Stanislav Novotný

Vladimír Franta hovoří se Stanislavem Novotným
16. 4. 2020   Sputnik
Expolicejní ředitel Stanislav Novotný zodpověděl otázku, zda to nakonec nevypadá tak, že socha Koněva byla „ukradena“ či „unesena“. Zvažujeme jiné aspekty celého případu. Bylo by smutné, kdyby umělecko-historický artefakt, jenž stál na svém místě po několik desítek let, padl za oběť nějakému sběrateli kuriozit a bizarností. Tohle by se mohlo stát.

MČ Prahy 6 odstranila sochu maršála Koněva za peníze daňových poplatníků. Tato socha je v depozitáři v Měšicích, kde měsíčně stát vynakládá tisíce za její „uskladnění“. Uskladněna je u soukromé firmy ARTEX, která o sobě na svém webu uvádí: „ARTEXARTEX je úzce specializovaná společnost, která nabízí komplexní řešení v oblasti transportu a uskladnění uměleckých děl.“
Je to především tunel do veřejného rozpočtu. Na protiprávní demontáži vydělávají soukromé firmy a občané tak platí zbytečné náklady. Rád bych také upozornil, že loňské zastupitelstvo městské části pověřilo radu Prahy 6, aby pro sochu našla důstojné uplatnění. Takovým uplatněním se jistě nejeví místo ve skladu! Řeči o dohodě s Muzeem paměti 20. století nedávají žádný smysl, protože zamýšlené muzeum nemá zatím ani prostory, doposud fyzicky neexistuje.

Pokud socha ukradena (unesena) byla či byla obrazně řečeno „jen vytunelována“, stát vlastně platí sám sobě výkupné do doby, než se socha Koněva situuje do Muzea paměti 20. století. Muzeum bude zřejmě vybírat vstupenky a socha se stane výdělečným nástrojem. Není to už trochu moc?

Je jasné, že pokud to půjde, bude socha dále zobchodována. Nyní platíme za absurdní starostenskou zlovolnost my občané. Příště to budou třeba turisté či výstřední sběratelé. Nic z toho není slušné, a nechť opět čtenáři posoudí, co z toho je historicky korektní.

Kalousek se nechal slyšet, že když Pražané mohli odstranit sochu Stalina, proč by nemohli odstranit sochu Koněva?

​Protože památník Koněva chrání mezinárodní smlouva, kterou podepsal Václav Havel a Boris Jelcin v roce 1993. Maršál se nemusí každému líbit, ale obecně je především vnímán jako jeden z klíčových hrdinů vítězství nad nacismem. Proto jej také vyznamenali Francouzi, Britové i Američané.

Stalina Pražané odstraňovali coby symbol kultu osobnosti v období tzv. chruščovovského tání. Dnešní obrazoborci však vyvolávají neadekvátní pomníkovou válku, neboť si ji přejí jejich američtí „přátelé“ (ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov dnes informoval, že odpůrce odstranění památníku Squire Patton Boggs připravil zprávu odůvodňující rozhodnutí o demontáži památníku. Velvyslanectví se v souvislosti s tím obrátilo na tuto firmu, neobdrželo však žádnou odpověď. Antonov to považuje za náznak, že mají co skrývat, pozn. red.)

Koneckonců je to právě americká Squire Patton Boggs, jež platí otce starosty Koláře a zároveň radí jemu samému. (Daná firma o sobě sama na své webu uvádí: „Squire Patton Boggs je globální právnická kancelář poskytující plnohodnotný servis. Provádíme vhled tam, kde se setkávají právní, obchodní a vládní záležitosti, dáváme vám hlas, podporující vaše ambice, takže dosahujete lepších výsledků. Náš všestranný tým 1500 právníků ve 45 kancelářích ve 20 zemích poskytuje bezkonkurenční přístup k odborným znalostem a neocenitelným konexím v daném prostoru. Poskytujeme bezproblémový servis, který provádíme v plné škále, a to jak lokálně, tak celosvětově. Poradíme si s každou záležitostí, jurisdikcí či trhem.“, pozn.).

Čím by se Muzeum paměti 20. století mělo odlišovat od Muzea komunismu, kde mimo jiné vystavují zubaté matrjošky, olympijského méďu s mašinkvérem a omylem tam pouštějí písničku „Proč ten jetelíček roste u vody“ (1940) …

Jsem naprosto proti tomu, aby vznikaly další podobné instituce závislé na státních či municipálních financích. Budou opět přeplněny zideologizovanými a nekvalifikovanými lidmi, kteří na základě svých pocitů a dojmů budou předvádět tristní výsledky à la Ústav pro studium totalitních režimů. Chce-li někdo další muzejničit, nechť tak činí za své a na soukromém pozemku. Ten nás aspoň nemusí zajímat.

Na závěr: Jak maršála Koněva v proměnách času chápete vy? Mohl byste vše podtrhnout a sečíst jasným stanoviskem?

Silné, vynikající a rozhodné osobnosti vyvolávají vždy diskusi okolostojících. Budiž pro nás podstatné, že Ivan Stěpanovič Koněv je zapsán do našich a světových dějin jako schopný vojevůdce a hrdina, který lvím podílem pomohl ukončit nejstrašnější válku v dějinách, v jejímž závěru navíc osvobodil Prahu. A to je na pomník!