Svět ruskýma očima 565

Zajoch
29. 6. 2020   Outsidermedia

Co s kosmickým odpadem?  * * *  Ruský lid přinesl největší oběť, aby zastavil nacisty a zvítězil nad nimi  * * *  Lukašenko přichází ke křížku  * * *  Uzbecký prezident Mirzijojev u Vladimira Putina


Odstranit kosmický odpad a sestřelovat satelity nepřítele

Vladimir Prochvatilov
20. června 2020

Japonská telekomunikační společnost SKY Perfect JSAT zahájila práci na satelitu, který dokáže zničit kosmický odpad za pomoci silného laseru. Je to největší společnost pro satelitní komunikaci a multikanálovou televizi v Asii. Na práci se bude podílet i Státní ústav fyzikálně chemických studií RIKEN a japonská agentura pro letecké a kosmické výzkumy (JAXA).

Podle JAXA nyní obíhá kolem zeměkoule 34 tisíc úlomků raket, družic a dalšího kosmického odpadu o rozměru alespoň 10 cm. Je možné se obávat, že co nevidět už nebude možno vysílat další satelity.

Čištění kosmu od odpadu bude založeno na ozáření každého předmětu laserem a tímto způsobem jeho vytěsnění z oběžné dráhy do nižší vrstvy atmosféry, kde shoří.

Problém je skutečně aktuální. V roce 1983 způsobilo zrnko písku o velikosti 0,2 mm prasklinu asi 0,4 mm v hermeticky uzavřeném okénku amerického raketoplánu. V průběhu letů raketoplánů bylo zaznamenáno přes 170 stop od srážek na hermetických oknech a muselo jich být přes 70 mezi lety vyměněno.

V roce 1996 se ve výšce 660 km srazil francouzský satelit s úlomkem třetího stupně francouzské rakety Arian. V březnu 2006 v důsledku střetu s kosmickým odpadem došlo k havarii ruské družice Express-AM11. V únoru 2009 se střetl americký satelit Iridium s vyřazenou ruskou komunikační družicí Kosmos-2251.

Podle předpovědi NASA se na nízké oběžné dráze (200 až 2000 km) objeví v průměru každých pět let velká srážka, a to dokonce i tehdy, když budou zastaveny kosmické starty. I tak bude narůstat množství kosmického odpadu.

Vypuštění japonského satelitního čističe se plánuje na rok 2026. Půjde využívat i pro vojenské účely. Bude mít výkonný laser a bude moci vytlačovat z orbity vojenské satelity nepřítele, rušit optiku a pálit fotocitlivou vrstvu slunečních baterií.

Chránit před zabijáckým satelitem se silným laserem mohou jen inspekční satelity, které mají manévrovatelné iontové motory a před laserovým paprskem jsou schopné uhnout. V principu jde o vytvoření motoru s tryskovým pohonem ionizovaným plynem s vysokou rychlostí dosaženou v elektrickém poli. Takové motory potřebují relativně málo paliva a v kosmu mohou fungovat dlouho, v průměru až 3 roky.

Ruské inspekční družice straší americké vojáky. V lednu 2020 dva ruské satelity, a to Kosmos-2542 a Kosmos -2543, „prověřily“ americký satelit USA245 (Key Hole), který patří do špionážní skupiny Keyhole-CRYSTAL Národní vojenské správy USA (National Recoinnaissance Office). Velitel kosmických sil USA projevil znepokojení z „rostoucí ruské hrozby americké vojenské satelitní skupině“.

Vědci z různých zemí pracují na problému ničení odpadu ne oběžné dráze země. Tým Evropské kosmické agentury (ESA) vyvíjí čtyřramenného robota, který má být vypuštěn v roce 2025. Britský satelit – uklízeč Remove DEBRIS je osazen harpunou a sítí, které zachycují velké fragmenty, přesunují je a ničí v hustých vrstvách atmosféry.

Neobvyklý úklidový satelit navrhli inženýři z Ruské kosmické skupiny (RKS). Má za úkol zachytávat na oběžné dráze nefungující družice, drtit je na jemný prášek ve velkém mlýně a využívat je jako palivo pro vlastní motory. Jak píše Rossijskaja gazeta, bude to v podstatě autonomní robot s nekonečným životem.

