rasová segregace v USA byla nejdrsnější v celých dějinách člověčenstva. Oficiálně skončila až v roce 1954 rozhodnutím Nejvyššího soudu, ale v praxi neskončila dodneška. Ba dokonce se zdá, že s přílivem Hispánců se v posledních letech, především ve velkoměstech, ještě zvyšuje do podoby občanské militantnosti.

Za čtvrté, USA je jedinou zemí, která použila ve válce jadernou zbraň, čili se dopustila nejtěžšího válečného zločinu v dějinách lidstva.

Za páté, USA se dopustila rovněž největšího podvodu v dějinách. Po druhé velké válce, když byla jednoznačně jedinou superbohatou mocností, tak světu vnutila Brettonwoodský platební systém v zahraničním obchodování. Zkráceně dolar jako celosvětové platidlo kryté zlatem. Byl to promyšlený dolarový monopol jako prostředek postupné finanční kolonializace zbytku světa. Její války v Koreji a především ve Vietnamu ovšem zavinily, že papírků s označením dolar už po světě kolovalo tolik, že ho reálné zásoby zlata v USA, ba dokonce i ve zbytku světa, nemohly hodnotově pokrýt. 15. srpna 1971 proto prezident Nixon bez konzultací zrušil směnitelnost dolaru za zlato, což byl onen největší podvod světových dějin.

Za šesté. Vládci Unie po zrušení Brettonwoodského systému začali uzavírat dvoustranné dohody s největšími producenta ropy, aby ji prodávali pouze za dolary. Tak vznikl „petrodolar“. Kdyby se jim to nepovedlo, musela by Unie vyhlásit bankrot. Tím se původní podvod s dolarem povýšil na zločin hospodářské a ne pouze finanční okupací světa, čili byl nastolen dolarový imperialismus. Každá země, která musela dovážet ropu a to byla většina, musela nějak získat dolary. Proto vyvážela do USA hodnotné zboží, jež Unie potřebovala a obdržela za to bezhodnotové, zmíněné papírky, které snad jednou budou poněkud draze koupenou tapetou. Chování to podle Kissingerova moudra: Když ovládáte ropu, ovládáte národy.

Za sedmé. USA na udržení dolarového monopolu bezhodnotových papírků se přebudovala na vojenského supervládce planety. Vybudovala vojenské základny na všech kontinentech, drží a neustále inovuje arsenál zbraní hromadného zničení několika Zeměkoulí a dovoluje si mít roční vojenské výdaje tvořící celou třetinu celosvětových zbrojních výdajů.

Za osmé díky dolarovému imperialismu všechny války a většinu zbrojení jí fakticky zaplatí zbytek světa, čili reálně ti, kdo jsou Unií ohroženi. FED v USA tiskne další a další biliony ničím nekrytých dolarů, které pořád ještě země světa směňují za své zboží, nebo přímo nakupují a Unie se za ně dál a dál vyzbrojuje, takže je největším parazitem na celé planetě.

Za deváté je jedinou zemí, která od konce druhé velké války vede nepřetržitě ozbrojené konflikty prakticky po celé planetě. Tragické na nich je, že Unii vůbec nejde o to, aby války vyhrávala, ale jenom a pouze o to, aby je vedla, zvyšovala tím chaos v postižených oblastech a především aby v konečném účinku udržovala co nejvyšší zisky pro své zbrojní korporace.

Za desáté, je jedinou zemí, která neuznává mezinárodní soudy a své vnitrostátní právo nadřazuje nejen mezinárodnímu právu, ale dokonce právu kterékoliv jiné země světa, takže je zemí nejvíce realizující světovládu.

Nebudu už dále pokračovat ve výčtu negativních jevů z dějin Unie, protože předpokládám, že už uvedené je dostatečným důvodem, aby mezinárodní společenství udělalo všechno co je v jeho silách, aby tento stát přestal dominovat planetě. Jsem přesvědčen, že lidstvo z pouhého pudu sebezáchovy musí, ba je povinováno, udělat všechno pro svou záchranu tím, že se zapojí do odporu proti mocnosti snažící se o definitivní, nebo alespoň dlouhodobou kolonializaci, ba zotročení všeho lidstva.

