 |
| Europoslanec MUDr. Ivan David, CSc. |
rozhovor s europoslancem MUDr. Ivanem Davidem, CSc.
Před epidemií koronaviru někdy na začátku března bylo na vrcholu pozornosti médií napětí na řecko-tureckých hranicích, kam Turci poslali migranty, aby šli do Evropy. Nyní jsou všichni zaujati pandemií, v médiích zprávy o této oblasti nejsou. Vypadá to, že je tam klid. Ale je to opravdu tak? Nebo je to klid před bouří?
Předtím došlo k tomu, že Řekové se nečekaně ubránili. Turci zvolili novou strategii, kterou teď budou používat.
Jak se jejich nová strategie projevuje?
Zase svážejí migranty k hranicím, nakládají je do lodí a snaží se je někam dostávat. Také do Bulharska, ale o tom se nepíše. Asi proto, že Evropská unie se tváří, že se vlastně nic neděje. Tak jako když Hitler stupňoval své požadavky, když vstupoval do demilitarizovaného Porúří. Nikdo na to nereagoval. Pak začal budovat loďstvo, opět nikdo nereagoval. Pochopil, že si může dovolit všechno. Jako úplně poslední požadavek žádal Sudety, vyšli mu vstříc. Aby získali čas, protože bylo jasné, že se s tím neuspokojí. Lidu ve Francii a Velké Británii to bylo prezentováno jako velký diplomatický úspěch, který zachránil mír. Víme, že se nakonec stejně válce nevyhnuli.
Tady to podle mě bude podobné, protože Erdogan vzhledem k vnitropolitické situaci v Turecku – hospodářským problémům a tak dále – bude pokračovat v nějakých akcích. Zřejmě má vůli dosáhnout obsazení některých ostrovů. Vzpomeňme na rok 1974 a okupaci části Kypru, což není dodneška vyřešené. Erdogan bude dělat svoje výboje tím směrem, kde nenarazí na odpor.
Pokud to tedy shrnu – Řekové se začátkem března ubránili, Turci tehdy i kvůli koronaviru odvezli migranty od hranic. A teď nastává jakási druhá vlna, kdy je tam vozí zpět? Mluvíte o lodích; kam je na nich vozí?
Jednak na řecké ostrovy, a pak také do Albánie. Mám také informaci, kterou jsem nikde neověřoval, že je též vozí do Bulharska, kde je velká národnostní menšina, která má dvojí občanství. Turecké i bulharské. Jsou to ti bulharští Turci, kteří tam byli vždycky. Přecházejí tam údajně přes hranice, ale nemám to ověřené. Řekl mi to můj kurdský přítel, který monitoruje kurdský tisk. Kurdové jsou dneska všude a Turky nepokládají za své přátele, takže monitorují tuto situaci.
Dokonce jste na facebooku napsal, že Řecko a Turecko stojí na prahu války…
Ano, protože Turci budou pokračovat ve svých snahách, a Řekové nemůžou být pasivní. Jejich vztahy jsou vyhrocené celá staletí, vzájemné postoje jsou těžko slučitelné. Na rozdíl třeba od česko-německé deklarace… Mezi Řeky a Turky něco podobného nepřichází vůbec v úvahu. Myslím tedy, že to není přehnané tvrzení, že jsou na prahu války.
Otázka je, jak tato válka bude vypadat, jakými prostředky se bude vést; ale je zřejmé, že Erdogan neustoupí ze svých požadavků, a Řekové si to nenechají líbit. Je to jen otázka času, kdy dojde k vyhrocení, kdy někdo škrtne sirkou.
Teď čelíme všichni pandemii, která všude zhorší i ekonomickou situaci. Také samozřejmě i v Turecku, které už předtím mělo ekonomické potíže. Hrozí tedy, že se turecký prezident bude chovat v této těžké době ještě radikálněji, aby odvedl pozornost od svých domácích problémů?
Myslím, že tak, jak jste to teď popsal, to přesně je. Je to jeden z jeho motivů, i když ne jediný.
Řecko si začátkem března hranici uchránilo, ale jestli tomu rozumím dobře, nyní to bude ještě horší. Podaří se jim ubránit se? A pomůže jim někdo? Z Evropy?
