 |
| JUDr. Jiří Vyvadil |
Jiří Vyvadil
13. 7. 2020 VašeVěc
Čas od času má člověk napsat článek, u kterého jeho známí a stoupenci budou jaksi rozčarováni.
Když jsem dnes pod postem Jaroslava Polanského na jeho fb četl nadšené hlasy o tom, jak někteří jeho přátelé slastí vzlykají, že zvítězil Duda, protože nechce lízat řiť Číně ani Rusku, a to my jako neumíme, povzdychl jsem si: No právě, je to vůl jako naše opozice.
Jeho návštěva u Trumpa, kde žádal o přesun vojáků na území Polska z Německa, aby mohl být na přední linii kontaktu až nastane válka proti Rusku, je v rámci Evropy naprosto šílená. Jeho totálně bigotní katolicismus, který se vyšturmoval až k nepříčetnosti v boji proti LGBT (je zkratka označující lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby), tak aby byl uzákoněn ústavně, je až v této podobě chorobný.
Avšak…
Avšak nad tím vším se klene problém syndromu Me too, zelené Gerty a Green Dealu a nyní hnutí Black Lives Matter, které postupně zaplavily Západ a podrobily načas lidi svému diktátu. Kdokoliv tvrdil něco jiného byl nepřítel a musí být zničen.
Kulturně vzato tyto davové hysterie přišly z USA. A otevřeně řečeno znásilnily mysli obyvatel bývalého Západu. Najednou všechny ženy, i ty, které by toho nebyly hodné, byly vlastně znásilněny někdy před třiceti lety, najednou politici typu kancléřky Německa si pokorně a trapně nechali nadávat od autistické Grety, že nedělá nic pro boj proti klimatické katastrofě, a v USA, kde demokraté z toho udělali vlajkovou loď své kampaně, heslo Black Lives Matter, a chce vše převrátit a převrací.
Mnohé z toho se přelilo i do Evropy. A západní Evropa v podstatě nadšeně tyto davové psychózy sleduje. Jejich základním rysem je, že svobodu projevu vnímají jen jako svobodu pro své názory a ostatní nemají právo na vyjádření.
I Evropská unie je nakažena až chorobným bacilem netolerance k jiným názorům. Stačí si sem tam pročíst články na Politico. A je to známé heslo každého z autoritativních režimů: Kdo nejde s námi, jde proti nám. Nicméně požadavek jednomyslnosti pro rozhodování klíčových otázek v Evropské radě znovu a znovu vede k potřebě zdůraznit, že jen ti, kteří souhlasí s Německem a Francií mají správné názory a kdo nemá, je zavrženíhodný.
Vládne zde na europarlamentní úrovni koalice lidovců, socialistů, neboli progresistů, a liberálů. A potom se někteří vymykají, a to politiky i proevropské novináře štve. Neodváží se dosud na skupinu starých členů, skupinu 4 šetřivých, Nizozemí, Dánska, Rakouska, Švédska, i když je nejvíce nespokojená s plánem na obnovu, ovšem V-4 je lahůdkové sousto. Pořád tam vítězí nějaké strany, které nelze normálně přiřadit k hlavnímu proudu a hlavně myslí… Jo to kdyby v Polsku zvítězil kandidát strany našeho skvělého přítele Donalda Tuska, to by bylo něco jiného.
A V TOM JE PODSTATA. NEZVÍTĚZIL.
Ne že by to změnilo EU. Ale ti, kteří by si přáli větší centralizaci, přece jenom ostrouhali.
Duda je významné, ale jen dílčí setrvání na normálním vyvážení EU a v tomto smyslu, je tato volba prezidenta největší východoevropské země EU důležitá…
Takže z hlediska obecné potřeby plurality názorů je vítězství Andreje Dudy pro vyváženost EU výborná práva.
Zkrátka:
Dudu jako prezidenta potřebujeme. Ale jinak je to rusofóbický bigotní fanatik.
To jsou absurdity, co?
