Síla pracujících

Geordyn
1. 5. 2020 KosaZostra čili vlkovobloguje.wordpress.com
Vlkův úvod:
Před nějakým časem jsem informoval, že na kolegu Geordyna z autorského týmu Kosy si zasedl CoVid 19 a že mu dává pěkně zabrat a otiskl jeho článek, kdy účtoval s nemocí a taky trochu se světem. Dnes s radostí konstatuji, že i Kosa má svého prvního oficiálního vyléčeného. Dopadlo to přesně tak, jak jsem na konci článku připodotkl. Když čínský vir narazil na valašský penicilin a jeho dlouholeté pravidelné užívání, zkusil sice všechny svoje triky, ale nakonec zjistil, že jsou vyzkoušená tradiční homeopatika, na které nemá nárok. Tak to vzdal a odtáhl jinam.

Stál jsme před otázkou co dát na 1. máje, abych se neopakoval. Jenže Geordyn mi poslal věcičku, kterou napsal ještě v době zápolení s virem. Není to přímo k dnešnímu dni, jde spíš eo jakousi životní rekapitulaci. Přes čas i mezilidské vztahy. Ale k Svátku práce se to také hodí!

Geordyne, vítej zpět!

Když tak sleduji současné horory, stoupajícího počtu zemřelých celosvětově v pandemii, horory ke kterým se nedostal ve svých scénářích pro filmy ani tak slavný mistr tohoto žánru – Alfred Hitchcock, tak se mi vybavilo v paměti něco, o čem bych rád informoval ty odpůrce vzpomínek na minulost, které málem dostala náhlá příhoda srdeční či mozková, když předseda Evropské komise, Jean- Claude Juncker, osobně v roce 2019 odhaloval, v německém Trevíru, nadživotní sochu (čtyřiapůl metru vysokou), filozofovi a teoretikovi socialismu a komunismu, Karlu Marxovi, a vzdal mu hold.což Pro ně musel a byl totální šok,nepochybně horší než současný CoVid 19. . Pro ty věčně a jedině správné. Na rozdíl od podstatné části veřejnosti, ta to vzala jako logický jev dějin. Asi ve smyslu známého polistopadového výroku Ludvíka Vaculíka, že zánikem komunistického zřízení v roce 1989 se vrátily zpět všechny důvody proč komunismus přišel na svět.

Už toto samo je v Evropské unii pro mnohé likvidátory socialismu v osmi evropských státech – nezahrnul jsem do tohoto počtu mnoho socialistických republik bývalého SSSR, nepochopitelné. Mezi likvidátory lze s velkým úspěchem zahrnout i většinu bývalých členů komunistické strany bývalého Československa, kteří dle mých úvah v konci listopadu 89 uvažovali tak, že jim už nestačil žigulík, chata na českém či moravském venkově a dovolená v Jugošce. Chtěli Mercedes, vilu na Bermudách a věčné prázdniny v Kalifornii.Jedná se o ty, o kterých se dnes říká, že jen byli u komunistů.

Když jsem tuto svou úvahou otevřeně sdělil dlouholetému významnému komunistovi, se kterým jsem se kamarádil, ač já sám nekomunista, tak můj příkře názor odmítl a byl přesvědčen, že to jeho strana vyřeší politicky. Jak vyřešeno, po třiceti letech, vidno. Ti co byli u komunistů jsou nyní po celém spektru mnoha současných i už minulých politických subjektů nebo jsou politicky trvale indiferentní – vědí proč, mají zkušenosti.

Onen komunista mne do té doby považoval zřejmě za spolubojovníka, já jeho za kamaráda. Když jsem mu poslal svůj článek vydaný Kosou – Bylo – nebylo, tak se okamžitě projevil jako nekamarád. Neodpověděl na dopis i mail. Zřejmě to považoval za boj, který ještě neskončil a který musí se mnou vést. Jeho vidění, které možná bude realizováno, až ti opravdoví tvůrci hodnot na této planetě opět pochopí, Co dělat – existuje jedna knížečka, která má tento název. Na Wikipedii snadno k nalezení. (Černyševskij, Uljanov, možno vybrat z těch dvou)

Nyní proč ten naprosto nehodící se nadpis článku – úvahy, do dnešní doby. Doby kdy prachy a konexe s mocnými, vládnou nad zdravým selským rozumem. Snad proto, že onen rozum – samozřejmě že ne můj, ten všeobecný rozum lidí, kteří nyní nemohou v ČR, pro valící se pandemii SARS – CoV 19, pracovat (a kdo ví jestli budou moci jít do práce po jejím skončení) pracovat za třetinu mzdy i platu, obvyklých v západoevropských státech.