Unie je podle mého vidění zvrhlá od samého počátku. Stát, který vznikl na hrobech celých tehdejších civilizací, může proto i snadněji propadnout touze po genocidě celé planety. Nakročeno na to má. Vojenské základny rozmístěné po celé Zemi. Víc jak půl století zpupného chování v mezinárodní politice realizovaného s přesvědčením, že Unie má své oprávněné zájmy kdekoliv na planetě. A konečně vůdčí heslo posledního prezidenta USA, které by si svět měl pravdivě překládat spíše jako „Pouze Amerika“ a nevěřit že jde o „America First“.

Pozice zbytku světa v současnosti

Celoplanetární společenství má tedy co do činění s jevem, který někteří odborníci nazývají „Americký kapitalismus“. Jde o výjimečný jev, vzniklý po rozpadu SSSR. Tento konkrétní a jedinečný druh celoplanetárního kapitalismu funguje primárně k tomu, aby extrémně bohatí Američané, jako Bushova dynastie peněz, ještě více zbohatli. Bez teplých nebo studených válek však tento systém již nemůže přinést očekávaný výsledek ve formě stále vyšších zisků, které bohatí a mocní lidé v Americe si nárokují už samotným svým narozením. Je to exkluzivní typ kapitalismu, v němž zisky bere uzounká vrstvička nejbohatších a náklady platí všichni ostatní obyvatelé nejen USA, ale dokonce většiny světa. Je to typ kapitalismu, který nemůže existovat bez válek. S takovou situací nekalkuloval ani Marx, ani jeho následovníci a už vůbec ne jeho pozdější vykladači. Řekl bych, že jde o klasický příklad celoplanetárního imperialismu.

Popsaný ekonomický imperialismus, jištěný vojenskou dominancí není vyčerpávajícím obrazem zmíněného jevu. Je to pouze jeho „tvrdá“ forma, která je však doplněna i „měkkou“ formou. Tu tvoří především ideologický základ veškerého chování nejmocnějších a jejich poskoků. Je jím tak zvaný neoliberalismus. Podle mého způsobu myšlení o žádný neoliberalismus vůbec nejde. Je to klasický liberalismus aplikovaný na celou planetu a ne jen na jeden stát, či region. Pokud pro něj hledáme odlišení oproti onomu klasickému, říkejme mu přesněji třeba globální liberalismus. Spolu s tvrdou složkou pak tvoří jakousi ekonomicko-vojenskou planetární diktaturu Unie.

Další, neméně účinnou pákou Amerického globálního imperialismu je zábavní průmysl, především pak film a televize. Je šiřitelem masové, či konzumní pakultury, která dlouhodobým působením již od dětství formuje myšlení většiny lidí celého světa. Jejím charakteristickým rysem je „Americký nadčlověk“, který kupříkladu se dvěma pistolkami vyřídí celou tlupu zločinců vyzbrojených automatickými zbraněmi, určitě ale Hispánců, nebo Rusů, či novodobě Číňanů.

Zvláštním případem dominance Amerikanismu ve světě je imperialismus angličtiny jako celosvětového dorozumívacího prostředku, k čemuž v dobách umělé inteligence už nebude vůbec žádný důvod. Dalším specifickým projevem Americké dominance je celá oblast IT, především monopolizace softwaru. Z těchto dvou posledně jmenovaných logicky pak vyplývá dominance mediální. Sečteno a podtrženo, máme tu americký globální totalitarismus, v mém chápáni GLOBALISMUS. Nejvšestrannější a tedy „nejtotalitnější“ totalitu všech dob, začínajíc impériem dolaru a končící supergerojismem Amíků. Největší absurditou asi je, že tento reálný svět je prezentován jako říše svobody.

Při vědomí předcházejícího textu si maně vzpomínám na Reaganovu říši zla, či Bushovu osa zla. V mých očích není vůbec žádných pochyb o tom, kdo je dneska opravdovou říší zla. Za osu zla pak považuji USA, Velkou Británii a Izrael. Váhám nad pozicí EU. Osobně pouze doufám, že její vůdci si budou stále více a silněji uvědomovat, že jejich země leží na kontinentu, odděleném oceány od USA.

Nemám v úmyslu provádět jakoukoliv analýzu současného stavu světa. Jednak bych to nedokázal, ale především je vývoj natolik dynamický, že je fakticky nepostižitelný i pro celé armády odborníků. Zmíním se proto jen o několika jevech, které by měly být řešeny v souvislosti s faktem záchrany svobody světa před nadvládou Amerických elit. Prvním je terorismus.