Řekům nepomáhá vůbec nikdo. K Turecku se Evropská unie chová jako k posvátné krávě. To, že nebyly ukončeny rozhovory o připojení… přes všechny záležitosti kolem ilegální těžby ropy a plynu na jihu Kypru… to, že ve vodách Kypru zastavovali lodě a prohledávali je… to, že převážejí zbraně přes tuto část Egejského moře – to vše tuto krizi dál prohlubuje. Má to charakter provokací.
Jaký je oficiální postoj Evropské unie k Turecku?
Je takový, že se o něm nemluví.
Například se řešila Rojava, tedy severní Sýrie, mluvilo se o syrském diktátorovi, o uprchlicích, kteří žijí v nepříznivých podmínkách v táborech pro uprchlíky. Ale nemluvilo se už o Kurdech. Byla to interpretace, jako by ji formulovali Turci. Přitom to bylo oficiální stanovisko Evropské unie. Vystoupení poslanců téměř ze všech frakcí bylo přesně takové, jak popisuju. Vyslovovali lítost nad postavením utečenců v uprchlických táborech.
Když upozornil poslanec z klubu Identity a demokracie, že v těch táborech jsou bojovníci ISIS stažení z původní zóny, kterou okupovali, bylo to označeno za naprosto nepřijatelný přístup. Turecko je v ochraně, oficiálně je v Evropském parlamentu tendence nemluvit o tom, co Turecko činí, stavět se k němu shovívavě.
Navrhl jsem sankce proti Turecku. Toho rázu, že by se jednalo o zákaz dovozu podstatné části komodit, zastavení pomoci Turecku. Samozřejmě nepředpokládal jsem, že na to bude pozitivní odezva. Soudím však, že je moji povinností v tomto smyslu vystupovat, a že Evropská unie, pokud si chce zachovat tvář, by měla chránit svoji hranici, svoje zájmy a starat se o podniky, které investovaly do tureckých filiálek.
Myslím, že – stejně jako kdysi ve vztahu k Hitlerovi – se nepodaří obhájit mír. Protože, pokud Hitler mluvil o tom, že chce ovládnout Evropu až po Ural a nikdo mu nevěnoval pozornost – tak Erdogan tvrdí, že říše má být od Vídně až po hranice Číny a od Kavkazu až po severní Afriku. Měli bychom si toho všímat a brát to vážně, neboť Turecko je vojenská velmoc. Je potřeba se tomu postavit a vidět hranici Evropy na hranicích Řecka, nikoliv na hranicích Turecka.
V říjnu loňského roku provedli Turci invazi do sousední Sýrie, do oblasti nazývané Rojava obývané Kurdy. Jak to tam vypadá teď? Na sociálních sítích píšete o bombardování a zničení vodovodu…
Dochází tam k útokům, kdy se snaží likvidovat jim infrastrukturu, má to v podstatě charakter teroristických činů.
A to dělají proturecké islamistické síly?
Dělá to i turecká armáda.
A ještě je jedna země, kde Turci zasahují. Tou je Libye. Co provádějí tam?
Hlavně tam dovážejí zbraně navzdory embargu, a sice ve prospěch samozvaného, nicméně Evropou uznávaného premiéra, který ovládá Tripolis a okolí. Turci se tam snaží zvrátit vývoj situace a podpořit existující konflikt mezi maršálem Haftarem a současným premiérem.
Máme – EU či NATO – na Turky vůbec nějaké páky? Nebo si můžou dělat, co chtějí?
Pokud budeme mluvit za Českou republiku, tak my nemáme. A oni nechtějí, nemají zjevně zájem zasahovat.
Myslíte NATO a EU?
Turecko, jak všichni víme, je součástí Severoatlantického paktu. Je významné tím, že v Turecku jsou strategicky významné americké základny, které samozřejmě Spojené státy nechtějí ztratit.
Navíc Američany Turci asi až zas tak neohrožují…
Určitě ne, spíše dělají potíže Evropě, což se v tom mocenském souboji může docela hodit.
Jste jeden z mála politiků, kdo nyní tamní situaci dopodrobna sleduje, tak v tom pokračujte…
K tomu bych chtěl dodat, že se u nás zřejmě čeká, co na to řeknou v Německu a ve Spojených státech. Takže přestože informace existují, mainstreamová média v západní Evropě je prakticky nesdílejí. Informace jsou z řeckých zdrojů, ale nejsou ověřitelné tam, kde nemají zájem je ověřovat.