Mezi dalšími ruskými úklidovými družicemi není ani jedna založená na principu laseru. Avšak pokud by taková byla potřeba, je možné ji vyvinout a vypustit v krátkém čase. Rusko stojí v oboru kosmických laserů ve světě na čele.

Koncem osmdesátých let byla v Sovětském svazu vytvořena bojová laserová orbitální platforma Poljus (Skif-DM výrobek 17F19DM). Konstrukční kancelář pro chemické inženýrství pro ni připravila plynový dynamický laser s kapacitou 100 kW. V rámci projektu Skif bylo na léta 1986 až 1987 naplánováno zkušební vypuštění těžké makety laserové platformy Skif nosnou raketou Energija na orbitu. Jenomže dne 11. května 1987 se dostavil na Bajkonur Gorbačov. Bál se, že jej na Západě obviní z militarizace kosmu a vypuštění Skifu zakázal, včetně práce na něm. Zákaz tohoto „mírumilovného“ generálního tajemníka byl obtížně překonáván. Přípravy byly hozeny do koše a na orbitu byl vypuštěn jen laserový model. Skif se na orbitu nedostal a byl utopen v moři. Oficiálně se nic nevyšetřovalo, projekt byl ukončen. I tak ale pokračovaly zkoušky bojového kosmického laseru a plynový dynamický laser GDP RD0600 o výkonu 100 kW prošel celým cyklem panelových zkoušek.

Na vynesení takového laseru do kosmu musí být mimořádně těžká raketa, schopná vynést na oběžnou dráhu země náklad alespoň 80 tun. Roskosmos informoval, že v březnu 2020 bylo v samarském raketovém a kosmickém středisku Progress zahájeno shromažďování konstrukčních detailů nové rakety Jenisej, schopné dopravit na orbitu užitečný náklad 88 až 103 tuny. V rostoucím konfliktu mezi hlavními kosmickými mocnostmi může Rusko úderem odpovědět na úder.

Převzato z Fondsk.ru


* * *

Spoluzakladatel Pink Floyd: mějte na paměti, že zejména Rusové porazili nacisty

24. června 2020

Po celém světě známý hudebník, spoluzakladatel Pink Floyd Roger Waters prohlásil, že především ruský lid porazil nacisty a vyhrál druhou světovou válku pro celý svět. Promluvil o tom na programu Afstin Rattanzi Going Underground na RT. Řekl: „Této skutečnosti věnujeme příliš malou pozornost. Nacisty porazili zejména Rusové a vyhráli druhou světovou válku pro celý svět. Nikoliv odvážní Britové, ani na pomoc přišedší síly ze severního Atlantiku, ale právě ruský lid přinesl největší oběť, aby zabrzdil nacisty a zvítězil nad nimi.“

Waters podtrhl, že si to Západ musí stále uvědomovat, obzvláště pak dnes, když někteří o Rusku mluví špatně a haraší před ním zbraněmi. Podle něj je takové jednání „úplným šílenstvím“.

Před dvěma lety vložil ukrajinský web „Mirotvorec“ Waterse do svého seznamu a jeho osobní karta se objevila v oddíle „Očistec“. Důvodem k tomu měla být protiukrajinská propaganda, „útok na územní integritu Ukrajiny a účast na snahách o legalizaci anexe Krymu Ruskem“. Waters řekl, že k připojení Krymu k Rusku přiměl Moskvu státní převrat na Ukrajině, který naplánovaly USA.

Převzato z Eadaily.com

* * *

Rusko a Bělorusko mohou přežít jen spolu. Proč Lukašenko přijel do Moskvy

Šamir Israel
25. června 2020

Známý rusko-izraelský novinář okomentoval návštěvu běloruského prezidenta v Moskvě na přehlídce Vítězství.

Hlavním hostem na přehlídce byl baťka Lukašenko. „Je dobře, že přijel a přivezl oheň z minského průvodu, který se konal dne 9. května. Bělorusko je jako Brest ve dnech covidu, zůstalo svobodné a přehlídka se konala v termínu. Proto by se dnes mohli Putin a Lukašenko urazit. Jeden by mohl tvrdit, že zorganizoval přehlídku a že druhý je vystrašený. Potom by následovala velká hádka. Jenomže Lukašenko přijel do Moskvy na přehlídku a Putin jej přijal srdečně, setkali se doslova dva státníci.“

Lukašenko to řekl dobře: „Přijel jsem do hlavního města naší vlasti“. Dnes je nejlepší doba na velké sblížení Ruska a Běloruska. Doba je natolik těžká, že je ji možno ustát jen společně. Bělorusko je nejspolehlivější ze všech.