Válka s terorismem

V mém poznání jde o uměle vytvořený civilizační problém. A nejen proto, že ji vyhlásil poněkud méně inteligentně vyspělý prezident USA.

Začnu jakoby od konce a to nedávným zabitím vysoce, ve státním systému, postaveného generála Íránu. Odmítám Trumpovo zdůvodnění, že šlo o teroristu. Připomíná mi to, že hitlerovci nazývali ruské, či československé partyzány bandity, alias teroristy. Solejmání nebyl z pohledu zemí, v nichž operují vojska USA nezákonně ba až okupačně, teroristou. Naopak, byl organizátorem ba velitelem boje za svobodu, za osvobození své a souputnických zemí od reálných okupantů. On tedy byl obráncem proti vojskům USA, která fakticky terorizují celý region. Američané prostě a jednoznačně nemají žádný jiný důvod pro vojenskou přítomnost v regionu, než zvrhlou touhu po světovládě. Což je jediný a naprosto zásadní důvod k terorizování zmíněného regionu, leč i celého světa. Jinými slovy, Solejmání byl mužem, spoluorganizujícím záchranu lidstva před takovými zlovolnými mocnáři státu, kteří jsou schopni s nad i genocidy celé planety. Tečka.

USArmy neoprávněně napadla Afghánistán. Pod lživou záminkou (jako obvykle – viz Tonkinská provokace) zahájila válku proti Iráku. Proti vůli zvolených politiků Sýrie celá léta operuje nezákonně na jejím území. Myslím, že každý soudný člověk vidí, kdo je v těch případech teroristou a kdo je bojovníkem za svobodu svých zemí a svého lidu. USArmy v celém regionu blízkého východu není ničím jiným, než policejní hlídkou nejlevnější benzinové pumpy planety.

Válku s terorismem vyhlásila loutka skrytých mocných světa, která byla ve funkci prezidenta USA. Využila k tomu emocí, jež byly vyprovokovány neobvyklou událostí. Ta si vyžádala kolem třech tisíc obětí. Tolik fakta. Já se ptám sám sebe, bylo uvedené číslo mrtvých pro USA tak obrovské, že zasluhovalo víc jak stonásobnou pomstu? Vždyť v USA jen střelnými zbraněmi zahyne ročně asi desetinásobek obětí pádu budov Obchodního centra a mnohem víc jak desetinásobek se jich zabije na silnicích.

Bush jr. nevyhlásil válku proti zemi, ale proti terorismu, abstraktnímu to konceptu, za který lze prohlásit kteréhokoliv odpůrce, nejen reálně existujícího, Unii ohrožujícího nepřítele. Jeho dalším znakem je, že proti němu prakticky ani nelze vlastně bojovat, ale především, nad kterým nelze dosáhnout vítězství. V praxi proto slogan „válka proti terorismu“ znamená, že Washington si nyní vyhrazuje právo vést válku nepřetržitě a po celém světě proti komukoli, koho Bílý dům označí za teroristy. A zisky pro zbrojaře jsou zajištěny.

Tak zvaná válka s terorismem je jen a pouze dalším projevem zvrhlého, minimálně povýšeneckého, přístupu bílého muže Západu ke zbytku světa. Nikoho na Západě vůbec nenapadlo, že zářijový útok mohl být a s vysokou pravděpodobností také byl, čirým aktem zoufalého odporu proti po několik staletí trvající, hůř jak teroristické a bezohledně, nadvlády nad rodnou zemí a jejím lidem.

Čím více se mi daří získávat informací, tím víc jsem přesvědčen, že tak zvaná válka s terorizmem je rodným dítětem zpravodajských služeb USA a jí nejbližších spojenců. Začala totiž, mimo jiné, nějak nezvykle brzy po tom, kdy se Putinovi podařilo zastavit zkázu Ruska. Proto taky proběhla nepřipraveně zbrkle, jako kdysi Carterova snaha o osvobození Amerických diplomatů v Íránu.

Maličký exkurz do mezinárodního práva

Organickou součástí dnešního chaosu v mezinárodních vztazích je prakticky úplný kolaps mezinárodních norem pro chování států. Odborníci tvrdí, že došlo k faktické ignoranci mezinárodního práva a že v mezistátních vztazích platí pouze a jen „právo“ silnějšího.