Možná si někteří, co již dříve na svém počítači zabrousili na Blog Kosa Zostra, všimli, že převážná část příspěvků od nicka Geordyna, je založena na jeho osobních zážitcích a zkušenostech. Je tomu i v tomto článku. Nevím, zda se admin vlk, odhodlá ho pustit na veřejnost. Kdybych ho mohl poprosit, vím jak hodně má „komouše“ v nemilosti, ale když už jednou napsal článek Omluva Gustávu Husákovi,Vasilu Bilakovi a dalším a abolice pro Babiše, tak by se neměl zdráhat, vydat i tento můj výklad, jak si představuje budoucnost hodně starý, zarytý bezpartyjník.

Ale jinak odborář, který patřil mezi protagonisty nově se tvořícího rekonstruovaného odborového hnutí v létě 1968. Skončilo neslavně. Pět armád rozhodlo.

Ale jedno zůstalo. Slovo celopodnikového odborového předáka. Bez obav. Nebyl jsem to já. Onen odborář řekl před třemi tisíci pracujících – opravdových lidí práce.

Pracující mají ve svých rukou strašlivou zbraň – Svoji práci !

Dnes se to projevilo v plné nahotě a v plné míře. Nepracuje se. Panuje dnes a zřejmě na dlouho jiná zbraň – panstvo SARS, a páni majitelé výrobních i nevýrobních podniků škemrají u vlád celé Evropy o prachy. Proč ?

Protože zasáhla jiná a opravdu celosvětová zbraň. Ta o které se zmínil onen odborový předák v létě 1968 – Lidská PRÁCE. Respektive její většinové vyřazení z provozu.

Zatím ještě pekaři pečou, prodavači prodávají, lékárníci mají otevřeno, pole jsou oseta. Ale co bude zítra ? Co když křivka nemocnosti vystoupá jako třeba v Italii, USA- všude. A na dva roky, i třeba déle. Uvědomí si lidé práce svou sílu? Měli by!!!

Jde o opravdovou moc bezmocných, jak konstatoval kdysi pro změnu Václav Havel.protože toto je čirá lidská budoucnost planety Země. Lidská, sebevědomá. Spravedlivá.

Nikdy bych se neodhodlal, já dosti starý muž, abych něco podobného napsal, kdybych už neměl jasné známé příznaky útoku zřejmě výše zmíněného SARS – CoVid 19. Virus si mne našel, třebaže jsem povinná opatření doporučená starším, pečlivě dodržoval.

Nu což. Strom jsem zasadil, a bylo jich víc, dům jsem nepostavil, pouze dokonale rekonstruoval, a dítě mám.

Lidskou základní povinnost jsem splnil.

Nyní je to na jiných. Já jim jen mohu a v podstatě+ musím připomenout základní hodnoty a význam práce. Jako zdroje veškerých hodnot a bohatství lidstva, ale také jako univerzální a strašlivé zbraně těch dole. Těch bezvýznamných, jim obyčejně nikdo nenaslouchá a kteří představují pro mocné, v lepším případě spotřebitele, v tom neskonale běžnějším – jen čísla. Postradatelná čísla.

Neodejdu-li, tak bude-li Kosa ještě existovat a vlk jí vládnout, možná ještě popíši souboj s tím „Morbus Tchengii“.

Nyní je ovšem důležitá ta práce a především práce jako zbraň bezmocných. Braňme si ji,chraňme ji. Ale také braňme se jí a chraňme se jí. Jen tak nám ti všemocní nahoře budou ochotni naslouchat! Nic jiného nemáme.

A na závěr přidám ještě přímý citát toho Vaculíka:

Socialismus nebo komunismus vznikl z určitých příčin. Nyní sice padl, avšak ty příčiny zůstaly. Když jsem přinucen se nad tím zamýšlet, zdá se mi, že tenkrát by se mnohem lépe zhodnotilo poučení z obého. Vždyť socialismus skutečně původně vznikl z nějakého lidského přesvědčení, které mělo starší kořeny, a určitě sem nepřišlo jen s Rudou armádou. Myslím, že se mohl vyvinout systém, který by obsahoval ono poučení z nedostatků jak kapitalismu, tak socialismu. A pokud se nevyvine dnes, jsme tak jako tak ztraceni…..