Ivan David
14. 5. 2020
EU jako celek nechala své dva členy, Řecko a Kypr, „ve štychu“. I přes opakované žádosti řecké vlády o pomoc s odrážením tureckých vojenských výpadů se k urovnání sporu svých dvou členů Řecka a Turecka nijak nemá ani NATO. Vládám Řecka a Kypru tedy nezbylo nic jiného než si vyjednat nový obranný spolek proti Turecku. Mimo rámec EU i NATO.
V pondělí 11. 4. 2020 uspořádali ministři zahraničí Řecka, Kypru, Francie, Egypta a Spojených arabských emirátů videokonferenci, na níž řešili opakované porušování mezinárodního práva Tureckem. Od nelegálních vrtů tureckých těžebních lodí, které kradou ropu a plyn v pobřežních vodách Kypru a nejnověji i Řecka. Přes vojenskou invazi do Libye, kam kromě zbraní, jejichž vývoz zakazuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN, vyslala turecká armáda armádní expediční sbor posíleny islamistickými žoldáky, kteří předtím bojovali v řadách Islámského státu v Sýrii. Až po vznesení územních nároků na řadu ostrovů v Egejském moři, které byly přiřčeny Řecku smlouvou z Laussane. Ta v roce 1923 oficiálně ukončila 1. světovou válku zemi vítěznými západními mocnostmi Dohody a poraženou Osmanskou říší. Laussaneská mírová dohoda stanovila i hranice mezi Řeckem a Tureckem.
Každá ze zemí, které v pondělí podepsaly společný dokument, jehož každý z originálů je nyní pomocí diplomatů rozvážen okružní cestou k podpisu ostatním státníkům, se doposud snažila agresivním praktikám Turecka bránit sama. Tu více, tu méně úspěšně. Žádný ze signatářských států by sám vojensky nebyl schopen Turecko porazit. Společně však jejich armády a námořnictva disponují silou, která je schopna tureckou armádu zastavit a odrazit, pokud by se pokusila napadnout jednoho z členů. Minimálně zastavit a odrazit.