Převzato z Rusvesna.su

* * *

Koronavirus změnil plány Taškentu a Moskvy

Viktoria Panfilova
22. června 2020

Prezident Uzbekistánu Šavkat Mirzijojev se v předvečer přehlídky Vítězství setká v Moskvě s V. Putinem a druhý den se účastní oslav. V přehlídkovém pochodu na Rudém náměstí bude pochodovat i skupina uzbeckých vojáků.

V roce 1941 žilo v Uzbekistánu 6,5 milionů lidí a z nich se dva miliony účastnily Velké vlastenecké války. Prezident Mirzijojev to připomenul ve svém projevu dne 9. května k občanům Uzbekistánu. Řekl: -„Znamená to, že se zbraní v ruce bojoval proti fašismu každý třetí Uzbek. V bojích padlo 538 tisíc našich krajanů, kteří šli do války.“ Přes 158 tisíc lidí se pohřešovalo.

K 75. výročí konce války byl v Taškentu vybudován nový park vítězství s památníky uzbeckých hrdinů. V parku je i knihovna, wi-fi a jeviště. Při otevření parku prezident uvedl, že park uchovává hrdinství otců a dědů v boji s fašismem a svědčí o ohromném respektu k jejich bezpříkladné odvaze.

V tomto roce má dojít ke státní návštěvě uzbeckého prezidenta v RF. Jenže kvůli epidemii je přeložena na pozdější dobu. V plánu je podepsat deklaraci o všestranném strategickém partnerství mezi Uzbekistánem a Ruskou federací.

V posledních dvou letech se vztahy mezi Moskvou a Taškentem znatelně posílily. Základ tvoří solidní balík dokumentů: Smlouva o strategickém partnerství mezi Republikou Uzbekistán a Ruskou federací a také Smlouva o spojeneckých vztazích mezi Republikou Uzbekistán a Ruskou federací podepsaná v listopadu 2005.

V roce 2019 zaujímala RF druhé místo v zahraničním obchodě Uzbekistánu, podíl RF byl 15,7 %. Uzbekistán významně zvýšil do mnoha oblastí RF dodávky svého textilu, potravin a dalších produktů. Specialisté na jadernou energetiku začali s přípravnými pracemi na uzbecké jaderné elektrárně. Její náklady se odhadují na 11 miliard rublů. Bude to první středoasijská jaderná elektrárna.

Podle znalce znamená pro Rusko rozvoj vztahů s Uzbekistánem upevnění vlastní pozice ve Střední Asii a rozšíření vlastních trhů o jiné než surovinové složky. Pro Uzbekistán je důležité přilákání investic do své ekonomiky, rozvoj průmyslové kooperace a samozřejmě zvýšení ekonomické přítomnosti na velkém ruském trhu. Navíc dostal Uzbekistán status pozorovatele v Eurasijské hospodářské unii.

Ohledně vojenských záležitostí podepsaly Uzbekistán a Rusko v roce 2017 dohodu o vojensko-technické spolupráci. Mezi Taškentem a Moskvou probíhají aktivní jednání, nakupují se zbraně, vojenské vybavení a posiluje se spolupráce mezi důležitými resorty obrany. V roce 2018 byla podepsána významná mezivládní dohoda o využívání vzdušného prostoru dvou zemí na území Ruska a Uzbekistánu vojenskými letadly.

Ředitel Centra výzkumných iniciativ Ma’na Bachtier Ergašev tvrdí: „Spolupráce Uzbekistánu a Ruska ve vojensko – technické oblasti se musí posílit, protože tradiční i netradiční hrozby bezpečnosti ve Střední Asii a v celé Velké Eurasii byly, jsou a budou a nebudou klesat.“ Situace v Afghánistánu ukazuje, že se nedají předpokládat tendence ke stabilizaci i přes nedávno podepsanou dohodu z Dauhá mezi Talibánem a USA. Ergašev upozorňuje: „Vnitropolitická situace v Afghánistánu je stále složitá a spolupráce Ruska s Uzbekistánem v otázkách společného boje s hrozbami od této strany je jedním z nejdůležitějších faktorů aktivizujících spolupráci ve vojenské a vojensko-technické sféře.“

Převzato z Vestikavkaza.ru