Můj náhled je jiný. Tvrdím, že od samého počátku bylo mezinárodní právo konstituováno jako výraz nadvlády „bílého muže“ nad zbytkem světa. Po druhé velké válce se pak navíc postupně stalo kodifikací rovnováhy sil mezi dvěma tábory „bílého muže“ a ničím lepším. Nyní, s růstem vlivu a síly jiných částí světa se bude muset celé mezinárodní právo utvářet znova. Což se týká nejen OSN a její RB, leč i struktury bilaterálních a skupinových smluv.

Spekulativní poznámka

Laické studium psychologie mne přivedlo na myšlenku, že čím je zmíněná skupina nejbohatších méně početná, tím relativně četnější jsou mezi nimi případy chorobné závislosti na hromadění peněz, bohatství, majetku a v konečném stadiu i moci. Což znamená, že celý svět je stále více ohrožen konáním psychicky nemocných lidí – závisláků což představuje další riziko vyjadřované nevypočitatelností jejich činů. Tím více důvodů k tomu, aby se vzepřel Unií nastartovanému osudu.

Co tedy dělat?
V žádném případě nepatřím mezi lidi, kteří dělají prognózy budoucnosti. Pokud ale souhrn mých poznatků je alespoň trochu realistický, vidím některé směry pro další odpor vůči Americké hegemonii. Odpor nejen států a regionů, ale dokonce každého člověka. Odpor vycházející z odporu proti působení vlivů, které nás podmaňují. Zmíním se pouze o několika.

V rovině ekonomické je zapotřebí zlomit dolarový imperialismus. Několik metod je již známo. Konečného úspěchu lze asi dosáhnout spolupůsobením několika z nich. Začít ale bude muset velké množství subjektů asi tím, že vzájemně si důvěřující partneři, začnou obchodovat ve svých měnách. Jinými slovy začít demonopolizovat finanční toky mezinárodního obchodování.

V oblasti politické je potřebné začít budovat novou soustavu mezinárodního práva postaveného na opravdu rovnocenné svrchovanosti států. Začal bych poněkud neobvykle. Již delší dobu jsem přesvědčen, že by mezinárodním institucím prospělo, kdyby přesídlily. Doporučoval bych některé moderní město v ČLR, další úřady by mohly sídlit i v Nur-Sultanu, Brasílii, Johannesburgu a třeba v některém multikulturním státě Jižní Asie. V žádném případě už nevidím v současnosti důvod k tomu, aby OSN sídlila jen v New Yorku a v Evropě už vůbec ne. Ta má svých úřadů dost. V době globálních sítí by úředníkům přece vůbec nevadilo, že veškeré úřady nesídlí v jedné budově. Tvůrcům umělé inteligence by měl být pak zadán úkol skončit světový monopol angličtiny.

Největší úkol pro současnou inteligenci vidím však v oblasti duchovna. A to hned ve dvou směrech. Ve zlomení ideologie sobeckého individualismu a v neustálém boji proti mediálnímu totalitarismu.

Tvrdím kupříkladu od počátků strašení klimatickými změnami, že problémem pro lidstvo nejsou samotné změny, které navíc lidé prakticky nemohou zvrátit. Opravdovým problémem je zvládnutí takových změn, především těch, které vyvolají migraci desítek milionů lidí. Lidstvo je nedokáže zvládnout, bude-li ovládáno ideologií sobeckého individualismu. Pod jeho dominantním vlivem se tak nanejvýš vyvraždí. Moudří tohoto světa jsou proto povinováni doslova vymýtit z myšlení planety všechny prvky konkurence a prosadit procesy kooperace.

Zvláštní statut by měl dostat mediální prostor. Neměl by být nikým vlastněn. Je to zatím nepředstavitelná utopie pro pravicové myšlení. Jenže zaměníme-li slovo utopie za termín vize a budeme hledat cesty k její realizaci, pak ji časem můžeme najít.

Každý z nás by se měl zbavovat sledování Americké kultury od filmů, televize přes muziku až po Americké výklady dějin lidstva, ba i pohledů na přírodu, v nichž je zdůrazňováno především predátorství, jako jediná přirozenost. Odmítat dolar jako světovou měnu, angličtinu coby světový jazyk a především – začít myslet svým mozkem neovlivněným především těmi, kdo se nám vnucují.